Volunteering aneb Jak vypadá pracovní dovolená

V obraze / 22.6.2014

Chcete poznat vzdálené kouty světa, získat nové přátelé a ještě přitom dělat něco užitečného? Udělejte to, co já – vycestujte jako dobrovolník!

Kde hledat dobrovolnou práci

V České republice funguje několik organizací, které vám umožní podílet se jako dobrovolník na mezinárodních projektech. Pokud máte zájem o krátkodobé projekty (tzv. workcampy), můžete se podívat na nabídku organizací INEX – Sdružení dobrovolných aktivit nebo DUHA. Na dlouhodobější projekty (obvykle v délce od několika měsíců do jednoho roku) se poté zaměřuje velké množství českých i zahraničních organizací (více informací na Dobrovolnik.cz).

Další možností, kterou jsem si zvolila i já, je absolvovat zahraniční stáž studentské organizace AIESEC. AIESEC umožňuje zúčastnit se jak stáže krátkodobé (obvykle 6–8 týdnů), tak stáže dlouhodobé (3-12 měsíců). Já jsem si vybrala krátkodobou stáž, jejíž náplní byla výuka anglického jazyka na základní škole na předměstí města Kolombo na Srí Lance. Neměla jsem tušení, co mě čeká.

Jak začalo mé „dobrovolničení“ na Srí Lance

Na Srí Lance jsem nejprve strávila měsíc cestováním po ostrově, kdy jsem odkrývala všechny krásy tohoto tropického ráje – od kulturních památek přes divoké a opuštěné hory až po nádherné pláže ideální na surfování (více o Srí Lance se můžete dočíst v článku Srí Lanka, nejkrásnější ostrov na světě).

Když stáž začínala, měla jsem tak oproti ostatním účastníkům drobnou výhodu. Uměla jsem za tu dobu naskakovat a vyskakovat z autobusů za jízdy, věděla jsem, které jídlo je tak pálivé, že ho musíte zapít několika limonádami, a u kterého jídla vám už ani limonády nepomůžou, a také jsem zvládala jíst rukama, aniž bych se celá pobryndala. Stal se tak se mě „guru“ našeho mezinárodního týmu, který tvořilo přibližně 15 lidí z různých zemí, avšak se značnou převahou Číňanů, kteří měli zrovna prázdniny.

Srí lanka je plná zajímavostí, jednou z nich je i posvátný Adamův vrcholek, který za úsvitu vrhá stín na okolní hory.

Srí Lanka je plná zajímavostí, jednou z nich je i posvátný Adamův vrcholek, který za úsvitu vrhá stín na okolní hory.

O čem byla práce

Na projektu, kterého jsem se účastnila, jsme měli zdarma ubytování a stravu. Zatímco většina ostatních stážistů bydlela v rodinách, mně a dvěma Číňankám naše škola vyklidila útulnou počítačovou učebnu, kterou jsme sedm týdnů sdílely ještě s mravenci, ještěrkami a sem tam nějakým švábem. Ale celkově to bylo přijatelné a do „práce“ jsem to měla několik kroků.

Mým pracovním úkolem bylo zlepšit mluvenou angličtinu dívek od třetí do páté třídy (jednalo se o dívčí školu), tedy podle tamního systému ve věku zhruba 7 až 10 let. To mi bylo oznámeno den po nastěhování v sedm hodin ráno, kdy jsem obdržela rozvrh svých vyučovacích hodin s tím, že za hodinu mi začíná první. A tak začalo každodenní přebíhání mezi některými z mých devíti tříd, z nichž každá zahrnovala přibližně 45 dětí, které uměly anglicky jen velmi málo. Jak náročné to bylo a kolik improvizace a trpělivosti mě to stálo, se dá jen těžko popsat. Zkušenost to však byla k nezaplacení.

Budoucí studentky školy

Budoucí studentky školy.

Jako exotické zvířátko

Pokud se na Srí Lance nepohybujete v turistických destinacích, příliš bělochů tu nepotkáte. Pro většinu mých žaček jsem byla zřejmě první běloškou, kterou viděly. Neustále tak kolem mě běhalo po areálu školy hejno holčiček, které mě tahaly za vlasy se slovy „bjůtifl!“ a znovu a znovu se mě ptaly na jméno, národnost, oblíbenou barvu, jídlo, zvíře, jména všech mých rodinných příslušníků.

Jelikož jsem bydlela ve škole a většina volnočasových aktivit dětí se na Srí Lance odehrává také tam, neměla jsem nikdy klid a odpoledne i o víkendech se všude ozývalo „báj, Markéta miss!“ Bylo to neskutečně milé a vyčerpávající zároveň. Učitelky ve škole se na mě zpočátku dívaly poněkud přezíravě, ale když viděly, že opravdu dělám, co můžu, abych holky něco naučila, nebo aby si alespoň hodiny užívaly, začaly se ke mně chovat skoro tak, jako bych tam patřila.

S učitelkami z naší základní školy

S učitelkami z naší základní školy.

Co se dělá, když se nepracuje

Stáže však nejsou jen o práci a o víkendech i odpoledne jsme často něco podnikali s ostatními stážisty, buď sami, nebo pod vedením místní AIESEC komunity. Byli jsme tak na raftech, na výletě v horách a na různých dalších zajímavých místech Srí Lanky. Měli jsme spoustu času poznávat tamní kulturu a tradice a postupně jsme si ověřovali, jak moc je pravdivé pořekadlo „jiný kraj, jiný mrav“. Když stáž končila, těšila jsem se na tu naši zemičku s mírným klimatem, na to, až se opět stanu nenápadnou součástí davu a nebudou na mě všichni zírat, a také na těstoviny se sýrem. Zároveň jsem však věděla, jak moc mi budou chybět ti nesmírně ochotní a vřelí lidé, kteří si s vámi stále chtějí povídat a nikdy vás nenechají na holičkách.

Výlet na rafty s ostatními dobrovolníky

Výlet na rafty s ostatními dobrovolníky.

Na závěr nezbývá než říci, že pokud už jste unavení z turistických zájezdů, kde poznáte tak akorát hotel a okolní pláže, nemůžete si naordinovat nic lepšího, než je nějaká zajímavá dobrovolná práce v zahraničí, při které proniknete do tamní kultury a najdete si přátele z celého světa. „Ayubowan!“

Na co si dát pozor, když vyrážíte do zahraničí jako dobrovolník

  • Náklady – dobrovolnictví bývá drahé, velmi záleží na tom, kam a s jakou organizací jedete pracovat, když máte štěstí, máte hrazené ubytování, někdy i stravu. Obzvláště v rozvojových zemích však není výjimkou, že si všechny náklady platíte sami, a ještě platíte nějaké zprostředkovatelské poplatky.
  • Vízum – některé země vyžadují i pro dobrovolné pracovníky speciální pracovní víza. Zjistěte si, zda je vůbec možné to správné vízum získat, kolik stojí a jak dlouho platí. Nekupujte letenku před tím, než jste si jistí, že vízum budete mít.
  • Bezpečnost a politická situaci v zemi – pokud se chystáte do nějaké potenciálně problematické oblasti, zjistěte si, zda je momentálně v zemi stabilní politická situace a bezpečno. Náklady (např. cestu) vám pravděpodobně nikdo neuhradí, pokud bude projekt, na kterém jste měli pracovat, z bezpečnostních či politických důvodů na poslední dobu zrušen.
  • Informovanost – zjistěte si co nejvíce informací jak o cílové zemi, tak o projektu. Zkuste zjistit, zda tam již někdo na podobném či stejném projektu byl, sehnat na něj kontakt a vyzpovídat ho. Může vás to připravit na různé nestandardní situace.
  • Fungování projektu – buďte připraveni na to, že projekty nemusí fungovat tak, jak byste čekali. Může se vám stát, že budete nakonec dělat něco jiného, než jste čekali, že projekt nezačne včas apod. I tak se snažte z pobytu vytěžit maximum.

Zdroj všech fotografií: Markéta Gwužďová, Generace 21

Markéta Gwužďová

Jsem čerstvě vystudovaná antropoložka, která se snaží život prožívat na maximum. Cestování se snažím kombinovat s outdoorovými sporty, zejména paraglidingem a lezením.

Zanechte komentář