RECENZE: Radka Třeštíková a její Dobře mi tak

Kultura Literatura / 27.6.2014

Prvotina nadějné mladé autorky překvapila propracovaným dějem a překvapivými vztahovými propletenci.

O autorce

     Radka Třeštíková

Radka Třeštíková Zdroj: Záložka knihy Dobře mi tak

Radka Třeštíková
Zdroj: Záložka knihy Dobře mi tak

Narodila se v roce 1981 na jižní Moravě, ale od svých devatenácti let žije v Praze. Vystudovala práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a sedm let působila ve funkci firemního právníka. Žije s manželem, fotografem Tomášem Třeštíkem a nyní je na mateřské dovolené s dcerou Elou. Ve volném čase se věnuje psaní a čtenáři se s jejími texty mohli seznámit již dříve na blogu časopisu Respekt, na stránkách psychologie.cz nebo v časopisu ELLE, kam čas od času přispívá. Kniha Dobře mi tak je její prvotinou.

Bez cukru si život neosladíš. Tak co mi teda sakra radíš?

Knihu vydalo nakladatelství MOTTO. Jedná se o román a potěšit se můžete 224 stranami. Obálku vytvořila výtvarnice Lenka (Lela) Geislerová, sestra herečky Anny.

O čem je řeč?

Zdroj: Obálka knihy, Zuzana Horáková, Generace 21

Obálka knihy. Zdroj: Zuzana Horáková, Generace 21

Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádovi Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechna svá selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.

Udělat, co se nesmí, rozhněvat celý vesmír.

Dobře mi tak

Obdivuji každého, kdo napíše svoji první knihu. Musí to stát spoustu přemáhání, překonávání prokrastinace, která funguje v jakémkoli věku, a velkou podporu okolí. Něco, jako když se učíte na zkoušky. Ostatní okolo vás chodí po špičkách a nosí vám do pokoje obědy, večere, skleničky vína… Skleničky možná ne, ale někdy by se to dost hodilo, co si budeme povídat. Jakmile zkoušku uděláte, všichni s vámi oslavují, stejně jako když napíšete knihu. Napsat svou první knihu musí být něco jako malé osobní vítězství. Když píšete druhou knihu, víte, že jste to již jednou zvládli a že to zvládnout jde. Když píšete první, nevíte nic.

Světla se bojím, mám totiž strach, že odkryju vinu, schovanou ve stínu, že před ním neobstojím.

Je libo rým?

Rýmovaná část textu, která je tentokrát součástí vyprávění.  Zdroj fotografie: Zuzana Horáková, Generace 21

Rýmovaná část textu, která je součástí vyprávění.
Zdroj fotografie: Zuzana Horáková, Generace 21

Autorka nás zavádí do nefungujícího manželství, na jehož rozpadu má největší podíl malíř Boris. Jeden z partnerů, který se zajímá hlavně o sebe. Jeho egoismus zapříčiní i napjaté vztahy se synem, které zajímavým vývojem knihy dostávají překvapivý ráz. Trošku rušivým dojmem mohou působit citáty, které se v knize vyskytují. Pokaždé se sice nějakým způsobem vztahují k ději, který právě probíhá, čas od času si ale čtenář musí se souvislostmi trochu lámat hlavu. Jak by řekl klasik – méně je někdy více.

Na druhou stranu je určitě záhodno ocenit autorčino básnické střevo. Některé citáty jsou totiž její vlastní a mají v sobě obrovskou hloubku, která nás donutí k zamyšlení. Nutno také vyzdvihnout, že román je napsán kratšími větami, které nám dovolují jednoduše sledovat děj a neztrácet se ve složitých souvětích, kterých je v knize minimum.

Konec knihy se zaručeně postará o překvapení a název „Dobře mi tak“ dostává s posledními stránkami úplně jiný rozměr.

Zdroj perexové fotografie: Zuzana Horáková, Generace 21

Zuzana Horáková

Zuzana Horáková

Některé mandarinky smrdí a jiné ne. Sledujte mě i na Instagramu http://instagram.com/zuzanks/

Zanechte komentář