cvičení, jak cvičit, motivace, cvičení bez námahy

Naučte se cvičit s chutí

Sport / 4.8.2014

Autor:

Pokud vám název článku připomíná „Cvičme v rytme“ z dob minulých, mýlíte se. Řeč bude o motivaci a o tom, jak se naučit dodržovat tréninkový plán.

Určitě si tím prošel alespoň jednou v životě každý z vás. Budu cvičit! Zhubnu! Vymakám si břišáky! Takovéto a další výkřiky se nám vynořují v mysli, když sami sebe hodnotíme a nejsme s výsledkem extra spokojeni. Žel bohu, dopadají velmi často jako novoroční předsevzetí – takže z desátého patra tvrdě na dlažbu jako vánoční stromek na Tři krále. Jste stále ve fázi, kdy se vám nedaří překonávat vnitřní bariéry, které si sami stavíte? Pak je tento článek určený právě vám.

Méně je někdy více

Tohle přísloví jistě všichni známe stejně dobře jako babiččiny historky z mládí, které vypráví při každé návštěvě. Je ale velmi trefné a pokud chcete dokázat velké věci, je třeba se ho držet jako klíště jorkšíra. Po prvotním odhodlání přijde pár dnů nadšení, kdy plníte svoje předsevzetí, ale zhruba po týdnu přijde největší krize a nadšení vás opouští jako zhrzená manželka. Sice vám nevezme vaše Camaro a nevyhodí sbírku plakátů z Playboye, ale zanechá ve vás pocit, že jste to zase nezvládli – a ten je možná ještě horší. Často je to jen a jen proto, že jste si ukousli příliš velké sousto.

cvičení, jak cvičit, motivace, cvičení bez námahy

Cesta k cíli je spousta malých schůdků. Užijte si každý z nich. Zdroj: Wikimedia Commons, Faisal Akram

Pokud chcete například běhat a zhubnout touto bohulibou činností patnáct kilo, je to běh na dlouhou trať. Doslova. Nebude to za měsíc, nebude to za čtvrt roku. Za půl už možná ano. A to je to, čeho se bojíme – cíl je v nedohlednu, proč se snažit, že? Dávejte si proto cíle maximálně na měsíc dopředu, klidně jen na čtrnáct dní.

Jasně že chcete pořád zhubnout patnáct kilo, ale cesta do nejvyšší věže spokojenosti vede po spoustě malých schůdků. Založte si kus papíru, na který si na každý den napíšete úkoly, které vás posunou kupředu. A v našem příkladu to bude třeba „běh 10 minut“. Ano, pouhých deset minut denně, po dobu čtrnácti dnů. Pak můžete cíl posunout.

Vykašlete se na výsledek

Cože? Co to ten chlápek mele? Vždyť plácá jak místní štamgast po rande s lahví zelené, běží vám teď asi hlavou. Ale je to tak. Pusťte z hlavy těch patnáct kil, které vám straší v hlavě. Netancujte každý den na váze, nekontrolujte si neustále zlepšení, nepoměřujte. Protože to je stejně ubíjející jak vysvětlovat partnerce, že zápasy holek v bahně jsou vlastně docela fajn. Prostě se soustřeďte jen na to, abyste si uběhli svých deset minut, udělali třicet kliků atd.

To je to, s čím máte být spokojení. Když se každý den uložíte do postele s vědomím toho, že jste splnili to, co jste si předsevzali, bude vám blaze jako Dalajlámovi po celodenní inhalaci vonných tyčinek.

cvičení, jak cvičit, motivace, cvičení bez námahy

Uvidíte, že po měsíci malých krůčků budete mít radost jako z velkého skoku. Zdroj: photl.com

Upomínka je skvělý sluha, ale zlý pán

Velmi efektivní pro udržení koncentrace na svoje cíle jsou upomínky. Hodně se mi osvědčily lístečky na zrcadle, na palubní desce auta, na nočním stolku. Vedle seznamu cílů na den je to jedna z nejeefektivnějších metod, jak se donutit dělat to, co chceme, ale na co nejsme zvyklí. Nenechávejte vše jen na vaší mysli – ta je zrádná jako laciné víno a vdané ženy. Vždy si najde cestu, jak zapomenout, nebo si vymyslí skvělou výmluvu. Když na vás ale při nočním plenění lednice vykoukne otázka „Jak se ti dnes běželo?“, je mnohem lepší tomu drzému lístečku s úsměvem odvětit, že skvěle, protože máte splněno, a s klidem pokračovat v bílém sexu.

Nepřehánějte to ale. Ve chvíli, kdy svůj byt vytapetujete lístečky a motivačními větami, přestane to fungovat. Dejte si upomínky maximálně na tři, čtyři místa, kde víte, že je neminete. Přemíra upomínek způsobí jen to, že je začnete ignorovat, stejně jako věty „ty jsi nevynesl smetí“ a „ty mě vůbec neposloucháš“.

Ať už je váš sportovní cíl jakýkoliv, do toho. Zvládnete to!

Zdroj perexové fotografie: photl.com

Jan Markel

Jan Markel

Chronický ironman s touhou posouvat hranice snění i bdění, fyzických i psychických sil, zarputilý optimista, který věří, že když něco děláte dostatečně dlouho a intenzivně, tak zblbnete, pardon, naučíte se to alespoň na průměrné úrovni. Věří, že lze dokázat cokoliv a s oblibou to dokazuje. Je velmi ješitný, proto často googlí sám sebe. K smrti rád vyplňuje profily nudnými informacemi.

Zanechte komentář