Nádherná příroda i závan krajanství, Zakarpatí vás chytí za srdce

Cestování / 20.9.2014

Majestátné hory, živá města, přívětiví lidé. Stále více Čechů odhaluje skrytou tvář Zakarpatské Ukrajiny. Odhalte ji také!

Zakarpatská Ukrajina za svou historii patřila k mnoha státním útvarům, včetně Československa, a každý zanechal svůj odraz v tamní společnosti, co se však nezměnilo po celá tisíciletí, je příroda. Pokud je drsná krása to, co hledáte, vyrazte na svou aktivní dovolenou právě sem.

Chrám v Užhorodu

Chrám v Užhorodu.

Brána na východ

Cesta autem nebo autobusem přes Slovensko na Ukrajinu je poměrně rychlá, ale na hraničním přechodu je nutné počítat zhruba s dvouhodinovým zdržením při čekání na pasovou kontrolu. Pokud projedete celnici nejfrekventovanějším přechodem ve Vyšném Nemeckém, brzy dorazíte do Užhorodu, metropole Zakarpatské oblasti s asi 100 000 obyvateli.

Na vlakovém nádraží, odkud se dá jet do řady dalších měst včetně Kyjeva, si můžete směnit peníze u místních veksláků, což je poměrně bezpečné a oproti nečetným směnárnám i výhodné. Ve městě se nachází několik architektonických zajímavostí, asi nejpozoruhodnější je židovská synagoga a nově postavený pravoslavný chrám Krista Spasitele. Pokud vás chození po památkách nebaví, můžete se najíst v některé z levných a dobrých restaurací a nasbírat síly na další výpravu.

Maršrutky, minibusy a hygiena

Na Zakarpatské Ukrajině, stejně tak jako ve většině východní Evropy, je velmi populárním a cenově výhodným způsobem dopravy maršrutka. Jedná se o vícemístnou dodávku, která jezdí určitým směrem a pokud na ni zamáváte, tak zastaví a sveze vás, kam potřebujete. Kromě toho spojuje většinu měst, městeček a větších vesnic veřejná doprava zprostředkovávaná pravidelnými linkami minibusů a na nádražích najdete veškeré zázemí pro občerstvení po náročné cestě, včetně toalet.

Na toalety upozorňujeme záměrně. Ukrajinci se staví poměrně nepřátelsky vůči častému zvyku českých pánů, kterým je močení u stromu, a i když se důmyslně skryjete, může se stát, že na vás vyběhne nějaká osoba a obviní vás z nehygienického chování a pohrozí zavoláním policie. Inu, civilizační standardy některých míst jsou často vyšší, než bychom čekali, na druhou stranu 1 hřivna (asi 2 koruny) za vykonání potřeby snad nikoho nezabije.

Mukačevo, Munkács, Minkač

Jihovýchodně od Užhorodu, nedaleko maďarských hranic, leží druhé největší město oblasti – Mukačevo, které je typické svojí etnickou rozmanitostí, reprezentovanou zejména židovskou a početnou maďarskou komunitou. V domácnostech zde často používají středoevropský čas a celkově město působí, jako by se nacházelo více na západ. Můžete zde slyšet názory, že Budapešť je mnohem blíže než Kyjev, a není tedy důvod se podle Kyjeva řídit.

Dominantou města je hrad Palanok a radnice. Mimo to zde naleznete mnoho řeckokatolických, římskokatolických i pravoslavných kostelů a také velké tržiště, kde můžete nakoupit různé druhy regionálních potravin, včetně kvalitního alkoholu nebo – dáváte-li přednost zdravému životnímu stylu – čerstvou zeleninu a výrobky z ovčího mléka.

koně na Polonině

Koně na Polonině.

Nikola Šuhaj, české pivo a Krásná Polonina

Pokud máte zálibu v knihách Ivana Olbrachta, jistě jste slyšeli o Koločavě, vesnici, kde se narodil legendární Nikola Šuhaj, loupežník. V místní škole s muzeem najdete i bustu tohoto našeho spisovatele, který tak rád psal o tomto kousku světa, a projdete-li zdánlivě nekonečně dlouhou vesnicí dále, narazíte na bývalou četnickou stanici, kde vám připraví typické ukrajinské speciality a natočí vám k tomu české pivo, konkrétně jihlavského Ježka.

Po pár pivech občas přepadne člověka únava, což Koločavští vědí stejně tak dobře jako my, a proto vás za drobný obnos rádi ubytují ve svých příbytcích. Čechy zde dobře znají a ochotně jim poradí kudy se vydat například na horskou túru přes Krásnou Poloninu, která vesnici obklopuje a která rozhodně umí dostát svému jménu.

Tip Generace 21: Jaké ukrajinské speciality musíte ochutnat? Přečtěte si náš článek!

Nejdeštivější místo Zakarpatí

Travnaté hřebeny v nadmořské výšce okolo 1 500 metrů, na kterých se pasou nádherní koně, je zde klid a přívětivý bača, u něhož si můžete natočit křišťálově čistou vodu. Na to všechno narazíte, vydáte-li se po červené turistické značce do Usť Čorné (česky Černé Ústí), kterou nakreslili čeští dobrovolníci z různých ochranářských a turistických spolků.

Cesta z Koločavy do Černého Ústí je dlouhá asi čtyřicet kilometrů, co ji však může poněkud ztížit, je déšť. Úhrn srážek v Usť Čorné se dle turistických průvodců pohybuje okolo 1 400 mm za rok, a činí tak z tohoto místa nejdeštivější vesnici na Zakarpatské Ukrajině.

Pop Ivan Černohorský

Pop Ivan Černohorský.

Po hranicích na Hoverlu

Do Usť Čorné vede z jihu jediná silnice, která však připomíná spíše tankodrom. Pojedete-li po ní, pak vězte, že váš hýžďový sval si to bude ještě pár hodin pamatovat, nicméně jinudy to nejde, tak směle do toho a můžete pokračovat třeba na bývalou hranici Československa a Polska, kde dodnes stojí hraniční kameny, do Černohorské Poloniny. Pod horami se nachází městečko Rachiv (Rachov), kde můžete za menší obnos požádat taxikáře, aby vás odvezl až na samý okraj Karpatského národního parku, odkud můžete pokračovat dále ve výpravě.

Když se vyškrábete až na samý hřeben Polonin, otevře se vám výhled na stavbu na vrcholu Pop Ivan Černohorský (2 022 m. n. m). Jedná se o bývalou polskou meteorologickou observatoř a nejste-li příliš znaveni strmým výstupem, silně doporučuji vylézt až nahoru, výhled stojí za to. A pokud máte štěstí, uvidíte až do Rumunska.

Pokud sestoupíte z vrcholu a vydáte se dále po bývalých hraničních kamenech, asi za 20 kilometrů dorazíte k velkému kopci připomínajícímu velkou homoli cukru. Toto je nejvyšší hora Ukrajiny – Hoverla (2 061 m. n. m). A i když vypadá dosti hrozivě, není tak složité na ni vylézt a udělat si fotografii před kamenným trojzubcem, který je symbolem ukrajinské státnosti. Vyjádříte tak podporu nádherné zemi, která si zaslouží respekt a úctu všech národů světa.

vrchol Hoverly

Vrchol Hoverly

Neobyčejná a přitom tak blízká. Navštivte Zakarpatskou Ukrajinu, poznejte tamní obyvatele, kulturu a zažijte dobrodružství. A abychom nezapomněli… Mějte při sobě vždycky balíček cigaret. Málokdo odmítne drobný revanš za dobrou radu.

Zdroj všech fotografií: Jaroslav Praisler

Tomáš Stavrovský

Jsem studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a je mi 22 let. V Generaci 21 působím jako redaktor sekce Cestování a v Obraze. Píšu zejména o vlastních zážitcích z cest, čas od času připomínám některé historické osobnosti nebo se vyjadřuji k aktuálnímu dění.

Zanechte komentář