SILS MARIA: Sonda do nevyzpytatelného světa žen

Film Kultura / 26.10.2014

Jaký je výsledek, když se ve francouzském filmu střetnou zároveň Juliette Binoche, Kristen Stewart a Chloë Grace Moretz?

SILS MARIA:

Drama

Francie / Německo / Švýcarsko

2014, 123 min

Režie: Olivier Assayas

Hrají: Juliette Binoche, Kristen Stewart, Chloë Grace Moretz

Francouzský režisér Olivier Assayas vám může být pravděpodobně nejvíce povědomý v souvislosti s úspěšným koprodukčním snímkem Paříži, miluji tě (2006), na němž se jako jeden z vybraných režisérů podílel. Sils Maria však více než na milostné epizodky v jedné z nejkrásnějších metropolí světa dává divákovi možnost nahlédnout skrze ambivalentní konverzačku do komplikovaného, nekompromisního světa žen.

K tomuto tématu si  Assayas přizval charakterově i typově zcela odlišné herečky tří různých generací – francouzskou herečku Juliette Binoche (Čokoláda, Paříž), Kristen Stewart (The Runways, Svět podle Mallory a bohužel i Twillight) a mladičkou Chloë Grace Moretz (Kick-Ass, Zůstaň se mnou, Temná místa).

Okouzlující a stále atraktivní čtyřicátnice Maria Enders (Binoche) je na vrcholu své herecké kariéry, kterou před dvaceti lety odstartovala ztvárněním provokativní a nezapomenutelné postavy Sigrid v oceňovaném lesbickém dramatu. Právě přijala nabídku zahrát si v současném remaku tohoto slavného filmu, tentokrát se však má zhostit role starší Heleny, kterou Sigrid svede a dožene až k sebevraždě.

Maria se svou asistentkou (Kristen Stewart) odjíždí do Sils Marie, odlehlé oblasti švýcarských Alp, aby se nerušeně připravovala na svou náročnou roli. A role Sigrid na druhé straně připadla lehkovážné mladé hollywoodské hvězdičce (Chloë), vyžívající se v alkoholových skandálech. Maria se tak na rozdíl od původního filmu nachází na druhé straně zrcadla, tváří v tvář okouzlující dívce, která je v podstatě znepokojujícím odrazem jí samotné.

clouds-of-sils-maria

Kristen Stewart tentokrát v roli asistentky jako holka pro všechno.

Pomalu plynoucí konverzačka

V první řadě se nenechte zmást trailerem, jelikož láká na něco diametrálně odlišného, nežli na to, o co tu ve skutečnosti jde (čímž neříkám, že bych ve výsledku byla zklamaná! To ne). Sils Maria je totiž především vysoce konverzační, pomalinku plynoucí drama o životě a s ním spojeným vyrovnáváním se s vlastní identitou a stárnutím, koncipované na základě akcentace typů v herectví, na nějž má jak jinak vliv generační odstup.

clouds-of-sils-maria

Juliette Binoche fotící ve filmu kolekci šatů pro Chanel.

Každá doba si nese svá vlastní specifika, témata, přístupy a tato následná konfrontace Assayase zjevně zajímá nejvíce. Proto i každá z hereček zde svým způsobem představuje sebe sama, ačkoliv má reprezentovat určitý stereotyp především ve hře. Binoche je konzervativní, klasická herečka ve středních letech, špička ve svém oboru (stará škola). Protipólem jí je mladá pop teen star Chloë Grace z Hollywoodu, kolem níž se točí neustálý mediální kolotoč vyprodukovaný ze strany neodbytných paparazzi, i když se sama v poslední době snaží z této polohy dětské hvězdičky vymanit přijímáním náročnějších rolí. No a pak je tu Stewart, která hraje roli hipster asistentky, kolem níž se to tentokrát vše netočí a taky si tenhle part po roli příšerné uskuhrané vampýrky v Twillightu náležitě užívá a sedí jí.

clouds-of-sils-maria

Nechybí ani mladá hollywoodská herečka Chloë Grace Moretz.

Alpské scenérie, nahá koupačka a agresivní Chloë Moretz

První polovina filmu je dělená do dvou kapitol a epilogu, uváděna skrze sekvence obrazů  alpské přírody Sils Marie, s níž je spjatá i celá dějová linka, jelikož je to zároveň místo, kde vlastně vše v první řadě vzniklo z pera dramatika původní hry. Nechybí tu po celou dobu spousta metafor a intertextuálních odkazů na historii kinematografie, které vás nutí přemýšlet. Ačkoliv zde spousta dialogů především mezi Binoche a Stewart může působit absolutně eklekticky, ve výsledku se z nich poskládá poměrně vydařený závěr, z něhož si ovšem podle mě stejně každý odnese úplně něco jiného.

Myslím, že právě Sils Maria patří mezi ten typ filmů, u něhož absolutně záleží na vašem momentálním rozpoložení a životním stanovisku, které v dané etapě zastáváte. Tím myslím to, že když si Sils Marii pustíte v osmnácti, může se vám zdát pouze sáhodlouhým filmem o ničem, bez jakékoliv akce a závěru, přičemž pustíte-li si tenhle stejný film za sedm let, budete ho vnímat třeba zase úplně jinak. Stejně tak jako to má Maria Enders s vžitím se do vlastní role. Bacha, je to ten typ filmu, ke kterému je ideální otevřít si doma láhev vína.

Zdroj všech fotografií: Les Films du Losange

Zdroj videa: YouTube

Anna Nižňanská

Anna Nižňanská

Studentka Architektury a zároveň Filmových a divadelních věd (ano,žiju v autobuse a ve vlaku). Rodilý Dejvičák, neurotik, milující cestování a objevování nových kaváren a míst. Autistický morous, kterýho od mala uklidňuje film, umění a předevšim dorty, pač jak víme, jsou dobrý na nervy! Pakliže mám naplněnej panděr, myslim, že jsem i poměrně snesitelnej "companěro"! Amen.

Zanechte komentář