Nad Bratislavou se vznáší UFO, kníže ho pozoruje ze hřbetu koně

Cestování / 3.11.2014

„Little big city“ hlásá nápis z bratislavské tramvaje. Odhalte, co se pod tímto heslem skrývá!

Město na Dunaji je od našich hranic opravdu blízko, se Slováky navíc nemáme jazykové a snad ani jiné bariéry, přesto se Bratislava výrazně liší od českých a moravských metropolí. Tkví v tom bezpochyby odlišná nátura místa jako takového. Metropole je totiž co do svého umístění na mapě světa skutečným unikátem – za hranicemi katastrálního území města se můžete dostat hned do dvou států.

Architektonické šílenosti

Když budete přijíždět do hlavního města Slovenské republiky vlakem, již na první pohled vás zaujme několik podivných staveb, které tvoří již po několik desetiletí jeho tvář.

Obrácená pyramida rozhlasu.

Obrácená pyramida rozhlasu.

Má se za to, že pyramida je jeden z nejstabilnějších útvarů. Jenže co když takovou pyramidu postavíte naopak. Bude to fungovat? Přesvědčte se o tom a vydejte se od hlavního nádraží směrem k bývalému „Gotwalďáku“, tedy k náměstí Svobody, až se dostanete k budově Slovenského rozhlasu. A opravdu. Obrácená pyramida je asi nejpřesnější vystihnutí tvaru tohoto obskurního tělesa. Uvnitř se čas od času konají výstavy mladých umělců, kteří zde prostřednictvím svých výtvorů říkají, jak nová generace přemýšlí o tomto světě.

Hned vedle rozhlasu stojí mrakodrap slovenské národní banky, kde je zdarma ke zhlédnutí výstava o euru, kterým se od roku 2009 u našich sousedů platí. Budova je svými rozměry opravdu velkolepá, měří na výšku 111 metrů, a jedná se tak o nejvyšší budovu ve městě.

Procházka po „náplavce“ Dunaje je velice příjemná, kolem vás plují velké remorkéry převážející zboží třeba až z Rumunska a co víc, zavede vás až k UFO. Doslovný překlad zkratky UFO z angličtiny zní neidentifikovatelný létající objekt, v Bratislavě však ho lze identifikovat docela snadno, dokonce se můžete podívat i do jeho interiéru a ještě si k tomu dát dobré pití nebo něco k snědku. Nebudeme vás již napínat, UFO není žádná mimozemská loď, ale kavárna, která se vypíná ve výšce 85 metrů nad mostem SNP. Nahoru vás doveze rychlý výtah a při dobrém počasí si můžete být jisti, že pohled na město z ptačí perspektivy, navíc ještě při sklence kvalitního vína bude nezapomenutelným romantickým zážitkem.

UFO stojí nohama na zemi.

Kde se psaly dějiny

Nemohli byste říci, že jste navštívili nějakou evropskou metropoli, kdybyste si v ní neprohlédli historické centrum. Do toho bratislavského se vstupuje Michalskou bránou, v jejímž průchodu je do země zasazen velký model kompasu, který ukazuje, kterým směrem a po kolika kilometrech se dostanete do jiných velkých světových sídel.

Bratislava a Židé

K Bratislavě, stejně jako k Praze patří i historie místních Židů. V Židovské ulici pod hradem můžete nahlédnout do kultury tohoto tajemného národa v muzeu židovské kultury. Synové Davidovi, jak známo, bývali rovněž zdatní řemeslníci a obchodníci. Přesvědčíte se o tom v muzeu hodin, které se nachází v důmyslně řešeném rohovém domě na okraji stejné ulice. Mezi významné náboženské učence rovněž zde působící musíme v této souvislosti zmínit jméno Chatama Sofera, který patřil mezi nejvýznamnější osobnosti židovské kultury devatenáctého století. Jeho mauzoleum postavené v roce 2002 se dnes nachází na bratislavském židovském hřbitově a slouží jako poutní místo pro věřící z celého světa.

Pokračujte dále úzkou ulicí kolem příjemných podniků, až na náměstí kde se nachází Primaciální palác. Na tomto místě v roce 1805 po bitvě u Slavkova podepisovali francouzští a rakouští generálové dohodu o potupném příměří pro Habsburky. V dobách monarchie zde rovněž rokoval Uherský sněm. Dnes je palác sídlem primátora a nabízí stálou expozici obrovských gobelínů s antickými motivy.

Pokud se vydáte ulicí Kostolnou podél budovy staré radnice, v níž sídlí muzeum Bratislavy, velmi záhy se dostanete až na Hlavní náměstí. Hlavní náměstí je jakási obdoba pražského Staromáku. V průběhu roku se zde konají různé kulturní akce, postávají zde drobní živnostníci snažící se svým legračním vzezřením připomínajícím barokního šlechtice vybrat od kolemjdoucích za pořízený snímek nějaký ten centík na přilepšenou. O lavičku se zde také opírá voják z napoleonských dob, ten ale je z kovu, a vyfotí se tudíž s vámi i zadarmo.

Stará radnice na Hlavním náměstí.

Stará radnice na Hlavním náměstí.

Bratislavské postavičky jsou vůbec takový zajímavý fenomén. Vedle kavárny Mayer stojí socha mužíčka s hůlkou a cylindrem. Jde o připomínku legendárního Ignáce Lámara, zvaného Schöner Náci, který patřil i přes svoji chudobu mezi opravdové bratislavské gentlemany zdravící každou dámu nonšalantním sejmutím cylindru a pozdravem „ruky bozkávam“.

Fiktivní a o poznání méně noblesním pánem je Čumil. V tomto případě jde sice pouze o fikci akademického sochaře Viktora Hulíka. To však této skulptuře neubírá na popularitě a její důmyslné posazení do jednoho z kanálů působí velmi vtipně až ironicky.

Dřívější a nynější sídlo hlavy státu

Za mostem SNP nám již známým se na kopci tyčí hrad viditelný velmi dobře i z rakouských rovin na jihozápadě. V posledních letech prošel radikální úpravou, jejíž součástí byla oprava fasády a její proměna z nevýrazné béžové na svítivou bílou barvu. Na nádvoří před touto kulturní památkou stojí jezdecká socha knížete Svatopluka třímajícího meč a štít s dvojitým křížem, symbolem slovenské státnosti. Tento štít vyvolává občasné kontroverze kvůli provedení symbolu, který podle některých kritiků připomíná ten, který měli ve znaku fašistické Hlinkovy gardy. Poněkud mystifikačně prý působí rovněž nápis pod jezdcem, který hlásá: „Svatopluk král starých Slováků“. Co si asi myslí, když hledí na futuristickou instalaci nad mostem SNP?

Kníže Svatopluk střeží Bratislavský hrad.

Kníže Svatopluk střeží Bratislavský hrad.

Ať už si na sochu uděláte jakýkoliv názor, rozhodně se jí nenechte zviklat od prohlídky výstavních sálů hradu, jakož i od procházky v okolí, kde narazíte na tři různě architektonicky provedené brány pojmenované podle panovníků, kteří se zasadili o jejich výstavbu. Čtvrtá brána se jmenuje podle toho, kam se jí odcházelo, Vídeňská, nemusíte však tento název brát příliš závazně, bude bohatě stačit, když dojdete k sídlu Národní rady Slovenské republiky, která je na rozdíl od historických budov, kde působí náš zákonodárný sbor, moderním funkcionalistickým počinem.

Dříve prezident Slovenska sídlil právě na Bratislavském hradě, od roku 1996 úřaduje v poněkud menším, ale o to útulnějším Grasalkovičově paláci, který najdete na Hodžově náměstí hned vedle nejdražších hotelů ve městě. Palác je postavený v rokokovém stylu, většina lidí však může vidět pouze jeho exteriér, neboť nejvyšší představitel země k sobě jen tak někoho nepouští.

Spokojte se tedy alespoň s procházkou parkem u paláce a rozhodně si projděte tzv. Prezidentskou alej, kde můžete porovnat podle velikosti, jak ostatní hlavy států byly úspěšné ve vysazování svých stromů na památku jejich návštěvy na Slovensku. Když se budete dívat pozorně, jistě narazíte i na ten, který svýma rukama zasadil Václav Havel.

Důstojné sídlo slovenského prezidenta.

Bratislava je velké město (i když je pravda, že pro cizince z milionových metropolí působí poněkud skromně) a je jasné, že není možné, abychom prozkoumali každý její kout. To už čeká na vás.

Zdroj fotografii: Jaroslav Praisler

Tomáš Stavrovský

Jsem studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a je mi 22 let. V Generaci 21 působím jako redaktor sekce Cestování a v Obraze. Píšu zejména o vlastních zážitcích z cest, čas od času připomínám některé historické osobnosti nebo se vyjadřuji k aktuálnímu dění.

Zanechte komentář