Momenty Tour: Hra podle pravidel nebo sportovní zločin?

Sport / 21.9.2014

Další z velkých příběhů Staré dámy se odehrál během 94. ročníku tohoto závodu v roce 2007 a dodnes na tento moment nepanuje jednotný názor.

Tour de France v roce 2007 se vyznačovala hned několika specifiky. Například do závodu nevyjel jezdec se startovním číslem jedna, jelikož poslední vítěz, Floyd Landis, byl obviněn z dopingu a Tour se tedy zúčastnit nemohl. Pokračování problémů s dopingem však neskončilo ani během samotného závodu a na protest proti této skutečnosti několik světových deníků věnovalo tomuto svátku cyklistiky jen minimální pozornost. Byl to právě 94. ročník závodu, kdy Tour utrpěla asi vůbec tu nejtěžší možnou ránu.

Spolufavorit lídrem

Okruh favoritů před začátkem Staré dámy byl velmi široký a právě jeden ze spolufavoritů se brzy dostal do vedení. Hubený Dán Michael Rasmussen ovládl osmou, horskou etapu a dostal se do čela průběžného pořadí. To, že Rasmussen přijel do Francie s výbornou formou, potvrzoval fakt, že své vedení nad konkurenty dokázal postupně zvyšovat. Právě v tento moment se však vyrojily první spekulace ohledně možného dopingu muže, který jede ve žlutém trikotu.

Michael Rasmussen v trikotu pro nejlepšího vrchaře. Zdroj: Wikimedia Commons,Gsl

Michael Rasmussen v trikotu pro nejlepšího vrchaře. Zdroj: Wikimedia Commons, Gsl

Člen stáje Rabobank, Michael Rasmussen, totiž před Tour de France třikrát zmeškal (vyhnul se) dopingovou kontrolu. Ve světě cyklistiky se toto chování okamžitě trestá, a i když cyklista nemá pozitivní dopingový test, je brán jako jezdec, který si nedovolenými látkami pomáhá. Zvláštností na tomto případu je, že se to vědělo už před startem závodu, ale Rasmussen byl na start stejně připuštěn. Načasování tedy bylo opravdu velmi zvláštní. Proč se tato skutečnost začíná řešit až v momentě, kdy je dánský cyklista vedoucí jezdec a má reálnou možnost celou Tour vyhrát ?

Férové jednání nebo zrada?

Pokud čtete dál, pouze abyste se dozvěděli odpověď na předchozí otázku, tak vás zklamu. Dodnes se to totiž neví. Co se ale ví, je to, že Rasmussen jel nadále skvěle a dokázal vyhrát poslední horskou etapu, která měla v itineráři číslo 16. Náskok na tehdy druhého Contadora byl 3:10 minuty a vítězství na Tour de France už Rasmussenovi prakticky nikdo nemohl překazit. Rozhodně ne nikdo z jeho konkurentů v pelotonu.

Nakonec jej o něj připravila jeho vlastní stáj. Pár hodin po velkém vítězství v šestnácté etapě, byl Rasmussen vlastním týmem stažen ze závodu a zároveň propuštěn ze stáje Rabobank. Z jezdce, který měl na dosah největší vítězství své kariéry, se během pár minut stal nezaměstnaný a z dopingu obviněný vyvrhel. Po tomto rozhodnutí se nelze divit prohlášení samotného Dána, který tvrdit, že kdyby měl v okamžiku, kdy byl stažen ze závodu, po ruce provaz, oběsil by se.

Kontroverzní ročník nakonec ovládl Španěl Contador, ale nepříjemná pachuť po předchozích událostech mezi fanoušky ani po několika letech nevymizela. Faktem je, že se Rasmussen později přiznal ke své dopingové minulosti, ale načasování otevření tohoto případu je opravdu jen těžko vysvětlitelné. Okamžik, kdy byl muž ve žlutém v průběhu závodu vlastním týmem stažen a za takovýchto okolností, historie cyklistiky opravdu nepamatuje.

Zdroj perexové fotografie: Wikimedia Commons, Sander.V.Ginkel

Lubomír Řepa

Zanechte komentář