Kterak Praha pila víno a my s ní

Na talíři / 12.6.2014

Není víno, jako víno – o tom nás přesvědčil 1. ročník festivalu autentických vín Prague Drinks Wine, který se konal v pátek 6. června v pohádkovém prostředí Trojského zámečku.

Spousta dobrého vína, jídla, sýrů, dokonce i piva a domácích dobrot od čajů až po zákusky, skvělé počasí a pohodová atmosféra – zní to až moc skvěle, ale tohle všechno páteční odpoledne přineslo. Jestli musím něco ocenit, je to velice milá angažovanost a vstřícnost všech vinařů, která udělala tenhle trochu komornější festival friendly i pro laické účastníky, kteří se mohli nejen opít dobrý vínem, ale zjistit spoustu věcí o tom proč, kdy, kde a jak. Povídání o hroznech, zrání, kyselosti, dubových sudech, cukernatosti a dobrých ročnících bylo příjemným impulsem k tomu, udělat si z vína koníček a naučit se říkat i jiné věci než „hmmm, dobré“ nebo „to mi moc nechutná“.

Praha Pije Víno

Víno z hroznů a nic víc

Slogan jednoho z vinařů „Víno z hroznů, nic víc“, dokonale definuje ducha celého festivalu. Pro ty co nevědí, autentická vína jsou taková, která se vyrábějí bez přidávání chemických přísad a kvasinek – které výrazně ovlivňují chuť, barvu i kvalitu vína a tím se dost výrazně liší od těch, co běžně pijeme.

Na festivalu se předvedli vinaři střední Evropy – tedy hlavně ze zemí bývalého Rakouska – Uherska, které bylo významnou vinařskou oblastí, jehož tradici by čeští Autentisté rádi obnovili, neboť cituji: „věříme, že ve vínech, jež jsou co nejméně manipulovaná, se nejvěrněji odráží ono neopakovatelné a nepřenosné, kvůli němuž nás víno nepřestává znovu a znovu uchvacovat“. (z festivalového kataLoku)

Těžko vybírat toho nejlepšího vinaře – už kvůli tomu, že ochutnat a dopít víno od všech padesáti přítomných vinařů zavání průšvihem a velkou ostudou. Pokud jste chtěli poznat, kdo vínu rozumí a přišel ho jen hodnotit, bylo potřeba sledovat černé výlevky na každém stole. Všichni znalci a odborníci víno po ochutnání plivali nebo vylili (asi aby se moc neopili), zato nám „obyčejným“ lidem to přišlo jako barbarské plýtvání, a tak neodborné návštěvnictvo zarputile a čím dál veseleji dopíjelo.

Vinaři

Mezi zvučnými jmény z českých řad byl nepochybně vinař Ota Ševčík z Bořetic se svým Sauvignonem a zajímavým povídáním o víně o vinici a o životě vinařů. Často se zde omílalo Vinařství Kočařík a jeho Pinot Noir, kterým je pověstné i přes malou produkci a 2 hektary vinice.

Vinař Ota Ševčík

S vinařem Otou Ševčíkem.

Pokud jsme se ptali samotných vinařů, kdo je v zemi zdejší z vinařů ten nejschopnější (a nejautentičnější), často jsme slýchali jméno Richarda Stávka, vcelku nesmělého a poklidného pána, který nás svým oranžovým vínem doslova odzbrojil. Oranžové víno je prý jeho srdcovka a specialita a dodává ho do špičkových gastronomických podniků. Krásu a chuť jeho vína umocňuje fakt, že se vyrábí tak, jak známe ze starých filmů, kde se hrozny drtí šlapáním bosých nohou – to je celkem romantika ne?

Vinný princ

Pro nás se vinným králem, nebo spíše princem, celého festivalu stal teprve třiadvacetiletý vinař Milan Nestarec z Velkých Bílovic, který nám byl v průběhu odpoledne doporučen hned několikrát. Mladý vinař plný nápadů a ideálů, který víno miluje a věnuje mu veškerou svojí lásku a péči, což je na něm dost znát (na Nestarcovi i na víně) a snaží se vymýšlet stále nové chutě, postupy či názvy. Vínem dne se tak stalo lahodné víno s názvem Podfuck, které osobně uvedl jako perverzní a úchylné – ať už ho k tomu vedlo cokoliv, nám moc chutnalo.

Vinařství Milan Nestarec

Vinařství Milan Nestarec

Praha Pije Víno

Vinařství, na kterých funguje většina autentistů jsou spíše menší, rodinná a tradiční a díky tomu jejich produkce není tak objemná, abychom se s nimi běžně setkávali v obchodech. Protože se jedná o vína největší jakosti a tedy i o něco vyšší ceny, můžou vás mile překvapit v lepších pražských podnicích či vinotékách.

Festival má na svědomí velkoobchod s víny s názvem VELTLIN, které sdružuje a zastupuje vinaře ze spolku Autentistů, kam výše zmínění vinaři patří. Důvodem, proč je zmiňujeme, není ani tak fakt, že existují, ale to, že v pražském Karlíně můžete najít stejnojmennou vinotéku, která má široký sortiment těchto vín a to i s příjemnou obsluhou a povídáním.

První ročník festivalu se nepochybně vyvedl, a proto se nesmírně těšíme zase za rok, zas o něco chytřejší a natěšenější.

Zdroj fotografií: Magdaléna Simonová, Generace 21

Magdaléna Simonová

Magdaléna Simonová

Jednoduše miluju jídlo - za plotnou i za stolem a chci tyhle požitky sdílet s okolím. Když nejím a nevařím, studuju sociologii na UK, píšu o hudbě a pracuju v mediálním výzkumu.

Zanechte komentář