Nesoutěžím, prostě tančím, říká Lucie Šimková

Sport / 12.5.2014

Autor:

Připravili jsme pro vás rozhovor se špičkou českého pole dance, Lucií Šimkovou. Jak nahlíží zkušená tanečnice na tento rozvíjející se sport? Čtěte dále.

 

Lucie „Loo“ Šimková

Lucie Šimková, pole dance, trenérka, mistryně ČR

Lucie Šimková

Mistryně ČR v pole dance, dnes už se ale soutěžím příliš nevěnuje. Zaměřuje se na trénink začínajících tanečnic a vlastní vystoupení. Vede taneční studio v Táboře. Oblíbený citát:

„Trhej si růže, dokud můžeš.“

V kolika letech jste začala s pole dance? Jak dlouho se mu věnujete?

Začala jsem před necelými třemi roky, tedy v šestadvaceti letech.

Osobně jsem tipoval, že dříve, protože tančíte na profesionální úrovni. Jak vypadá průměrný den profesionálky, jako jste vy?

To se odvíjí od toho, zda je plesová sezóna (listopad – duben) nebo ne. V plesové sezóně mám opravdu hodně vystoupení, tudíž jsem ráda, že ve zbylé volném čase, kterého není moc, odpočívám. A to opravdu pasivně, čtením knih, procházkami se psem apod. Nicméně i tak si den, dva v týdnu vyhradím na trénink na tyči i mimo ni. Kondičku si musím udržovat neustále.

Teď zrovna plesová sezóna skončila a vystupování bude méně. Tudíž se budu věnovat kurzům pole dance, které vedu v Táboře, a taky samozřejmě vlastnímu tréninku. V létě se chystám na prázdninovou sezónu na Mallorcu, ale to ještě není jisté.

Co považujete za nejzlomovější okamžik? Co vás posunulo nejvíc dopředu?

Jednoznačně to bylo v létě roku 2011, kdy jsem jela na pole dance camp do Chorvatska s pole dancerkami z Brna. Týdenní soustředění mě nejvíc utvrdilo v tom, že pole dance je přesně to, co mě naplňuje a dělá šťastnou.

Kdybyste měla říct jednu věc, která je na pole nejtěžší, která by to byla?

Dle mého, aby člověk u pole dance vydržel a posunul se dál, musí mít vlastnosti jako vytrvalost a cílevědomost. Nejde to bez sebekázně a určitého sebezapření. Pole dance je náročný sport, bolí a pálí. Dokonalosti pohybu a pozic docílíte jen a pouze tréninkem, který nebývá vždy nejpříjemnější.

Nicméně ten pocit, který se dostaví s přicházejícími úspěchy, za všechny ty modřiny, spáleniny, pot a provztekané hodiny opravdu stojí.

Lucie Loo Šimková, mistryně ČR, pole dance

Při tréninku.

Setkáváte se s tím, že lidé hledí na pole dance skrz prsty? Jako na go-go tanečnice?

Naštěstí čím dál tím méně. Díky zviditelnění v TV, v různých soutěžích apod. jsou reakce spíše pozitivní. Záleží vždy na tom, s jakým typem tanečnice či show se lidé setkali, nicméně my se snažíme pole dance prezentovat jako náročný, ale zároveň kreativní sport s nádechem umění. Nikdy se na show nesvlékáme a vulgární pohyby jsou nepřípustné. Ale i tak se najdou lidé, kteří budou pole dance nazývat „kroucením u tyče“ a striptýzem, ale to je dle mého spíš nějaký skrytý osobní problém.

Jezdíte vystupovat i mimo ČR – jaká je scéna v zahraničí?

Jednu dobu jsem jezdila pravidelně do Florencie v Itálii, tam není pole dance tolik rozšířen. Co se týče ostatních států, pole dance zažívá největší boom a úroveň je tam o malinko vyšší než v ČR. Tady je to poměrně mladý sport, zatímco v jiných státech má už mnoho let tradici. Jsme ale rok od roku lepší.

Kdyby chtěla některá ze čtenářek začít, brání jí něco? Co k začátku potřebuje?

Potřebuje nějaký sportovní top, šortky, odhodlání, dobrou náladu a nějaké pole dancové studio ve svém okolí. Předsudky, že pole dance dělají jen štíhlé a ohebné holky, nechat doma spolu se strachem a jít si to alespoň vyzkoušet. Bránit jí můžou snad jen nějaké závažné zdravotní problémy, které by měla předtím konzultovat se svým lékařem.

A vůbec – můžou se tomuto sportu věnovat i muži? Viděl jsem klip, kdy kombinovali parkour a pole dance.

Pole dance mezi muži začíná být rovněž velmi populární. Ne v ČR, zde je jen hrstka statečných, ale v Evropě, USA, Austrálii, Japonsku apod. je již značně rozšířen. Já osobně mužské podání miluju, jedná se opravdu o náročné, nebezpečné akrobatické vystoupení plné síly. Není na něm nic zženštilého a na soutěžích mi šel mráz po zádech při pohledu na některé výkony.

Pánové by se měli zbavit předsudků a vyzkoušet to, i kdyby jako doplňkové posilování k jinému sportu, protože pole dance posiluje opravdu každý sval na těle, hlavně core.

Vítězné video z Mistrovství ČR 2013.

Kam až byste to chtěla dotáhnout? Jaké jsou plány do budoucna?

Co se soutěží týče, nemám cíle. Spíš jsem se rozhodla nesoutěžit. Nejsem competitor, jsem performer (s úsměvem). Cíle mám trochu jiné, týkají se pole dance, samozřejmě, ale nechci o nich zatím mluvit, protože jsem pověrčivá.

Zkuste jen krátce vystihnout, jak vnímáte pole dance. Co pro vás znamená?

Já vnímám pole dance, jak jsem již zmínila, jako náročný, akrobatický, kreativní, vkusný, nádherný a návykový sport. Tanec, který nemůže nikoho nechat chladným, naopak – většinou vás totálně pohltí a není jiné cesty. Pro mě momentálně znamená vše. Díky pole dance jsem po 26 letech konečně objevila samu sebe, uvědomila si své přednosti, skryté schopnosti a dovednosti, o kterých jsem dřív neměla ani tušení.

Nebudu přehánět, když řeknu, že se ze mě díky němu stal úplně jiný člověk. A směle dodám, že lepší. Doporučuji VŠEM ženám (i mužům). I na kurzech vidím, jaké slečny, dámy, ženy mi přichází na první hodinu. A jak se po deseti lekcích změní. A člověk, který je spokojený sám se sebou, pozná, jak i ostatní věci začnou fungovat lépe.

Zdroj miniatury a úvodní fotografie: Flickr.com, Luca Rossato
Zdroj fotografií: archiv Lucie Šimkové

Štítky

Jan Markel

Jan Markel

Chronický ironman s touhou posouvat hranice snění i bdění, fyzických i psychických sil, zarputilý optimista, který věří, že když něco děláte dostatečně dlouho a intenzivně, tak zblbnete, pardon, naučíte se to alespoň na průměrné úrovni. Věří, že lze dokázat cokoliv a s oblibou to dokazuje. Je velmi ješitný, proto často googlí sám sebe. K smrti rád vyplňuje profily nudnými informacemi.

Zanechte komentář