Chicago girl: Když vysokoškolačka pomocí laptopu řídí revoluci v Sýrii

V obraze / 18.6.2014

Internet a technologie mění svět. 

„Jmenuji se Alaa Basatneh a je mi devatenáct let. Bydlím kousek za Chicagem s rodiči a mladším bratrem Louiem, chodím do prváku na vysoké. Na střední jsem hodně chodila s kamarády do obchodních center, zabít čas a bavit se. Ale teď už na to nemám čas. Jsem zodpovědná za stovky lidí bojujících v Sýrii. Ze svého laptopu řídím revoluci v Sýrii.“

Tak zní úvodní titulky traileru k dokumentárnímu filmu Chicago girl, který byl českým divákům představen tento rok na filmovém festivalu Jeden svět. Snímek ukazuje, jakou sílu mohou mít sociální sítě a internet. Jste si vědomi toho, že když se o určité události v médiích nepíše, neznamená to, že vše je tak, jak má být? Pokud dáváte televizi a novinám, případně internetovým článkům, svou plnou důvěru v tom, aby vás informovaly o všem důležitém, tento dokument byste měli povinně zhlédnout. I když jsou momentálně titulní strany zavaleny krizí na Ukrajině, černé období prožívají i jiné státy a nejsou zdaleka tak daleko od České republiky, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pojďme se společně blíže podívat na osud mladé dívky z amerického Chicaga. V Sýrii, kde mezinárodní mírové organizace jsou již krátké, totiž nastupuje vysokoškolačka s laptopem.

Devatenáctiletá Alaa se k syrské problematické politické situaci nedostala náhodou. Ona a celá její rodina z Blízkého východu pochází, žili v syrském městě Homs. Odtud se kvůli neklidné situaci přestěhovali do Chicaga v USA. Tento fakt ji podporuje ve snaze svrhnout syrského diktátora a nastolit v Sýrii demokracii. Zkrátka osvobodit svoji rodnou zem.

Když internet svrhává politické režimy

S příchodem jedenadvacátého století, nových technologií a internetu se snaha o změnu politického režimu nezačala projevovat pouze v Sýrii. V rámci takzvaného arabského jara se vlny protestů objevily například v Alžírsku, Egyptě, Tunisku a dalších. Tuniský diktátor Ben Alí, jenž zemi velel dvacet let, přišel o svoji moc za pouhých dvacet osm dní. Egypt padl po osmnácti dnech. Revoluce v Sýrii začala na jaře roku  2011, bohužel však neměla tak rychlý spád a trvá dosud. Syrský diktátor Bašár al-Asad se své pozice drží zuby nehty.

Přístup na syrské území je značně omezen, mezinárodní organizace mají přístup ztížený. Po několika pokusech o zásah se jejich činnost zminimalizovala. Alaa však využila jiného přístupu – internetového. Syrských obyvatel prahnoucích po změně je na území jejich vlastního státu i po třech letech bojů stále dost, jeden z klíčových pomocníků, který jim však chyběl, byla řádná organizace. Na Facebooku stačí založit událost pojednávající o chystaném protestu, doplnit údaje jako místo a čas konání a obrovské masy lidí se tak mohou přičinit k osvobození jejich státu. V represivních režimech se nejméně vyplatí malé protesty, i proto událost na sociální síti může napomoci větší účasti. Přestože se stát snaží o naprostou cenzuru ve všech oblastech, ve kterých je napjatější atmosféra, na internet je, zdá se, krátký. Díky Skypu, Twitteru a již zmiňovanému Facebooku se Alaa nejen od svých přátel Bassela, Aouse a Omara dozvídá o aktuálních informacích a stavu revoluce.

freesyria

Internet je silným pomocníkem, ale zlým pánem. Vstup do komunity je třeba chránit před vetřelci. Dokázali by pak odhalit celou síť protestujících. Zdroj: www.chicagogirlfilm.com

Je zvláštní se nad tím vším zamyslet. Dokázali byste si představit, že mimo své vysokoškolské studium byste si na sebe vzali i tak velkou odpovědnost, jako je pořádání revolucí na druhém konci světa? Není to však vše, co Alaa zvládá. Aby se svět dozvěděl o dění a průběhu revolucí, zpracovává a nahrává na internet videa pořízená spojenci přímo během protestů v ulicích. Je nezbytně nutné na videu vymazat tváře všech zúčastněných, jelikož by jim jejich prozrazení mohlo přinést kompikace. Upravená a popsaná videa pak putují na YouTube. „Někdy videa zveřejněná na internetu využijí i státní televize. To mi vždy udělá ohromnou radost, protože se vědomí o situaci v Sýrii zase o něco rozšíří,“ zmiňuje se o své činnosti Alaa v dokumentu. Videa pořízená protestanty, se kterými je v kontaktu, tak vyplňují pomyslnou mezeru, jíž se dopouští většina světových médií. Podávají lidem skutečný obraz o dění. Dokazují, jak zmilitarizovaný a tvrdý stát Sýrie je.

Příběh bez konce

Dokument má otevřený závěr. Diváci zvyklí na americké hollywoodské happy endy možná budou zklamaní, jenže film není science fiction, ale realita, která se odehrává kousek od Evropy. Alaa se svým otcem na konci odlétá přímo do středu dění – do Sýrie. Situace byla natolik vyhrocená, že k obyvatelům a tím pádem i k jejím přátelům se nedostávaly základní potřeby jako jsou léky. Právě ty jim Alaa chtěla doručit.

Během natáčení dokumentu zažila hlavní postava smrt několika svých syrských blízkých. Tyto události ji silně zasáhly, ale o to více byla rozhodnuta zasadit se o svrhnutí zkorumpovaného režimu.

„Chicago girl nepojednává jen o nových nástrojích revoluce. Je o lidech, kterým je umožněno pomocí těchto nástrojů měnit svět.“ – Joe Piscatella (režisér filmu Chicago girl)

Zdroj perexové fotografie: www.chicagogirlfilm.com

Markéta Popelářová

Markéta Popelářová

Na světě je plno věcí, které mě dokážou nadchnout. Ale když začnete konverzovat na téma vzdělávání, věřte mi, jdete na jistotu. Stejně tak si ale s vámi ráda popovídám o cestování, jazycích, zajímavých lidech, hezkých kavárnách a minimalismu. Nejen prostřednictvím článků se pokouším přispět k tomu, aby se lidé dozvídali o nových projektech a myšlenkách, které by je mohly inspirovat k cestě za svými vlastními cíli. Protože na dělání toho, co nás baví, není v životě nikdy pozdě.

Zanechte komentář