Síla skrytá v kvašených potravinách

Na talíři / 28.4.2014

S moderní dobou z obchodů téměř vymizely kvašené potraviny. Vy si je můžete připravit doma a těšit se zdraví za pár korun.

Mladí lidé dnešní doby znají už jen kysané zelí a „kvašáky“ neboli nakládané okurky. Kvašená zelenina však byla běžnou součástí i našeho středoevropského jídelníčku a v dobách, kdy nebyly supermarkety, to byl jediný způsob, jak si v zimě čerstvou zeleninu dopřát. Při procesu kvašení nedochází k úpravě zeleniny vysokými teplotami, a proto se považuje za syrovou. Mohou ji tak konzumovat i například vitariáni, pro které je jedním z mála zdrojů probiotických bakterií, které přispívají ke správnému trávení a celkovému zdraví našeho organismu. Nejčastější potravinou, která kvašením získá ještě více tělu prospěšných látek, je zelenina. Kvasit se ale nechává i sója nebo různé druhy luštěnin kvůli stravitelnosti a eliminaci potenciálně škodlivých látek.

Co všechno kvašená zelenina dokáže

Je to skvělý pomocník při detoxikaci a boji proti nemocem. Zvyšuje imunitu a odolnost vůči vnějším vlivům. Posiluje organismus proti infekcím, zánětům, bakteriím a virům. Obnovuje přirozenou mikroflóru střev, a proto napomáhá vstřebávání a správnému vyprazdňování. V poslední době se také spekuluje o jejích příznivých účincích při léčbě a prevenci rakoviny. Díky enzymům a minerálům, které kvašení v zelenině aktivuje, se stává blahodárným produktem, který bychom měli mít na talíři denně.

Kysané zelí s mrkví a cibulí Zdroj obrázku:

Kysané zelí s mrkví a cibulí
Zdroj obrázku: Kagor, Wikimedia Commons

Kvasit lze téměř cokoliv

Kvašené zelí zná každý, ale klasická zelenina na přípravu tzv. pickles může být třeba mrkev, zelí, kapusta, ředkve, červená řepa, cibule, česnek v různých směsích různých poměrů. Samostatně pak lze kvasit například klasické okurky, květák, celer, kedlubnu, tuřín, papriky, zázvor a mnoho dalšího. Dochutit můžete solí a kořením jako je kmín, fenykl, zázvor, římský kmín, rozmarýn nebo tymián. Pro sílu můžete přidat nové koření nebo sušené pálivé papričky.

Je zajímavé, že česnek se při své fermentaci zbarví do zeleno-modré barvy. Nebuďte ale vyděšení, jsou to pouze silice, které zreagovaly s bakteriemi.

Kvašený česnek. Zdroj obrázku: trialx.com

Kvašený česnek. Zdroj obrázku: trialx.com

Korejské Kimchi pro zdraví

Tradičním korejským pokrmem je směs kvašené zeleniny známá pod názvem kimchi nebo kimčchi. Jsou v ní obsaženy druhy zeleniny jako čínské (napa) zelí, ředkev, jarní cibulka a mrkev, které jsou zality nálevem z česneku, pálivé papriky a různého koření jako je zázvor nebo křen. Tento pikantní pokrm má mnoho variant a dnes jej můžete najít čerstvý na tamních trzích nebo v sáčcích v supermarketu, tak jako kysané zelí. Ve starých korejských rodinách se tradovalo, že správná hospodyně musí znát alespoň 12 druhů kimchi. Více o kimchi a veškeré kvašené zelenině si můžete přečíst v knize Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu od Karla Machaly.

Kimchi na korejských trzích Zdroj obrázku: martinroell, Wikimedia Commons

Kimchi na korejských trzích
Zdroj obrázku: martinroell, Wikimedia Commons

Součást makrobiotického talíře

Kvašená zelenina také nesmí chybět v jídelníčku lidí stravujících se podle zásad makrobiotiky. Denně by měli sníst dvě polévkové lžíce kvašené zeleniny, které pomáhají správnému trávení a pohybu potravy ve střevech. Kvašená zelenina se používá jako přirozené probiotikum na obnovu mikroflóry po vysazení antibiotik, po vyšetření žaludku, nebo jako lék proti zácpě. Doporučuje se konzumovat při redukčních dietách, protože obsahuje málo kalorií a hodně vlákniny.

Jak kvasit?

Ke kvašení dojde přidáním startéru, kterým může být lžička cukru nebo kultura z předešlé dávky kvašeného produktu. K dostání je například i šťáva z kysaného zelí, kterou můžete k nastrouhanému zelí přidat a tím proces fermentace urychlit. Zelí však začne kvasit i bez startéru jen díky tlaku a šťávě, která nějaké sacharidy obsahuje. Tento proces ale trvá obvykle déle. Kvašená zelenina musí být vždy zatíženapevně přikryta, jinak by se na povrchu mohly tvořit plísně. Ke kvašení je taky potřeba pokojová teplota. Obvyklá doba je od 5 dnů až po několik týdnů. Je to jen na vaší chuti a preferenci, jak moc chcete chuť výraznou. Kvašenou zeleninu můžete v chladu a v uzavřené nádobě skladovat až několik měsíců.

Zdroj perexového obrázku: flowerguy, Wikimedia Commons

Barbora Němečková

Barbora Němečková

Miluju všechno, co se týká jídla, a obzvlášť, když je to bez masa a zdravé. Mám svůj vlastní blog varenislecnyb.blogspot.cz kde zveřejňuju zdravé recepty na mňamky, po kterých se netloustne. Chci se stát dietoložkou a potom doma po večerech experimentovat v kuchyni.

Zanechte komentář