Štěstí, čas, smysl. Co dalšího hledá ztracená generace 21. století?

Osobní rozvoj Vztahy / 29.4.2014

Nemají zájem se zotročit prací a věří, že jednoho dne najdou smysl života. O generaci Y jsme si povídali s osobní koučkou Nikolou Šmorancovou.

Konečně jsem přečetla Kunderovu Nesnesitelnou lehkost bytí. Je překvapivé, nakolik atmosféra začátků postmoderní společnosti potažená mrakem sovětské invaze koresponduje s individualismem 21. století. Dnešní generace Y totiž řeší stejné pocity odcizení, vykořenění, povrchnosti lásky, (ne)smyslu života a zmatenosti lidského nitra.

Dnešní 25+ se s průměrností nespokojí

Mladá generace je neustále v pohybu, na síti, ve společnosti. Zdroj: Freedigitalphotos.net

Mladá generace je neustále v pohybu, na síti, ve společnosti. Zdroj: freedigitalphotos.net

Zároveň je pro nás, děti narozené na přelomu 80. a 90. let, svět jedním velkým hřištěm, kde můžeme teoreticky vše, ale prakticky nám na to nestačí čas, peníze ani odvaha.

Dnešní svět dává generaci Y víc možností a ona se je se snaží využívat. Na rozdíl od rodičů je více otevřená novým myšlenkám, směrům a komunikuje zejména na síti. Klade daleko větší důraz na kariéru, prestiž, výběr životního partnera i práce a jen tak s něčím se nespokojí,“ popisuje mladé osobní koučka a konzultantka Nikola ŠmorancováŽivotní poradny.

Možností hodně, času málo. Zmatenost vysoká

Neomezené možnosti spolu s neustálým připojením ovšem mladou generaci namísto svobodné lehkosti (bytí) spíše svazují. Bedra si zatěžujeme scénáři, co vše jsme mohli stihnout, kdybychom neupřednostnili jiná životní rozhodnutí.

Tolik nám toho uniká pod rukama. Nedivte se se pak, že jsme netrpěliví, vrčíme a chceme všechno hned. „Mladí mohou fakticky vše, na co mají peníze, což činí rozhodování složitějším. Díky tolika možnostem kolikrát nevědí, co vlastně chtějí, a je pro ně obtížnější najít skutečný smysl života,“ dodává koučkaKápl na to i Barry Schwartz v přednášce The paradox of choice:

Šéfe, chci víc času pro sebe

Každý se musí rozhodnout, co je pro něj důležité. Zdroj: Freedigitalphotos.net

Každý se musí rozhodnout, co je pro něj důležité. Zdroj: freedigitalphotos.net

Vzhledem k nepřeberným možnostem si mladí daleko víc váží volného času, ve kterém mohou plnit své sny. Můžete nás považovat za líné, ale já osobně si nemyslím, že priority nalajnované generacemi před námi musí zůstat neměnné.

Kariéra je upřednostněna daleko více, než tomu bylo dříve, hlavně kvůli prestiži a finančnímu ohodnocení. Na druhou stranu odmítají mladí obětovat práci svůj osobní život, spíše ji berou jako možnost vydělat si peníze na volnočasové aktivity. Vyžadují flexibilní pracovní dobu, home office, speciální benefity – vstupenky na koncerty nebo permanentky do fitcenter, vzdělávací kurzy a moderní pracovní prostředí. To, co pro generaci jejich rodičů nebylo možné, je dnes pro některé hlavním kritériem, podle kterého si své povolání vybírají,“ shrnuje trefně koučka.

Každý si musí srovnat své priority

Cesta je cíl.  Zdroj: Freedigitalphotos.net

Cesta je cíl. Zdroj: freedigitalphotos.net

Chceme uniknout stereotypu práce-rodina-práce a neustále bádáme po světě, síti, hlubším smyslu. Zklidníme se? „Mladí dospělí často zjišťují, že vše není tak samozřejmé, jak to ze začátku mohlo vypadat. Je pro ně složitější najít pracovní uplatnění, protože se vyrojilo mnoho vysokoškoláků s velkými až přehnanými ambicemi. Společnost jim nastavuje poměrně vysokou laťku, chtějí s ní přirozeně držet krok.

Vzniká zklamání a deprese, že se vše nevyvíjí podle jejich představ. Každý jedinec se pak musí podívat do svého nitra a zjistit, co je právě pro něj důležité – jestli je to rodina, cestování, úspěch,“ uzavírá Nikola Šmorancová.

A v tomhle vidím pozitivní rozdíl oproti Kunderovi. Hrdinové roku 1968 na lásku a naplněný život rezignovali, kdežto dnešní generace neustále hledá a v procesu objevování zjišťuje, že už vlastně našla. Že cesta je ten cíl.

Nikola pomáhá klientům získat životní nadhled a energii. Zdroj: Archív Nikoly Šmorancové

Nikola pomáhá klientům získat životní nadhled a energii. Zdroj: archiv Nikoly Šmorancové

Mgr. Nikola Šmorancová

Osobní kouč a konzultant

Pomáhá svým klientům formou koučování a konzultací lépe fungovat jak v osobním, tak pracovním životě.

Jejími klienty jsou nejčastěji jednotlivci, kteří potřebují zvýšit sebevědomí, zlepšit komunikační schopnosti a znovu získat životní nadhled a energii. Pracuje také s firemní klientelou, kde pomáhá manažerům vyrovnat se se syndromem vyhoření a nastavit rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.

Více o Nikole na www.zivotni-pruvodce.czwww.energycoach.cz

Zdroj videa: YouTube.com

Zdroj perexové fotografie: shutterstock.com

Pavla Lokajová

Pavla Lokajová

Copywriterka, redaktorka a věčná životní idealistka. V hlavě se mi neustále rodí nové nápady. Píšu články, které bych sama chtěla číst. Stephena Kinga považuji za mistra slova, z Marquezových knih čerpám moudrost pro každý den.

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Martin Háze

    Já si myslím, že hlavní problémy spočívají v tom, že lidé si neumějí plánovat věci dopředu. Hlavním klíčem je umět si věci naplánovat den dopředu, ale bohužel toto je nedostatkem dnešní populace. Každý z nás máme spoustu času, ale zaleží, jak s tím časem umí kdo hospodařit. Bohužel v této generaci, každý je zaneprázdněn a nikdo nemá čas, jenže ve skutečnosti si na toto každý hraje, aby bylo vidět, jak na něčem kdo pracuje a že není neschopný…což také může být otázka ega. Nakonec odrazem jsou časté výmluvy, proč tu věc neudělat. Tímto je zřejmé, že každý žije ve strachu. Možností je dneska nespočet, ale důležité je tu správnou cestu si správně zvolit, aby dávala kvalitu do smyslplnějšího života, nenechávat se ovlivňovat druhými, věc si zvolit svým vlastním srdcem, jít do toho s tím smyslem považovat to co je pro onoho nejlepší. Musí člověka ta cesta naplňovat, aby nebyl zaneprázdněn a zbytečně nepromarňoval čas, tak aby ta věc byla dostačující ke svému naplnění. Nechci se nějak chlubit, ale s čistou hlavou lze pracovat, potom ještě bokovky, studovat, sportovat, přečíst 1-2 knížky za měsíc, sejít se s přáteli,…a stále si myslím, že ještě mám spoustu nevyužitého času… Moc dobře vím, že spousta věcí dělám špatně. Jsou lidé, kteří nemají rodinu a pouze studují, ale nemají od rána do večera čas, což nechápu…a pročpak vzniká prograstinace? Ano největším zabijákem času je internet a spánek. Den má 24 hodin, z toho obvykle 8 hodin prospíme…zbývá nám 16 hodin, regulérně stačí jednu hodinu denně, když se věnujeme učení. Hodinku stačí na sportování, či další zájmy. Např. máme na zkoušku 30 otázek, tak je potřeba si to pročítat průběžně měsíc dopředu. Každý chce mít všechno hned a bez nějaké vytrvalosti. Na druhou stranu, lidé jsou frustrovaní, že je jejich práce či škola nenaplňuje, nad těmito věcmi tráví spoustu času a zbytečně ztrácí svůj potenciál. Promarňují si život, stávají se otroky své promarněné (negativní) mysli, která je zabíjí. Pak lidé jsou většinou skeptičtí a zaneprázdnění. Proto jsou dvě možnosti, vznést se brát situaci jaká je, anebo od toho procesu odejít a změnit své cíle. Zkrátka a dobře, život je potřeba si zjednodušovat, nikoliv vyhledávat složitosti a ztotožňovat se s druhými. Peníze jsou vedlejší a důležitější je odvaha. Toto jsou pouze moje dodané názory, jinak hezký, pravdivý článek! Hezký den