Sledují nás již třináct let a(le) Dvojčata už nepadají

V obraze / 11.9.2014

Autor:

Dnes si připomínáme 11. září 2001 – pád newyorských Dvojčat. Dočkali jsme se mnoha vzpomínek, opomíjeny ale bývají důsledky 11. září na dnešní dobu.

11. září 2001 byl spáchán útok na WTC (Světové obchodní centrum) a Pentagon teroristickou organizací Al-Káida. Již je tomu 13 let, a přesto na dnešní společnost mají ony události neustálý vliv prakticky 24 hodiny denně.

26. října samého roku byl totiž podepsán zákon Patriot Act, jenž měl za cíl účinně bojovat s terorismem v USA i mimo ně. Na první pohled se může Patriot Act zdát jako přiměřená reakce na útoky a možná, že by se to tak dalo i zpočátku tímto způsobem omluvit. Zákon o domácí bezpečnosti byl totiž původně plánován pouze do 31. prosince roku 2005, po dobu největšího ohrožení. Za dobu platnosti se však velmi dařilo potlačovat teroristickou síť Al-Kájda (i ostatní), a tak se vláda rozhodla Patriot Act ještě dvakrát prodloužit a navíc vytvořit druhou, rozšířenou verzi nazvanou USA Patriot Act (nebo také Patriot Act II), jež platí dodnes.

9/11 zdroj: cs.wikipedia.org

Fotografie z teroristického útoku 11. září 2001. Zdroj: Commons.wikimedia.org, Jatkins

Největší pochybnosti vyvolávají pravomoci, které vládní bezpečnostní složky po 26. říjnu 2001 získaly, především bod zákona, kde stojí:

USA PATRIOT ACT umožňuje vládě tajně instalovat odposlouchávací zařízení na váš telefon, počítač a sledovat váš pohyb na internetu.

Nadále bezpečnostní složky od tohoto data smějí bez soudního příkazu procházet záznamy nebo prohledávat váš dům. NSA, FBI a mnohé další organizace tak měly (a stále mají) zákonem povoleno chovat se jako hackeři, lupiči a stalkeři v jednom, navíc s výplatou z vládní kasy. Všemi  uvedenými body porušovaly bezpečnostní složky základní práva člověka: právo na soukromíprávo na ochranu osobních údajů.

Jelikož se ale po 11. září Spojené státy americké nechaly unášet pocity a většinově říkaly to, co dnes  prezident Spojených států, Barack Obama, který na obhajobu (v souvislosti s úniky provedenými Edwardem Snowdenem) prohlašuje:

Nemůžete mít stoprocentní ochranu a zároveň také stoprocentní soukromí. Budete muset jako společnost udělat jistá rozhodnutí.

Nyní již proti vyjádření prezidenta a USA i šéfů NSA média i společnost protestují. Není ale už příliš pozdě?

V souvislosti s odhaleními ohledně plošného sledování padají výroky jako:

Budou vás sledovat každou minutu, stále víc a víc, pokud to někdo nezastaví.

 

National Security Agency. Zdroj: U. S. Government, Commons.wikimedia. org

To se říká nyní. To samé platí se zpovídáním se jednoho z vysoce postavených osob NSA americkým občanům. Ten na otázku, zda NSA sledovala milióny nebo desítky miliónů obyvatel USA reagoval slovy: „Ne.“ Po opětovném položení otázky odpověděl: „Ne vědomě.“ Otázkou ale mělo být, jak je možné, že sledovací bezpečnostní agentura může nevědomě (nebo chcete-li omylem) sledovat, odposlouchávat a vyhodnocovat data skoro všech obyvatel USAcelého světa?

Karta se tedy nyní začala obracet, jsou kladeny otázky, ale špatné. Vytváří se tak pocit, že se o tomto tématu mluví, přesto ale neexistují žádné výsledky.

Asi nejlepším společensko-kritickým dílem, které se nejspíše jako jediné zabývá vládním sledováním, je seriál, který původně působil a začínal jako sci-fi. Po odhaleních Edwarda Snowdena o tom, že nás NSA sleduje, se ale Person of Interest stalo hraným dokumentem, který svou třetí řadou reagoval na vše důležité v kauze kolem vládního sledování a nabídl pohled z více perspektiv.

Je zde jedna strana, která stejně jako prezident USA tvrdí, že se díky sledování (a Partiot Actu) podařilo zamezit již několika teroristickým útokům (v reálu se jedná o dva velké útoky, o kterých ale nejsou dokumenty ani zprávy, a  tak se dá o jejich pravdivosti pouze spekulovat). Druhá strana přichází na to, jak je celé sledování nebezpečné, a pokud se informace (třeba i omylem – viz úniky Googlu) dostanou na veřejnost, mohou být nebezpečné a ve výsledku tak třeba ohrozit i více životů, než jich celé sledování dohromady zachraňuje.

Citace ze seriálu:

Je-li celý svět sledován, katalogizován, indexován, očíslován, pak lze zmizet jen tak, že skryjete své skutečné já do zdánlivě obyčejných životů. Už nejste svobodný člověk, Harolde (pozn. postava ze seriálu). Jste jen číslo.

Jsme tedy ještě stále svobodnými lidmi, nebo jsme se stali jen jedničkami a nulami?

Zdroj videa: Youtube.com

Zdroj perexové fotografie: Commons.wikimedia.org, Soerfm

Matěj Senft

Zanechte komentář