Nakupování jako závislost

Krása a móda / 3.9.2014

Kde je ta pomyslná hranice, kdy se zábava změní v závislost?

Zdroj: Photl.com

Zdroj: Photl.com

[dropcap]Z[/dropcap]nám ten pocit až moc dobře. Když si v obchodě zkouším večerní šaty, nevidím jen sebe samu v novém oblečení. Mám pocit, že můj život po koupi bude stejně krásný a blyštivý a vše bude lepší. JÁ budu lepší. Do reality se vrátím až doma, když zděšeně pohlédnu na účtenku a na celý můj způsob života, kam moje nové šaty bohužel ani trošku nezapadají. Ale stejně se nikdy nepoučím a podobnou věc, jako třeba ohromný slamák, si nakonec vždy pořídím. Podle psychologů je tomu tak proto, že s novým úlovkem čekáme zásadní změnu i v našich životech. Smutná zpráva, žádná nebude. Jediné, co se změní, bude naštvaný obličej spolubydlícího, kterému jste domů přitáhla další nepotřebný krám. Jednou za čas takový nákupní úlet nikomu neuškodí, pravda, ale pojďme se podívat na to, kdy se neškodné nakupování promění v těžkou závislost…

Podle výzkumu jsou 2 – 12 % evropské populace lidé trpící shopaholismem.

Neustálý strach z budoucnosti

Shopaholismus, nebo také oniománie, je z psychiatrického hlediska popsána jako chorobná závislost na nakupování. Nejedná se však vůbec o jakousi nepodstatnou nemoc. Psychiatr ze Stanford University, Lorrin Koran, který se specializuje právě na léčbu shopaholiků, uvádí, že takto nemocní lidé žijí v neustálém strachu z budoucnosti a není vyjímkou, že končí pohlceni v dluzích, v depresích a trpící úzkostmi. A to asi nechce žádná z nás.

Báječný svět shopaholiků, zdroj: Wikimedia.org

Báječný svět shopaholiků, zdroj: Wikimedia.org

A tak to všechno začalo…

Zpočátku jde u shopaholika jen o nezávadné nakupování. Mnohdy si koupí předmětu kompenzuje vlastní neúspěchy v osobním životě, dělá si radost. Nejprve nákup vnímá euforicky a vzrušeně, poté nastává fáze pochybností a vlastních výčitek. Před blízkými začíná lhát o ceně, vymýšlí si báchorky, jak bylo zboží levné, nebo jak jednoduše přišel k penězům. To ve většině případů vede mimo jiné i k destrukci mezilidských vztahů, které jsou pro spokojený život tak potřeba.

„Jakmile se jim něco nedaří nebo mají nepříjemné pocity, jdou a nakoupí hromadu věcí. Je to pokus zvednout si sebevědomí. Bohužel jakmile přestanou nakupovat a jejich extáze pomine, zůstanou jen opět o něco větší výčitky svědomí a úzkost,“ uvádí psycholožka Edwardsová.

Takový typický shopaholik

Dva profesoři z univerzity v Ohiu zkoumali 400 studentů s průměrným věkem devatenáct let. Z jejich bádání vyplynulo, že lidé postiženi oniománií jsou ve většině introverti s nízkým sebevědomím, u kterých nakupování vyplňuje určitý druh prázdnoty. Momentálně žádná léčebná látka neexistuje, ani si nedokážu představit, co by měla obsahovat, ale naděje přeci jen je. Psycholog Petr Šmolka doporučuje takzvanou substituční léčbu, kdy jeden typ závislosti nahradí druhý. Takže příště místo na nákupy, vyražte raději běhat, prospěje to nejen vaší peněžence, ale i zdraví.

Zdroj perexové fotografie: Záběr z filmu Báječný svět shopaholiků, Wikimedia.org

Veronika Tázlerová

Veronika Tázlerová

Studium, káva, móda, jazyky, knihy, cestování, psaní... Co víc říct? Sledujte mě i na instagramu @veronikatazlerova

Zanechte komentář