Pražský divadelní underground má (staro)nové útočiště

Divadlo Kultura / 27.10.2014

Praha ve svém nitru skrývá mnoho nevyužívaných prostorů, které zejí prázdnotou. Přitom se v nich dá bez problémů fungovat a jsou úžasně inspirativní!

Divadelní sdružení Depresivní děti touží po penězích jeden takový objevilo – sál Švehlovy koleje. A právě tam vzniklo nové kulturní centrum, jedna z největších událostí sezóny!

„Prasátkově růžová“ fasáda (jak poznamenal umělecký vedoucí souboru Jakub ČermákŠvehlovy koleje a vize místa, jakési sluje, v níž se člověk může schovat a může mu v ní být dobře, daly vzniknout názvu centra Venuše ve Švehlovce. Čili je vítán každý, kdo si přeje příjemně strávit čas ve společnosti umění.

Studentský film i divoký klub Belmondo

Švehlova kolej byla postavena ve dvacátých letech minulého století ve stylu art deco s rondokubistickými prvky, představuje tedy unikátní pražskou architekturu. I její společenský sál, který původně sloužil ke studentským slavnostem a zábavám, je v mnoha ohledech jedinečný. Je prostorný, velkoryse zdobený do dnešní doby zachovanými okny a lustry. Jeho zdi sice získaly nános patiny a prachu za léta užívání (v osmdesátých letech zde například byl studentský filmový klub, po revoluci krátce hudební klub Belmondo) i neužívání, na druhou stranu nabyl silného genia loci.

Dnešní stav sálu s původními prvky. Foto: Šimon J. Ráček

Dnešní stav sálu s původními prvky. Zdroj: Šimon J. Ráček

Před znovuotevřením proběhlo několik čistících akcí, přesto se začernalý nános na omítce zcela neztratil. K dispozici je i vyvýšené pódium s malinkými šatnami po stranách, hrát se ovšem bude zatím pouze na parketách sálu. Každé představení může být trochu jiné, jednou budou diváci sedět čelem k zakrytému pódiu, jednou zády a jindy třeba i uprostřed a akce se bude konat kolem nich.

Nyní se tedy sál vrací kulturním účelům. Provozuje ho spolek Zákulisí, který od roku 2012 podporuje nekomerční kulturu v Praze, a to například i tím, že poskytuje zkušebnu nadějným mladým divadelníkům. „Jsme velice vděční, že se nám podařilo navázat s Kolejemi a menzami Univerzity Karlovy spolupráci a prostor získat do dlouhodobé rezidence,“ říká předsedkyně Zákulisí Barbora Mitošinková. „Smyslem fungování centra je poskytnutí scény souborům a umělcům nejen z oblasti alternativního divadla, kde mohou své počiny realizovat.“

Chodba před vstupem na balkón. Foto: Šimon J. Ráček

Chodba před vstupem na balkón. Zdroj: Šimon J. Ráček

Byly vybrány tři rezidenční divadelní soubory, které budou zajišťovat pravidelný program Venuše:

Depresivní děti touží po penězích

Avantgardní soubor věnující se zejména site-specific dílům, objevující netradiční prostory pro divadlo. Na české scéně působí už bezmála deset let a pod vedením Jakuba Čermáka čerpá z klasických děl, s nimiž si členové souboru pohrávají a konfrontují je s fenomény současné doby. Ve Venuši uvedli svou novou premiéru 120 dnů Sodomy podle Markýze de Sade, dále hrají Makropulos podle Karla Čapka. Depresivní děti vás nemohou nechat chladnými, můžete se těšit na šokující zážitek.

11:55

Divadelní soubor, který vznikl z jedné generace absolventů KALD DAMU. V DISKu minulou sezónu uvedli představení Hodní chlapci, poprvé na sebe však upozornili už inscenací Regulace intimity. Mladí divadelníci, kteří chtějí dokázat, že umělecky a autorsky aktivní život i po studiích je nejen možný, ale i nutný.

Chemické divadlo

Sdružení, které vzniklo na základě dlouhodobé spolupráce režiséra a dramaturga Vojtěcha Bárty a scénografky Jany Hauskrechtové. Usilují o hledání nových forem divadla a věnují je zejména divadlu čerpajícího z poezie. Jak říká Vojtěch Bárta, poezie obnažuje základní substance života, jde na dřeň. Chemické divadlo chce dělat divadlo v tom nejvnitřnějším slova smyslu angažované a životné. 28. října uvedou ve Venuši premiéru Poezie starých Aztéků.

Kromě těchto stálých souborů prostor nabídne širší využití, workshopy, filmová promítání, taneční představení a další akce. Drobné občerstvení je zajištěno i přes ztížené provozní podmínky. Do sálu se vstupuje zvláštním zadním vchodem přes bránu Švehlovy koleje na rohu Slavíkovy a Křížkovského ulice na Praze 3.

Zdroj perexové fotografie: Šimon J. Ráček, venuse-ve-svehlovce.blogspot.cz

Jana Šajtarová

Jana Šajtarová

Pocházím z Příbora, studuji v Praze výtvarné umění. Mezi mé zájmy patří mimo jiné divadlo (ve všech jeho podobách), ale to asi nikoho nepřekvapí!

Zanechte komentář