Dokazujte sami sobě, ne ostatním

Osobní rozvoj Vztahy / 11.9.2014

Člověk má stále snahu dokazovat svou sílu a moc ostatním kolem sebe. Přitom stačí, když si svou velikost uvědomí sám.

Člověk tak nějak odjakživa musel lidem i zvířatům kolem sebe dokazovat, že je nejlepší. Možná to souvisí se soutěživostí, kterou v sobě většina lidí má, ale otázkou je – proč se zamýšlíme stále nad tím, co na to řeknou ostatní a jak se jim zavděčit a jak získat jejích úctu?

Nemusíte vyhrát, stačí když ukážete svou lidskost. Zdroj: foter.com

Nemusíte vyhrát, stačí když ukážete svou lidskost. Zdroj: foter.com

Soutěživost a dravost

Lidé jsou soutěživí, to víme, proto se pořádá mnoho soutěží a odměnou jsou pak hmotné věci, materiál určený ke konzumaci společností – ať už elektronika, zájezdy nebo i peníze. Kdysi ale vládlo motto: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se! Dnes už to není pravda, děti se k tomuto sice vedou, ale v mnoha případech jsou učené k tomu, že za výhru dostanou odměnu, za účast nic, což je samozřejmě smutné.

Důležitý přeci je pocit, že jsem něco dokončil, dokázal sám sobě, že jsem to zvládl, že jsem se třeba i překonal, a ne vidina nějakého dortu nebo peněz. Na dobrém principu stojí různé soutěže, které výdělek nebo celkově účast dokážou přeměnit na hračky, pomoc nebo peníze pro ty, kteří to potřebují. A pro vás je tudíž na takových akcích odměnou dobrý pocit, že jste někomu pomohli.

Dokažte to!

Možná lidé potřebují dokazovat jiným, že jsou nejlepší, že jsou dost dobří, proto, že to v nich zůstalo zakotveno z mládí, kdy nám lidé vštěpovali, že když něco řekneme, musíme pro to mít důkaz. Ve škole člověk musel dokázat, že má na to, aby šel do dalšího ročníku. Na pohovoru člověk musel dokázat, že je tím pravým pro danou pozici. Tak proč by najednou měl přestat světu okolo dokazovat, že je schopný?

Protože dokazování velikosti ostatním není zdravou součástí našeho já. Ta velikost spočívá právě v tom, že si to nemusíme dokazovat, že o tom víme, dokážeme se pochválit, poplácat se po rameni, ale nemusíme být velcí před veřejností. Protože ve většině případů ten, kdo dokazuje jiným, jak je silný a schopný, je uvnitř ten malý, který touží po velikosti (například ti, kteří šikanují jiné). Zamyslete se nad tím. Když se naučíte překonat ten chtíč někomu něco dokazovat, budete mít radost z toho, že jste se překonali, že jste něco zvládli – nikoliv z toho, jak jste velicí a ví o tom celé město.

Nemusíte své schopnosti dokazovat ostatním. Nejste přece testovací subjekt! Zdroj: foter.com

Nemusíte své schopnosti dokazovat ostatním. Nejste přece testovací subjekt! Zdroj: foter.com

Kde začít?

Začněte u vašeho sebevědomí. Nemělo by být ani příliš vysoké, ani příliš nízké. Žádný extrém není dobrý. Přejděte k sebelásce – ta hraje významnou roli. Když se máte dostatečně rádi, není žádný důvod dokazovat někomu jinému, jak moc jste dobří, protože to jde z nás samých. A pak dojdete k tomu, že chvála od ostatních není tím zadostiučiněním. Zadostiučiněním a odměnou je posun sám sebe někam dál – ať už v rovině osobního rozvoje, schopnosti vědět, kde jsou vaše osobní meze, nebo v rovině práce, školy a manuálních dovedností.

Myslete na sebe! Nepřemýšlejte nad tím, co na to řeknou ostatní a jestli vás pochválí…

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Denisa Jelínková

Denisa Jelínková

Miluju barvy, hudbu, focení a psaní. Možná se stanu jednou spisovatelkou - takovou, která bude po večerech vysedávat v houpacím křesle a psát a psát a psát. Fotografování je mou srdeční záležitostí - fotoaparát jsem dostala jako dárek ♥ Takže si užívám každé cvaknutí.

Zanechte komentář