Petr Sič o lisování čaje: Z jednoho listu vytvoříte tisíc chutí

Na talíři / 30.5.2014

Petr žil v Brazílii, Sarajevu, Španělsku i Skotsku. Teď lisuje čaje. A bude rád, když ho v jeho snaze otevřít první českou lisovnu podpoříte.

Neobjednává čaje přes internet, raději každý rok sbalí batoh a jezdí po gruzínských vesnicích, kde ochutnává čaje místních pěstitelů, poznává příběhy ukryté v čajových lístcích a dohody stvrzuje stiskem ruky. Projekt Petra Siče Lisovna čajů mě na platformě Hithit zaujal ihned. A to jsem ještě nevěděla, že tenhle sympaťák vážně ví, o čem mluví. Posuďte sami.

Petře, čím jsi chtěl být v dětství, pamatuješ si to?

Kovbojem a dobrodruhem.

To ti skoro vyšlo. A kde se v tom všem vzala láska k čajům?

To kdybych věděl. Možná to na mě přeskočilo z lidí okolo. A možná je to nakažlivé! (Takže pozor!)

V Gruzii se výroba čaje pojí s příběhy místních

Pátým rokem dovážíš čaje z Gruzie. Proč tahle země? V čem je gruzínský čaj výjimečný?

Vlastně nejde ani tak moc o místo, kde čaj vyrostl. Zajímavé je, jak jej lidé zpracují. Jde o jednu rostlinu, jeden list a lidé z něj dokáží vytvořit tisíce chutí. Od muškátů čerstvých Darjeelingů po orchideje z Keni… přijde mi to fascinující.

A proč Gruzie? Protože se pro mne u nich čaje pojí s příběhy. Nejsou to oblasti, ale konkrétní lidi. Alespoň takhle vede má cesta ke gruzínským čajům. Neobjednávám někde přes internet, ale jezdím po vesnicích, seznamuji se s lidmi, ochutnávám, nechávám si vysvětlovat zpracování a poznávám jejich čaj i je. Pak se uzavírají obchody proložené dlouhými přípitky a stvrzené stiskem ruky. Žádné papíry, a přesto si myslím, že tyhle dohody jsou pevnější a především lidštější. Platí, dokud trvají naše vzájemné vazby, a jsou každý rok znovu potvrzovány společnými zážitky. Tohle mne na tom fascinuje a pro tohle se do této země vracím.

Čaje tedy nakupuješ od gruzínských farmářů, ke kterým máš osobní vztah. Můžeš nám o nich trochu popovídat?

A co byste o nich chtěli slyšet? O tom, jak Ramiz – můj nejzkušenější čajař – má problémy s cukrovkou, a tak se rozhodl nepít víno a pije jen čaču – cca 65% pálenku z místního ovoce? Nebo o tom, jak se Avto začne zakoktávat v momentech, kdy dojednáváme cenu? A přitom to je dvakrát větší chlap než já, s mnoha zkušenostmi. Nebo že Zia loni umřela. A já si tak uvědomil, že její čaj už nikdy nebudu pít?

Petr má se svými dodavateli úzké vztahy a dohody potvrzuje stiskem ruky. Zdroj: Archiv Petra Siče

Petr má se svými dodavateli úzké vztahy. Na fotografii je Ramiz, jeho nejzkušenější pěstitel. Zdroj: Archiv Petra Siče

Nešetřete listy, ale vodou. Čaj má být silný

Co čaje jiných zemí? Kde ti chutná?

Kde mi chutná čaj? Tam, kde najdu sebe ponořeného do dané chvíle. Protože jsem-li roztěkaný, žádný sebeintenzivnější stimulant mne nemůže zaujmout.

Jaký čaj je tvůj nejoblíbenější?

Čajový bůh mi buď milostiv, ale nemám nejoblíbenější čaj. Třeba japonským čajům nerozumím, ale i tak je piji s potěšením.

Kdy a jaký čaj je nejvhodnější pít, abychom mohli benefitovat z jeho účinků? Jaké jsou například tvé rituály?

Wau, dobrá otázka. Čaj má pro mne skoro magické schopnosti. Je velmi stimulující a příjemně ladí náladu do pozitiva. Hodně lidí mi ale tvrdí, že na ně čaj nepůsobí. No jo, když ale vidím, jak jej připravují. Dají 2-3 gramy na půl litru vody… vždyť i dobré presso se dělá ze 7 gramů kávy, a to nemá ani půl deci! Co pak mohou očekávat od čaje?

Takže doporučuji nešetřit s čajem, ale s množstvím vody a časem luhování. Mnohdy stačí minuta na dobrý zážitek, pokud dáte 8–10 g na 2 dcl vroucí vody. A pak to klidně můžete ještě 3× zopakovat!

Čaje u nás většinou pijeme v sáčcích nebo v lepším případě sypané. Je těžké dělat v Česku osvětu? S čím se třeba setkáváš?

Ne, není těžké dělat osvětu. Lidi jsou velmi vnímaví a potom, co jim demonstruji, že čaj fakt funguje (připravím jim jej), reagují pozitivně. Co je těžké, je změnit zvyky.

Připravit si čaj je stejné jako kulinářství. Dobrý zážitek z jídla si neuděláte za 5 minut ohřátím polotovaru v mikrovlnce. Prostě vzít sáček a hodit jej do hrnku zabera sotva 30 sekund a člověk to zvládne i ve velmi ovíněném stavu. Připravit si čaj už chce od vás trochu soustředění.

Lisováním čaj zraje a vytváří se v něm nové chutě. Zdroj: Archiv Petra Siče

Lisováním čaj zraje a vytváří se v něm nové chutě. Zdroj: Archiv Petra Siče

Lisováním čaje zrají a chuťově vynikají

Čaje jsi postupně začal lisovat do koláčů a jsi první, kdo tohle u nás dělá. Nestačí čaj sypaný? V čem je lisovaný lepší?

S čajem to je jako s vínem nebo sýry. Jistě se dá konzumovat i čerstvý – a některé druhy jsou na to určitě lepší, stejně jako některé sýry.

Ale pokud jej necháte dozrát, pak se před vámi otvírá nový svět. Chutě se propojují, rozvíjejí, harmonizují. Jejich struktura se zaceluje a prohlubuje. To se však nestane, pokud čajový list necháte jen tak – naopak vyprchá a přeschne. Lisování je technikou, která vytváří podmínky pro další růst čaje.

Projekt Lisovna čajů jsi vymyslel, abys lisování rozjel ve větším, nakoupil potřebnou výbavu a hlavně předával zkušenosti dál. Proč je dobré, abychom si čaje doma lisovali?

Můžu vám říct, proč čaje lisuji já. Pro mne to je způsob, jak rozvíjet svůj jazyk, mé degustační schopnosti. Při lisování měním chutě čaje a na tyto změny se stávám citlivý. Pokud pak na ně narazím jinde, už je dokážu lépe zaregistrovat a mám i vhled do toho, jak se tam objevily.

Dokud jsem „jenom“ konzument, tak na tyto chutě určitě taky narážím, ale jelikož si k nim nedokážu vybavit cestu, tak mi nepřijdou zajímavé a zaniknou ve shluku dalších chutí. Určitě si dokážu představit, že stejně to mají vinaři nebo právě sýraři.

Lisování čajů odkrývá úplně nový svět. Zdroj: Archiv Petra Siče

Lisování čajů odkrývá úplně nový svět. Zdroj: Archiv Petra Siče

Na platformě HitHit aktuálně sbíráš prostředky na podporu projektu. Kolik už se podařilo nasbírat?

Tož nevím, jestli sbírám prostředky. Spíše to vnímám jako předplacení mých služeb. Vlastně tam za „dary“ nabízím férové odměny – ceny jsou stejné, jako kdybych je prodával normálně. Mám na nich normální rabat a toto předplacení mi umožní lépe fungovat v prvních měsících. A taky doufám, že ti, co se s mou prací přímo seznámí, se ke mně budou vracet.

Jinak se mi líbí, že se takto „úvěruji“ u jednotlivých lidí. Ne u nějaké velké instituce, ale u lidí, kteří mají tvář – skrze jméno je často rozpoznávám a zjišťuji, že s většinou z nich mám nějaký vztah, nějaké vazby. A tato podpora prostě patří do kontinua těchto vztahů. Je to takový příjemný závazek vůči mému osobnímu okolí. A naopak okolí mne takto podporuje v tom, co si myslí, že bych měl dělat. Proto penězům z Hithitu říkám vřelé peníze.

Podpořte petrův projekt a odneste si čajový koláč nebo novou dovednost. Zdroj: Archiv Petra Siče

Podpořte Petrův projekt a odneste si čajový koláč nebo novou dovednost. Zdroj: Archiv Petra Siče

Penězům z Hithitu říkám vřelé peníze

Kde a jak tě můžeme podpořit?

Jak mne můžete podpořit? Jednoduše – věnujte mi trochu pozornosti, podívejte se na projekt na Hithitu a pokud vás má filozofie zaujme, pokud si myslíte, že mé čaje byste rádi ochutnali, tak si ode mne něco kupte. A jestli je vám to hodně blízké a chtěli byste si lisování vyzkoušet, nebo se mnou třeba spolupracovat, tak se mi ozvěte a dáme čaj a řeč.

Čaji žiješ. V čem ti změnily život? Co ses naučil za těch 5 let?

Na takovéhle otázky jsem ještě moc mladý. Myslím, že na tohle je potřeba mít větší moudrost a nadhled.

Jasně. A jaké máš plány do budoucna? Ať už s projektem nebo nějaké za sebe?

Šílené. Je tu pár zemí, kde je potřeba podpořit malé pěstitele v jejich těžké existenci vedle nadnárodních koncernů. Třeba Keňa nebo Cejlon. Takže se pomalu balím a chystám znovu na cesty. A v lisování? To je celý nový svět, který bude potřeba objevit. Já jen poodhrnuji oponu a pokud to světlo, které za ní poblikává, zaujme dost lidí, pak … jsem udělal dobrou práci.

Jedním z Petrových cílů je naučit lidi lisovat čaje doma

Jedním z Petrových cílů je naučit lidi lisovat čaje doma. Zdroj: Archiv Petra Siče

Zdroj perexové fotografie: Archiv Petra Siče

Zdroj videí: YouTube.com

Štítky

Pavla Lokajová

Pavla Lokajová

Copywriterka, redaktorka a věčná životní idealistka. V hlavě se mi neustále rodí nové nápady. Píšu články, které bych sama chtěla číst. Stephena Kinga považuji za mistra slova, z Marquezových knih čerpám moudrost pro každý den.

Zanechte komentář