Praha, hlavní město tance a zábavy

Divadlo Kultura / 3.7.2014

S červnem se už tradičně pojí taneční událost roku TANEC PRAHA, jaký byl jeho 26. ročník?

TANEC PRAHA oblékl kabátek nové svěží kampaně, která vtipně a zároveň velmi vkusně lákala návštěvníky na festival. Neomezil se pouze na naši metropoli, ale rozrostl se až do 14 českých měst. Myslelo se také na děti a studenty tanečních škol, bohatý byl i doprovodný program. Úroveň festivalu zkrátka stále stoupá a letošní ročník se ocitl mezi světovou špičkou.

Výjimečná Marie Chouinard hvězdou festivalu

Do Čech zavítala celá řada osobností tanečního světa, mimo jiné i choreografka kanadského původu Marie Chouinard, jejíž taneční skupina letos v Praze uváděla již podruhé představení Svěcení jara a nově také Henri Michaux: Mouvements. A to hned dva večery po sobě v Hudebním divadle Karlín.

Kanadská choreografka, tanečnice a výtvarnice Marie Chouinard. Zdroj: tanecpraha.cz

Kanadská choreografka, tanečnice a výtvarnice Marie Chouinard. Zdroj: tanecpraha.cz

Tanečníkům se dostalo potlesku ve stoje a není se čemu divit! Choreografie Marie Chouinard patří mezi ty vůbec nejnáročnější, navíc předpokládají i hluboký citový prožitek interpretů. Není jí cizí ani syntéza tance s výtvarným uměním nebo s divadelními postupy. Proto se v průběhu Henri Michaux: Mouvements diváci dočkali i sugestivního přednášení básně. Svěcení jara se zase letos představilo v komornějším duchu oproti roku 2007, kdy bylo za doprovodu symfonického orchestru uvedeno ve velké aréně.

Dalším ze světlých okamžiků festivalu byl projekt Serge KakudjiPaula Kerstense pod uměleckým vedením Alaina Platela s názvem Coup Fatal, doslova „Osudová rána“. Jednalo se o dialog evropské barokní hudby s tradiční konžskou hudbou s výbušným nábojem v doprovodu rytmických tanců. Hrálo se na africké nástroje i elektrické kytary, každý hudebník byl zároveň i tanečníkem. Dvě hodiny trvající představení bylo pro aktéry jistě velmi vyčerpávající, protože do něj vkládali veškerou svou energii, ale bylo z nich cítit, že si pobyt na pódiu užívají. Také oni si mohli vychutnat potlesk ve stoje.

Z představení Coup Fatal, které bylo do velké míry spíše koncertem. Zdroj: tanecpraha.cz

Z představení Coup Fatal, které bylo do velké míry spíše koncertem. Zdroj: tanecpraha.cz

Komunikace moderní doby je veliké téma

Skvělá inscenace se představila hned na úvod a to v podání choreografky a režisérky Lucy Guerin. Conversation Piece si vzalo na paškál moderní komunikaci prostřednictvím chytrých telefonů. Za pomoci takových zařízení herci a tanečníci nahráli improvizovaný rozhovor, z kterého pak celé představení vycházelo. Každé uvedení tohoto kousku je tedy jiné a neopakovatelné. Telefony pak účinkovaly i dál, když aktéři používali nejrůznější aplikace, natáčeli videa nebo pouštěli hudbu. Conversation Piece působilo jako náš současný svět, v němž vše vnímáme zprostředkovaně přes nová média a máme problém se smysluplnou konverzací z očí do očí.

Z představení Conversation Piece. Zdroj: tanecpraha.cz

Z představení Conversation Piece. Zdroj: tanecpraha.cz

Tímto výborným začátkem festival vykročil pravou nohou a pokračoval v podobně kvalitním duchu. Především v Divadle Ponec se dveře netrhly, svou premiéru si tu například odbyl český projekt ANIMAL EXITUS, kterému jsme věnovali samostatnou recenzi. Jeden ze svých tanečních portrétů zde předvedl světoznámý tanečník Jérôme Bel.

Zajímavým počinem bylo i představení Black Out choreografa Philippa Saira ze Švýcarska. Jednalo se spíše o výtvarný počin, jakýsi veliký živý obraz. Tanečníci za pomoci tuny speciálně upravené černé rýže, kterou různě rozhrnovali a shrnovali, vytvářeli neopakovatelné obrazy. Jejich jevištní prostor byl zapuštěn do země, diváci stáli kolem dokola nad nimi a sledovali je z ptačí perspektivy. Tento postoj prý však nemusel každému dělat dobře, proto byly uvaděčky v divadle připraveny zasáhnout – jedné z návštěvnic se skutečně během představení začala točit hlava.

Evropská taneční laboratoř a experiment

Dalším místem, v němž se TANEC PRAHA letos ohřál, bylo divadlo Alfred ve dvoře v pražských Holešovicích. Tam se odehrály večery v rámci tzv. Evropských tanečních laboratořích. Pokaždé se uvedla dvě kratší představení netradiční formy. Například dva tanečníci maďarského původu József TrefeliGábor Varga v projektu s názvem JINX 103 rozpohybovali svá těla v duchu maďarského folklóru v moderním hávu kombinujícím body percussion se současným tancem. Po nich se představil tanečník Clément Dazin, který zase spojil dohromady tanec s žonglérskými technikami, pro něž hledá uchopitelné místo v současném umění.

Duo s maďarskými kořeny Józef Trefeli a Gábor Varga. Zdroj: tanecpraha.cz

Duo s maďarskými kořeny József Trefeli a Gábor Varga. Zdroj: tanecpraha.cz

Nemalým partnerem festivalu byly Dny Jeruzaléma v Praze, a proto se představili také umělci z Izraele. Pražská náplavka tak ožila i tancem, například při představení Doom Doom Land, duetu tanečníka a tanečnice, analyzujícího gesta a komunikační stereotypy.

S posledním potleskem 26. června festival TANEC PRAHA skončil, ale ve vzpomínkách návštěvníků potrvá dál jistě ještě velmi dlouho. Přátelská atmosféra a multikulturní prostředí festivalu osloví snad každého. Nemusíte být znalcem tance, abyste si ho užili. Tvůrci festivalu se letos snažili víc než kdy předtím přiblížit současný tanec širší veřejnosti, udělat ho přístupnějším a odstranit obavy z jeho návštěvy.

To se jim skutečně podařilo a nezbývá, než před vedením festivalu smeknout a těšit se na příští ročník. Doufejme, že se jim ještě více nezkrátí příjmy a dotace, aby si TANEC PRAHA mohl udržet špičkovou úroveň, kterou naše umělecká scéna potřebuje jako sůl. A co se na TANCI PRAHA líbilo vám?

Zdroj perexové fotogafie: Facebook TANEC PRAHA

Jana Šajtarová

Jana Šajtarová

Pocházím z Příbora, studuji v Praze výtvarné umění. Mezi mé zájmy patří mimo jiné divadlo (ve všech jeho podobách), ale to asi nikoho nepřekvapí!

Zanechte komentář