Co mě štve a těší na MS ve fotbale

Sport / 18.6.2014

Jsou věci, které mě na MS rozčilují. Ale jsou i věci, které mám na něm ráda. Jak to máte vy?

Tomuhle článku předcházel status na FB, kde jsem vylila své rozčilení nad mistrovstvím světa ve fotbale. Jenže když jsem ho publikovala, napadaly mě další věci, co mě štvou. A pak kupodivu přicházely i důvody, proč mě mistrovství světa těší.

Na úvod je třeba říct, že nejsem žádný fotbalový znalec, už milionkrát se mi někdo snažil vysvětlit ofsajd a stejně to moc nechápu. Když se někde chci předvést, hodím větu: „Ofsajd je postavení mimo hru,“ (což znám z hokeje) a doufám, že to platí i tady.

Ale jinak mám fotbal celkem ráda. Jakýkoliv. Líbí se mi zapálení dědečků na fotbale u nás ve vsi, ráda se dívám, když Sparta vyhraje titul nebo Barcelona Ligu mistrů, a občas se mi líbí i jak hraje reprezentace. Ale není to sport, na který bych se chtěla dívat každý den, pro mě je to pomalé, neakční, plné simulantských pádů a korupce (u nás). Jenže mistrovství světa, to je něco jiného. Mám totiž ráda světová sportovní klání, ať už jde o olympiádu či MS v atletice. Jsem přesně ten typ člověka, kterého nenávidíte, toho, co vlastně nic moc neví, ale všechno nadšeně komentuje. Nezbylo mi tedy nic jiného, než okomentovat i fotbal.

5 věcí, co mě rozčilují

1. Muž obsadil televizi

A každý večer tam sedí a kouká. Komentuje, nadšeně křičí nebo se taky (!) rozčiluje. A občas si i přizve bráchu a Morgana. A protože se celkově na televizi moc nedíváme, máme jen jednu, a to navíc v místnosti, která je spojená s ložnicí, tak už mi to trochu vadí. Možná si teď myslíte, že je přeci fajn mít večer pro sebe. Je to strašně fajn, ale ne každý den. Zvlášť, když to jde večer a v noci a já chci spát.

Večerní program je u nás jasný. Zdroj: freeimages.com

Večerní program je u nás jasný. Zdroj: freeimages.com

2. Komentátoři

Když už jsem začala televizí, tak druhá věc, co mě rozčiluje, jsou ti komentátoři. Nudní chlápci v pestrobarevném studiu. Kdyby tam nebyl Bosák, byla by to úplná tragédie. A to si myslím, že mu měli připlatit, nalívat ho kafem a nechat ho komentovat všechny ty zápasy, protože jinak je to plné nesmyslů a chybí tomu šťáva. V zápase Anglie vs. Itálie přece chcete slyšet trochu zapálení a ne, že z vyprávění komentátora ani nepoznáte, že padl gól.

3. Podlehl i Google

Mám moc ráda, jak se Google mění podle toho, co je za mezinárodní den, svátek nebo podle toho, co se zrovna děje. Ale každý den fotbal? Každý den dokonce několik vizuálních podob? Vážně? Nevšimla jsem, že by tohle šílenství probíhalo i třeba u hokejového mistrovství.

Jsme zvědavá, s čím ještě Google přijde. Zdroj: PrintScreen - google.com/doodles/#archive

Jsem zvědavá, s čím ještě Google přijde. Zdroj: PrintScreen – google.com/doodles/#archive

4. Fantasy Liga

Hraju to jenom v hokeji. Když mi přišlo od muže pozvání, řekla jsem mu, že se asi zbláznil, že tomu nerozumím, ale vyhecoval mě a ukecal na to, že si můžu dávat Španěly (kterým fandím). No, jeho cíl je evidentní – někdo musí být poslední. Takže to budu já, protože i když si dám práci s tím, že si najdu něco o týmu a hráčích, protože jinak to musím dělat stylem – hale, tohle jméno znám z Xboxu a FIFA – tak je to vždycky špatná volba. Ať dám kohokoliv, tak si tutově dá vlastňák, dostane žlutou kartu nebo obdrží gól (za což strhávají i obráncům).

5. Mikina

Asi před 14 dny jsem si koupila moc pěknou mikinu v Lidlu. Je z úžasně příjemného materiálu a přesně tenhle typ mikiny jsem potřebovala. Fotbalový motiv mi nevadil (k tomu se dostaneme) a takhle má navíc na kapsičce jen napsáno Brasil 2014 a jinak je bílá. Dneska (!) jsem si všimla, že vzadu je obří nápis Brasil přes celá záda. Ach jo.

A já měla radost, že je to jen decentní. Zdroj: Alice Pazderová, Generace 21

A já měla radost, že je to jen decentní. Zdroj: Alice Pazderová, Generace 21

5 věcí, co mě těší

1. Nostalgie

Když už jsem nakousla to oblečení, musím se přiznat, že se mi strašně líbí, jak to teď všude v obchodech s oblečením žije fotbalem. V roce 2004 začaly frčet trička, mikiny, kraťasy s vlajkami a nápisy s názvy zemí. Pamatujete? Taková nostalgie, bylo mi 15, na sobě žluté tričko s nápisem Brasil a usrkávala jsem první colu s vínem v letním kině… ach jo. Takže proto jsem si tu mikinu v Lidlu nadšeně koupila.

2. Je toho všude plno

Mám moc ráda, když svět „něčím žije“, ale něčím příjemným. Je fajn vidět, jak všichni fandí fotbalu, jak se do tématu ladí reklamy v televizi, akce v Tescu nebo už to zmíněné oblečení. Jak Shakira vždycky přijde s novým songem… Při zahajovacím zápase jsem měla husí kůži. Záběry na stadion plný žlutě oblečených fanoušků, kteří když zpívali brazilskou hymnu, byli jako obří chorál. Být tam musí být zážitek na celý život.

3. Vzdělávám se

Dozvídám se víc o fotbale, o lidech, o Brazílii. Poslouchám reportáže o životě fotbalistů, amazonském pralese a plánuji, jak se tam jednou podívám.

4.  Dovolená

Dovolená v zahraničí má jinou atmosféru, když je fotbal. V přímořských letoviskách jsou narvané hospody turisty a všichni fandí. V roce 2010 jsem zažila vítězství Španělska přímo tam. Byla to prostě paráda.

Vítězství přímo ve španělských ulicích. Zdroj: Alice Pazderová, Generace 21

Vítězství přímo ve španělských ulicích. Zdroj: Alice Pazderová, Generace 21

5. Konečně něco můžu napsat

Poslední bod je jednoduchý. Mám ráda sport, ráda se na něj dívám a vždycky jsem obdivovala redaktory, kteří píšou o sportu. Kteří k tomu mají co říct. A konečně mám díky fotbalu i já co říct!

Zdroj perexové fotografie: freeimages.com

Zdroj videa: youtube.com

Alice Jendelová

Alice Jendelová

Jsem holka plná protikladů. Ačkoliv už věkem přes 20, stejně milovnice pohádek, Hello Kitty a hlavně Harryho Pottera. Ačkoliv už ne studentka, stejně sběratelka lepíků, notýsků, zvýrazňovačů a všelijakých dalších roztomilostí a nutností z papírnictví. Ačkoliv milovnice domova a svého klidu, stejně cestovatelka celým srdcem s mnoha cestovatelskými sny. A ačkoliv kuchtička, co mnohokrát něco připálí a zaneřádí celou kuchyň, stejně redaktorka sekce Na talíři. ♥

Zanechte komentář