DOT504 se strhujícím způsobem vyrovnává se ztrátou paměti

Divadlo Kultura / 16.11.2014

Jak správně dramaticky vystavět divadelní kus by se na Collective Loss of Memory mohla chodit učit většina tuzemské produkce.

DOT504, profesionální taneční společnost Lenky Ottové, v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu uvedla nový projekt s názvem Collective Loss of Memory. Inscenace tentokrát veskrze mezinárodní je dílem choreografů Jozefa Fručeka a  Řekyně Lindy Kapetaney, kteří dohromady tvoří platformu RootLessRoot Company.

Skutečně ne náhodou má představení anglický název. Ten už dopředu divákům vzkazuje, že bez základů angličtiny zůstanou v babylonském zmatení jazyků. Ačkoliv je Collective Loss of Memory projektem tanečním, pracuje i s činoherními prvky a mluvené sdělení je k uchopení inscenace klíčové. Pětice tanečníků se postupně představí, jsou jimi Nathan Jardin z Belgie, Joona Kaakinen z Finska,  Knut Vikström Precht ze Švýcarska, Slovák Dano RačekTom Weksler z Izraele. Inscenaci pak dále vedou jako zábavní show.

Proč, to se divák dozví až na úplném konci – stejně jako pointu celé hry. Do té doby se zatajeným dechem sleduje akrobatické kousky účinkujících a může pouze hledat a odhadovat možné výklady díla. Divadelní poéma na věčné téma násilí. Násilí agresora na oběti, člověka na člověku, násilí pro násilí.

Pětice tanečníků. Zdroj: foto Petr Otta

Pětice tanečníků. Zdroj: Petr Otta

Collective Loss of Memory, v překladu Kolektivní ztráta paměti, pak může upomínat na ztrátu lidskosti ve společnosti. S rostoucím počtem lidí člověk přestává být jednotlivcem a stává se příslušníkem davu, který se chová víceméně pudově. A protože agrese je záležitost pudová, dokážou pak lidé ublížit mnohem více, jsou schopni věcí, jakých by sami schopni nebyli.

Tanečníci předvádějí strhující výkon. Střídají se pomalé scénické pasáže s exponovanou akrobacií, nezapře se ani inspirace cirkusem. Tanečníci přitom na sebe navzájem reagují, ať už pohybem či výrazem tváře, literární linka z představení nevymizí, nesledujeme pouhý tanec. Silné symboly, jako je poloha ukřižovaného Ježíše, mají svůj smysl a nepropadají se do propasti klišé. Video na konci pak ukáže promyšlenost choreografie, která používá a parafrázuje prvky z projekce. Například podivná póza se zvednutou paží Dana Račeka, která nejednomu divákovi musí vrtat hlavou, zpětně nabude svůj smysl.

Cirkusové prvky. Zdroj: foto Petr Otta

Cirkusové prvky. Zdroj: Petr Otta

Sugestivní scénická hudba Vassilise Mantzoukise a tanečníky pronášený text, který v některých chvílích s hudbou splývá v jeden celek, doplňují strhující zážitek. Collective Loss of Memory totiž strhujícím a výjimečným zážitkem je.

Výjimečný výkon pak podal zejména (i když rozhodně ne pouze) Nathan Jardin. Přebírá postupně ústřední roli a se svou vysokou štíhlou postavou dokáže vyjádřit chatrnost lidské morálky a křečovitou bolest. Záchvěvy a třes jeho těla plazícího se po zemi zůstanou na sítnici oka ještě dlouhou dobu poté společně s mrazením na zádech.

Co představení vytknout? Snad jen kostýmy, které v duchu moderního tance rezignují na uniformitu, ale nepřinášejí nic navíc. Působí to, jako by tanečníci přišli rovnou ze zkoušky ve funkčním prádle. Lepší volbou by byly spíše kostýmy zdůrazňující každodennost a evokující všední oblečení.

V choreografii se objevily i silné motivy. Zdroj: foto Petr Otta

V choreografii se objevily i silné motivy. Zdroj: Petr Otta

DOT504 s incenací Collective Loss of Memory dokázali zpracovat náročné a silné téma bez přehnaného patosu. Vytvořili projekt, který nutně musí vzbudit pohnutí mysli, aniž by se zaprodali tlačení na city. Svou pečlivě vybroušenou choreografií i celou scénou dopřávají obecenstvu podnět k přemýšlení. A to je koneckonců jeden z nejdůležitějších aspektů umění.

Chcete-li představení navštívit, první repríza se odehraje 21. listopadu v Divadle Ponec. Collective Loss of Memory určitě není projektem, který by se hrál denně, naopak velmi nepravidelně.

Inscenace: Collective Loss of Memory
Koncept a choreografie:  Jozef Fruček & Linda Kapetanea (RootLessRoot Company, SK/GR)
Divadlo: DOT504
Premiéra: 17. a 18. října 2014, Divadlo Ponec
Obsazení:  Nathan Jardin (B), Joona Kaakinen (FIN), Knut Vikström Precht (S), Daniel Raček (SK), Tom Weksler (IL)
Cena: 160-250 Kč

Zdroj perexové fotografie: Petr Otta, Facebook DOT504

Jana Šajtarová

Jana Šajtarová

Pocházím z Příbora, studuji v Praze výtvarné umění. Mezi mé zájmy patří mimo jiné divadlo (ve všech jeho podobách), ale to asi nikoho nepřekvapí!

Zanechte komentář