Poznejte Berlín z trochu jiného úhlu

Cestování / 8.7.2014

Vydejte se po stopách Berlínské zdi, která před více než 50 lety rozdělila svět na dva tábory.

Berlín. Dnes pulzující metropole, ještě před 25 lety dva rozdílné světy. Psal se 13. srpen 1961, když se Berlíňané probudili do jednoho z nejsmutnějších rán v historii města. Středem metropole se totiž táhla 165 kilometrů dlouhá betonová zeď, která rozdělila nejen město, ale celý tehdejší svět na dva protipóly.

Trocha historie

Vše začalo hned po druhé světové válce, kdy bylo Německo rozděleno do čtyř okupačních zón mezi vítězné mocnosti. Východní část spadla pod vliv Sovětského svazu, západní část si rozdělily Spojené státy, Velká BritánieFrancie. Stejně tak tomu bylo i v případě Berlína, do té doby hlavního města. To se ale nelíbilo Sovětskému svazu, který požadoval začlenění celého Berlína do východního bloku.

V té době se v USA do prezidentského křesla dostal John F. Kennedy, který se odmítl vzdát Západního Berlína a celá takzvaná berlínská krize vyvrcholila právě 13. srpna 1961. Ze dne na den došlo ke zpřetrhání dopravy a telefonních sítí, rozdělení ulic, parků i rodin.

[stream odkaz=“http://www.stream.cz/slavnedny/529622-den-kdy-padla-berlinska-zed-9-listopad“]

Betonová opona

Zeď se skládala z betonových panelů a pouze čtvrtina zdi tvořila vnitřní hranici mezi samotným Východním a Západním Berlínem, zbytek zdi odděloval Západní Berlín od Braniborska. Zeď byla dvojitá a uprostřed se nacházelo 30 až 50 metrů široké pásmo smrti. Po celé délce zdi stály strážní věže, bunkry a neustále tudy pochodovaly hlídky se psy.

 „Pane Gorbačove, otevřte tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“  

– Ronald Reagan při návštěvě Západního Berlína v roce 1987

Po stopách zdi

Po pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 došlo velice rychle k jejímu odstranění. Dodnes se dochovalo několik kratších úseků. Ten delší z nich se táhne podél břehu řeky Sprévy a známe jej jako East Side Gallery. Ten nedlouho po pádu totality pomalovaly stovky umělců náměty z berlínské historie. Paradoxem je, že v současné době bojují Berlíňané za jeho zachování, jelikož na místě galerie má být vystavěna luxusní rezidence.

Checkpoint Charlie

East Side Gallery je tvořena 1,3 kilometrů dlouhým pozůstatkem zdi. Zdroj: foter.com, El-Moe

Dalším významným artefaktem historie dvou Berlínů je Checkpoint Charlie, pravděpodobně nejznámější hraniční přechod mezi oběma částmi, jež se nachází na křižovatce ulic FriedrichstrasseKochstrasse. Jednalo se o jediné místo, kde ještě před výstavbou zdi měli novináři a diplomaté za jistých podmínek možnost přecházet z jedné části města do druhé.

V roce 2000 byl přechod „restaurován“ podle původních plánů a byl zde zbudován i pomník obětem zdi, který byl ale kvůli protestům v roce 2005 odstraněn. Spolu s hraničním přechodem zde dnes historii zdi připomíná Dům na Checkpoint Charlie, kde bylo vytvořeno muzeum.

Checkpoint Charlie

Checkpoint Charlie – hraniční přechod mezi dvěma světy. Zdroj: Wikimedia Commons, Adrian Purser

Berliner Fernsehturm – symbol NDR

Východoněmečtí soudruzi se chtěli vytáhnout před západním světem, a tak v 60. letech vybudovali na východoberlínském Alexanderplatz v té době supermoderní televizní věž, která je se svojí výškou 368 metrů nejvyšší stavbou Německa. Po otevření si věž získala neuvěřitelnou oblibu, jelikož z otáčivé restaurace a kavárny na vrcholu věže bylo velice dobře vidět na západ. Pod věží se tvořily obrovské fronty zvědavých obyvatel Východního Berlína, kteří se chtěli podívat, jak se „vede“ jejich sousedům.

Televizní věž se stala unikátem socialistické architektury, ovšem ne všechno se povedlo podle představ vlády. Když na kopuli totiž dopadnou sluneční paprsky, vytvoří na jejím povrchu obrovský kříž. Mnozí tuto skutečnost považovali za výsměch snaze komunistů potlačit náboženství, a tak začali věži přezdívat „papežova pomsta“.

Berliner Fernsehturm

Berliner Fernsehturm – neodmyslitelný symbol německé metropole. Zdroj: foter.com, paleanu

Většina zdi byla již zlikvidována, pouze na některých místech můžeme najít buď původní části zdi, nebo vyznačená místa, kudy betonová hranice procházela. Malé úlomky berlínské zdi jsou dokonce prodávány jako suvenýr.

Zdroj perexové fotografie: Wikimedia Commons, SSGT F. Lee Corkran 

Zdroj videa: stream.cz

Michal Voráček

Michal Voráček

Student žurnalistiky s hlubokým zájmem o historii, cizí jazyky a společenské vědy, vášnivý cestovatel, milovník umění, dobrého vína a čokolády ve všech podobách.

Zanechte komentář