Mám tě rád, tati

Osobní rozvoj Vztahy / 4.12.2014

Kolik mužů řeklo svému otci právě tuto větu? Pravděpodobně ne mnoho, jsou to přeci chlapi.

Neházejme ale všechny muže do jednoho pytle, každý dokáže svou lásku ke svému otci vyjádřit jinak. Zvláště pokud se porozhlédneme po všech věkových kategoriích. Protože tam je rozdíl ve vnímání vlastního otce velmi zřetelný.

Tatínek, táta, taťka, otec, fotr…

Když se narodí malý klouček, postupem času se učí mluvit. Svého otce pak nazývá roztomilými názvy, přezdívkami. Ale čím je starší, tím se od svého otce vzdaluje (také to není pravidlem), pak přichází řada na hanlivější jmenovky vlastního otce (hlavně pak před kamarády). A nakonec je tady ta nejdůležitější změna ve vztahu otce a syna – přeměna kluka v muže. V tuhle chvíli si je dospělý muž vědom, že otce má jen jednoho, už nepotřebuje nikomu nic dokazovat, vyjadřuje se srozumitelně a na rovinu, váží si svého otce. Navíc tato doba je spojená s nepsaným pravidlem „ty ses o mě staral ještě donedávna, teď je řada na mně, abych se o tebe postaral“.

V mnoha ohledech svého otce následujeme... Zdroj: foter.com

V mnoha ohledech svého otce následujeme… Zdroj: foter.com

Koho máš raději?

Vyvstává otázka, kterou mnoho lidí pokládá svým dětem (ani by neměli, protože pak jsou zklamaní, když dítě neřekne právě je). Člověk se více svěřuje matce se svými problémy, ale znamená to, že k ní má i blíže? Je to velmi individuální, o tom nepochybujeme. Vztah otce a syna je ale mnohem komplikovanější, zdá se být jakousi hrou na domácí půdě obou hráčů. Není to hra, kde jeden vyhraje, je to hra, kterou si oba užívají – je to jejich vztah.

Fantazie obou, přirozená soutěživost a nápady otce, který vás chce něčemu přiučit, to je pro dětské duše slast. Pravidla, která jsou daná, ale nikdo je nevyslovil, jsou také součástí tohoto vztahu. Když otec řekne tak, pak je to svaté a samozřejmě i pravdivé. Opět se ale setkáváme s tím, že ne každý má takového otce, který s ním tuto hru hraje po celý život. Přeci víte, že dochází k různým hádkám, konfliktům, lidé se spolu nebaví a nakonec se usmíří až na sklonku života otce, který si ani pořádně neužije hry s vnoučátky jako dědeček.

Přestaňte být uražení na svého otce, rozhádání se svým otcem, naštvaní na svého otce – promluvte si! Život není tak dlouhý, abyste jeho časem mohli plýtvat.“

Nenechte svého otce zmizet!

Otec je přirozenou součástí života muže. Dotváří to, jak se jeho syn bude jednou dívat na svět. Neodhánějte jej tedy od sebe. Užívejte si celoživotní hry, které vám odmalička váš otec nabízí. Vezměte každou příležitost do svých rukou a nepusťte ji. Poděkujte za každý okamžik, kdy vám otec vykouzlil šibalský úsměv na tváři, ať už to bylo v 6 letech nebo ve 30. Je jen na vás, jak si budete hrát (pokud si myslíte, že hry jsou v dospělosti tabu, pak se mýlíte).

A jakou hru se svým otcem hrajete vy? Zdroj: foter.com

A jakou hru se svým otcem hrajete vy? Zdroj: foter.com

Můj vztah s otcem je…

Jak byste tuto větu dokončili? Napadá vás něco hned? Nebo musíte přemýšlet? Není to podstatné, hlavní je, že tuto větu dokončíte, protože to bude znamenat, že ještě stále váš společný vztah berete na vědomí, že jste jej neodsoudili jako mnoho lidí na světě. Bude to znamenat, že svého otce máte po svém boku. Užívejte si to, jste šťastným mužem!

Ztratili jste svého otce, když jste byli malí? Odešel vám otec? Rozvedli se rodiče a zůstali jste s matkou? Vašeho biologického otce vám nenahradí nikdo, ale toho otce, který vám dá lásku, péči, rozesměje vás – tím mužem může být právě třeba ten, který sedí občas vedle vás v autobuse, tramvaji nebo ve vlaku a nemusíte se vůbec znát.

Stejně jako domov není hmotné místo, dům, ale prostředí, kde jste obklopeni těmi nejmilovanějšími, tak vztah otce a syna nemusí být jen biologický, ale také láska dvou lidí, kteří k sobě našli cestu a jednomu na tom druhém záleží, váží si jeden druhého.

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Denisa Jelínková

Denisa Jelínková

Miluju barvy, hudbu, focení a psaní. Možná se stanu jednou spisovatelkou - takovou, která bude po večerech vysedávat v houpacím křesle a psát a psát a psát. Fotografování je mou srdeční záležitostí - fotoaparát jsem dostala jako dárek ♥ Takže si užívám každé cvaknutí.

Zanechte komentář