Ohlédnutí za SFP 2: když dramata nejsou až tak dramatická

Film / 6.11.2014

Druhé ohlédnutí za Severským filmovým podzimem se nese v duchu dramat, která jsou pro severskou kinematografii tak typická. Ne z každého dramatu nás však zamrazí. 

Třetí den Severského filmového podzimu byly v brněnském kině Art promítány filmy V říši divů (Norsko), Ti praví (Finsko) a v malém sále Vychladlá stopa (Island). Opět bylo možné stihnout pouze dva filmy, takže jsem se po přečtení ne příliš nadšených komentářů k filmu Ti praví rozhodla po filmu V říši divů zhlédnout film Vychladlá stopa.

V říši divů

Eventyrland

Norsko, 2013, 93 min.

Drama, thriller

Režie a scénář: Arild Østin Ommundsen

Hudba: Thomas Dybdahl

Hrají: Silje Salomonsen, Tomas Alf Larsen, Fredrik S. Hana, Ole Romsdal, Vegar Hoel

Jenny udělala v mládí jednu chybu, která ovlivnila celý její život. Stálo ji to deset let ve vězení a jejího přítele ještě delší dobu trvající intenzivní rehabilitace a trvalá zdravotní poškození. Teď se vrací zpět do normálního života a chce dát vše do pořádku. Hlavně vztah se svojí dcerou Merete, která vyrůstala v náhradní rodině. Věci se však hned od začátku začnou komplikovat a Jenny začne pronásledovat její minulost.

Hlavním tvůrcem filmu je Arild Østin Ommundsen, který je nejen režisérem filmu, ale také jeho scenáristou, producentem, kameramanem a střihačem. Eventyrland je téměř rodinná záležitost, neboť Ommundsen do hlavních rolí obsadil svoji ženu a dokonce i svoji dceru. Dále se ve filmu objevila i jeho sestra.

Oficiální plakát filmu. Zdroj: oficiální facebook filmu

Oficiální plakát filmu. Zdroj: oficiální facebook filmu

I když Ommundsenovi každopádně patří obrovský obdiv za takový velký úkol, kterým film bezpochyby byl, také se zde ukazuje fakt, že jeden člověk přece jen na tolik věcí nemusí stačit.

Z filmu čiší čiré zoufalství a pravá severská deprese. Přesto se ale divák neubrání neustálým otázkám, proč to či ono hlavní hrdinka dělá. Většinu všech dramatických situací, které se ve filmu odehrají, si totiž z velké části zavinila sama. Na jednu stranu se příběh snaží ukázat, jak je těžké uniknout minulosti a chybám způsobeným mladickou nerozvážností, na druhou stranu je ale jasně vidět, že hlavní hrdinka těm problémům jde skoro dobrovolně naproti.

Kdo například přinese kufr plný peněz ke „kámošovi“, který ho už jednou zradil? Kdo vůbec půjde jako prvního člověka po návratu z vězení navštívit někoho, kdo to vlastně celé způsobil? Tyto a další podobné situace ve filmu mi připomněly stejně pošetilé „Nikomu ani slovo“ z filmu Tanec v temnotách (2000). Na rozdíl od tohoto filmu V říši divů končí relativně v pozitivním duchu.

 Vychladlá stopa

Köld slóð

Island, 2006, 99 min.

Drama, thriller

Režie: Björn Br. Björnsson

Scénář: Kristinn Thordarson

Hrají:  Þröstur Leó Gunnarsson, Elva Ósk Ólafsdóttir, Helgi Björnsson, Anita Briem, Lars Brygmann, Sólveig Guðmundsdóttir, Tómas Lemarquis, Ólafur Guðmundsson, Harald G. Haraldsson

Podle popisu a traileru film působí zajímavě, temně a záhadně. Bulvární novinář se vydává na sever Islandu hledat pravdu o nevyjasněné tragédii, která je navíc spojována s duchy. To vás zaujme a do kina jdete s očekáváním, že se nejspíš budete bát. Jste zvědaví.

Film začne a vy sledujete každý detail, ze všech stran čekáte, kdy se vynoří vrah nebo duch a pořádně vás vyděsí. Nic z toho se však neděje a už tak před polovinou filmu vám dojde, že vlastně koukáte na naprosto průměrné drama, které ale není ani moc dramatické, ani moc záhadné a kdyby se příběh neodehrával na drsném, sněhem pokrytém severu Islandu, nebylo by už vůbec na co koukat. Na rozdíl od jiných filmů uvedených na letošním Severském filmovém podzimu, ze kterých skutečně depresi dostanete a patřičně seversky vás zamrazí, Vychladlá stopa se v tomto směru moc nepovedla. I když se odehrává na jednom z nejchladnějších míst a snaží se vám naservírovat ještě chladnější příběh.

Tak si alespoň můžete vychutnat záběry na zasněžené kopce, termální jezera a ledové jeskyně. Můžete vidět, v jakých náročných podmínkách žijí lidé v této oblasti a jak se někdy běžný den mění v boj o přežití. To je ale asi skutečně jediné plus filmu.

Herecké výkony nejsou nijak oslnivé, navíc v tak jednoduše napsaném příběhu to ani nikdo očekávat nemůže. Na konci se sice objeví jakýsi náznak a snaha příběh trochu zamotat a překvapit diváka, ale to už je spíš pouze takový zoufalý výkřik.

Film režíroval Björn Br. Björnsson, který patří v současné době k nejuznávanějším islandským režisérům. Zaměřuje se především na reklamní spoty, dokumentární filmy a televizní pořady. Vychladlá stopa je jeho prvním celovečerním filmem. Autorkou scénáře je Kristinn Thordarson, která se podílela také na produkci filmu.

Na čtvrtý den festivalu jsem se těšila, neboť se promítaly dva filmy, které mě hodně zaujaly a byla jsem hodně zvědavá. Moje volba pro ten den byla tedy jasná – detektivka Utajené dítě (Švédsko) a následně drama Experiment (Dánsko). Třetí film, který se ten den promítal, Třídní sraz 2 – pohřeb, jsem tedy oželela, i když podle traileru vypadal opravdu vtipně a má i vysoké hodnocení. Neviděla jsem ale jedničku, takže si vzdělání v tomto směru ráda doplním při jiné příležitosti.

Utajené dítě

Tyskungen

Švédsko, 2013, 105 min., drama

Režie: Per Hanefjord

Scénář: Maria Karlsson

Předloha: Camilla Läckberg

Hrají: Claudia Galli, Richard Ulfsäter, Lennart Jähkel, Jan Malmsjö, Amanda Ooms, Per Myrberg

V domě slavné švédské spisovatelky Ericy Falck (Claudia Galli) se jednoho dne objeví muž, který tvrdí, že se právě dozvěděl, že je její bratr. Erica mu však nevěří a muže jménem Franz Ringholm vyhodí, protože se domnívá, že je to pouze poblázněný fanoušek. Záhadná návštěva ji ale rozruší.

O pár dní později se Erica dozvídá, že Franz Ringholm byl nalezen mrtev. Tyto záhadné události ji přimějí začít pátrat po nevyjasněné minulosti své matky.

Představitelka hlavní hrdinky Claudia Galli (vlevo) a spisovatelka Camilla Läckberg (vpravo). Zdroj: oficiální facebook filmu

Představitelka hlavní hrdinky Claudia Galli (vlevo) a spisovatelka Camilla Läckberg (vpravo). Zdroj: oficiální facebook filmu

Film byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy jedné z nejpopulárnějších současných švédských spisovatelek Camilly Läckberg (v Česku kniha vyšla pod názvem Elsyino tajemství v nakladatelství MOTTO na vlně severské krimi).

Jako kniha může být tento zapletený příběh zajímavý a napínavý, avšak ve stominutovém filmu musí divák skutečně pozorně sledovat děj a všechna nová jména, která se postupně objevují, aby se v příběhu neztratil. Chvílemi se už může zdát až nepřehledné, kdo je vlastně kdo, a divák ani nemá čas zpracovat jednu zápletku před tím, než se objeví další, neboť se vše děje velmi rychle.

Příběh by mohl být zajímavější a lépe stravitelný například jako televizní minisérie, kde by bylo více prostoru pro představení jednotlivých charakterů i jejich hlubšího zapojení do děje tak, aby divák více porozuměl jejich motivacím a původu.

Experiment

Eksperimentet

Dánsko, 2010, 90 min.

Drama

Režie:  Louise Friedberg

Scénář: Louise Friedberg, Rikke De Fine Licht

Hudba: Ola Kvernberg

Hrají: Ellen Hillingsø, Laura Bro, Nukâka Coster-Waldau, Morten Grunwald, Kurt Ravn, Miki Jacobsen, Peder Holm Johansen

Měli být chloubou Dánska a prvními vlaštovkami pokroku, ale všechno bylo jinak. Píše se rok 1951 a do Grónska se právě vrací 16 pečlivě vybraných dětí, které se po roce života v civilizaci v Dánsku mají stát vzorem pro grónskou komunitu.

Speciální dětský domov pro tyto děti vede ambiciózní zdravotní sestra Gert (Ellen Hillingsø). Gert je idealistka zapálená do záchrany Grónska před chudobou a doufá, že přispěje ke grónské transformaci z chudé společnosti lovců na rovnocennou část Dánska. Již po krátké době se však zjišťuje, že tento experiment je odkázán k neúspěchu.

Film Experiment naprosto přesně ukazuje, co se stane, když jsou dětem zpřetrhány všechny citové vazby a jsou nuceny si neustále vytvářet nové, které ale stejně dlouho netrvají.

Film byl natočen podle skutečné události jako alespoň částečná omluva Grónsku za újmy, které byly jeho národu způsobeny. Mnoho z těchto dětí se totiž ve skutečnosti vinou tohoto traumatu nedožilo dospělosti.

Děti s vychovatelkou Gert (Ellen Hillingsø). Zdroj: oficiální facebook filmu

Děti s vychovatelkou Gert (Ellen Hillingsø). Zdroj: oficiální facebook filmu

Režisérkou tohoto snímku je Louise Friedberg, která se společně s Rikke De Fine Licht podílela i na scénáři.

Experiment byl film, na který jsem se z dramat na Severském filmovém podzimu těšila asi nejvíc, a dle mého názoru to byl jeden z nejlepších snímků, které jsem v rámci festivalu viděla. Atmosféra filmu mě naprosto pohltila a nebylo možné nesoucítit s postavami dětí, které mimochodem byly zahrány výborně. Film ani nemusí nic naplno říkat, nic vysvětlovat, všechno je totiž řečeno beze slov. Děj končí do ztracena, ale je samozřejmě známo, jak vše dopadne. Závěrečná scéna, kdy děti zpívají dánskou píseň s úsměvy na tvářích, je skutečně dojemná a pro diváka je to poslední kapka jeho emocí. Fakt, že je film natočen podle skutečné události, mu dává mnohem hrůzostrašnější nádech.

Letošní Severský filmový podzim se skutečně povedl. Zjistili jsme, jaký mají Švédi smysl pro humor, nebo to, že někdy ani studená krajina Islandu film nezachrání, když děj není nic moc. Většina filmů však rozhodně nezklamala a seveřané opět předvedli, že filmy opravdu umí. Nyní už se můžeme těšit na Severskou filmovou zimu, kterou Severský filmový klub také každoročně pořádá a o které vás budeme určitě informovat!

Zdroj perexové fotografie: oficiální facebook filmu 

Karla Melichnová

Zanechte komentář