Na lajně miluji to, že to není pouze fyzická a psychická aktivita, říká Justyna

Sport / 26.4.2014

Slackline patří v poslední době mezi oblíbené sporty. Pojďme se společně podívat na to, co nám o něm řekla Justyna Wallis!

Viděli jste v parku lidi ve vašem věku, jak přechází široký provaz natažený mezi stromy? Jednalo se o lajnu a sport, který je v dnešní době velice populární. Vyzpovídali jsme proto Justynu Wallis, jednu z mistryň dnešního slackliningu. Co všechno nám nejen o tomto sportu, ale i sobě prozradila?

medailonekJustyna Wallis, 24 let

Pocházím z Polska, konkrétně z Krakowa, a momentálně studuji ve Wrocławi Chemickou technologii. Už odmalička jsem se zajímala o sport a byla jsem velmi aktivní. Na slackline jsem začala trénovat asi před 3 lety. Ráda mám všechny disciplíny slackliningu, ale myslím si, že nejbližší mi je trickline. V létě často jezdím na slackline meetingy, kde se moc ráda potkávám s lidmi, co mají stejnou zálibu. Na lajně miluji to, že to není pouze fyzická a psychická aktivita, ale především společenská.

Jak jste se ke slackline dostala? Kdy jste se tomuto sportu začala pořádně věnovat?

Poprvé mi tento sport ukázala moje kamarádka. Dostala lajnu k narozeninám a jednoho slunečného dne v dubnu 2011 jsme se spolu vydaly do parku, abychom to vyzkoušely. Nikdy předtím jsem o tomto sportu neslyšela, ani jsme pořádně nevěděly, jak se to natahuje. Během zkoušení nás to začalo strašně bavit, ze začátku to sice moc nešlo, ale k večeru už jsme zvládly tu krátkou lajnu přejít.

Byla jsem z toho nadšená a hned po návratu domů jsem si začala o tomto sportu hledat více informací na internetu. Našla jsem několik videí, kde bylo vidět, co všechno se na tom dá dělat, a začala jsem se o to více zajímat. Od té doby jsme chodily skoro každý den do parku.

Justyna_Wallis_trickline

„Když už se na lajnu dostanete, musíte být trpěliví, jelikož začátky jsou těžké.” Autor: Dominik Kapusta

Po 3 týdnech jsme našly informaci o slackline meetingu v Tomaszowie Mazowieckim. Vyjely jsme na tento meeting, kde jsme poznaly více lidí, kteří se tomuto sportu věnují. Na vlastní oči jsme viděly, co se na tom dá dělat, a potkaly jsme fajn lidi plné pozitivní energie, kteří se kolem tohoto sportu motají. Po této zkušenosti nás to zaujalo ještě více a dá se říct, že právě od této chvíle jsem se slackliningu začala věnovat naplno.

Kde všude se dá tento sport provozovat?

Slackline se provozuje převážně v parcích, kde člověk může snadno najít dva pevné body, v tomto případě stromy, za které se lajna natahuje. Silné stromy jsou pro tuto aktivitu ideální, jelikož při natahování vznikají velké síly. Navíc je park příjemné místo, kde se dá za pěkného dne setkat s přáteli.

Pokud by si člověk chtěl slackline natáhnout někde, kde nejsou stromy, nebo například uvnitř, bude zde větší problém s kotvením, které je třeba vytvořit uměle. V dnešní době už se slackline dá stále více najít v tělocvičnách nebo u horolezeckých stěn, kde je možnost trénovat nad měkkými matracemi.

Justyna_Wallis_trickline1

„Slackline se provozuje převážně v parcích, kde člověk může snadno najít dva pevné body, v tomto případě stromy, za které se lajna natahuje.” Autor: Piot Śnigórski

Je potřeba ještě nějaké speciální vybavení?

Začátečníkovi stačí základní slackline set, který obsahuje lajnu a napínací systém. Pro začátek je například ideální délka lajny 15–30 m o šíři 25 mm a ráčna k napínání. Pokud člověk už nemá s přechodem takové lajny problém a zjistil, že se chce rozvíjet dále, je třeba už trochu více vybavení. V této chvíli začíná hlavní rozdíl mezi tím, jaké disciplíně konkrétně se člověk chce věnovat.

Chodí se dlouhé lajny (longline), dělají se statické a dynamické triky (trickline) nebo se dá chodit ve výškách, například mezi skalními bloky (highline). Aby se nám povedlo dostatečně napnout lajnu delší než 30 m, potřebujeme dlouhý popruh, neboli lajnu a kladkostroj, v dnešní době speciálně vyvíjený přímo pro slacklining. Pokud člověk chce spíše trikovat, potřebujete lajnu na trickline, která je více dynamická a široká 50 mm. Ideální délka trickline je kolem 15-25 m. Trickline se dá natahovat 2 ráčnami nebo ideálně stejným kladkostrojem jako longline, je to snadnější, účinnější a bezpečnější.

Justyna_Wallis_highline_foto-Matěj Trakal

„Vaše hlava vás nechce pustit, ale vy to musíte překonat a zvládnout.” Autor: Matěj Trakal

Jsou i nějaké další rozdíly mezi longline, highline a trickline?

Další rozdíl mezi longline a trickline je ten, že tricklajnu natahujeme ve výšce pasu velmi intenzivně, chová se potom trochu jako trampolína. Longline se dává do větší výšky, je více povolená a důležité je, aby se slackliner díky průvěsu lajny v půlce nedotýkal země. Pro natahování highline je potřeba více vybavení a především zkušeností. Natahuje se zde hlavní popruh určený k chůzi a druhý popruh nebo horolezecké lano jako zajištění (backup). Je to trochu složitější proces, ale je třeba mít stoprocentní jistotu bezpečnosti.

Určitě jste se již zúčastnila i několika soutěží, jak to na takových soutěžích vypadá?

Soutěže a závody se konají převážně na trickline. Já osobně trénuju už skoro 3 roky a za tu dobu jsem se zúčastnila několika soutěží. Většinou to vypadá tak, že každý, kdo se chce zúčastnit, se musí zaregistrovat a poté projít kvalifikací. Máte určitý čas, za který se snažíte ukázat svoje nejlepší triky. Kromě publika vás také pozorují 3 porotci, kteří oceňují vaše představení podle  toho, jak těžké triky děláte, jak je navazujete za sebou (combo), jakou máte výšku a čistotu provedení triků a jakou děláte show.

Po kvalifikaci si seřadí zúčastněné podle počtu nasbíraných bodů a vytvoří klasický systém pavouka. Poté přicházejí samotné battly, kde proti sobě nastupují vždy 2 tricklineři, kteří se na lajně střídají po delším kombu nebo po pádu, do té doby, než oběma vyprší čas. Účastník se snaží přes několik battlů postoupit až do finále, kde už potom nemá koho by porazil a stává se vítězem.

Jaký je váš největší úspěch? Něco, na co jste opravdu pyšná?

V trickline si nejvíce vážím internetové soutěže od Gibbon Slacklines s názvem Queen of Slackline. V této soutěži šlo o to skočit a natočit daný trik, který zadával prorider, a odeslat video na internet. Probojovala jsem se až do posledního kola a díky tomu jsem se dostala do Gibbon teamu. Od té doby jsem si byla ještě více jistá v tom, co dělám, a měla jsem nejlepší progress. Dále si vážím všech závodů, kterých jsem se účastnila, např. Mistrovství Polska, Český pohár, nebo závody světového poháru. Tím více si toho vážím, když musím startovat proti klukům, kteří jsou na vyšším levelu, a povede se mi proti nim vyhrát.

Některé osobní rekordy:

  • Longline – 86 m, park im. Henryka Jordana, Kraków, Polsko
  • Highline / délka – 26 m, „Jezerní zahlídka”, Adršpach, Česká republika
  • Highline / výška – 30 m, „Big Boy’’, Sokoliki, Polsko
  • Trickline: 1. místo – UHF Lublin, Mistrovství Polska v trickline 2012, kategorie žen i v roce 2013
    • 2. místo – G4G Slackline meeting 2012, Vídeň, kategorie žen
    • 4. místo – ISPO Trickline Contest 2012, Mnichov, kategorie žen
    • 4. místo – Bišík Trickline Contest 2013, jediná holka
    • kvalifikace – World Cup, Mnichov, 2013

Také si vážím všech highline, které jsem přešla, přestože mám strach z výšek a nebylo to pro mě úplně jednoduché. Je to krásný pocit, přejít highline. Vaše hlava vás nechce pustit, ale vy to musíte překonat a zvládnout, jinak neuděláte ani krok. Poté je to neuvěřitelná úleva. Něco, jako kdyby se vám podařilo překonat životní překážku.

Justyna_Wallis_highline_foto-Fly R.M.

„V highline nejvíce válčím se svojí psychikou, kdy moje tělo se nechce procházet nad propastí, ale já ho do toho musím přesvědčit.”

Co je podle vás na slackline nejtěžší?

V trickline je pro mě nejtěžší uvěřit v to, že se můžu naučit opravdu cokoliv, co budu chtít, pokud to budu zkoušet a hodně to trénovat. Často koukám na ty nejlepší a říkám si, jak je to možný, to se mi nikdy nemůže povést. Nevím, jak to udělat, jak to začít trénovat. Poté, když se podaří nějaký trik udělat, tak si říkám, že vlastně nejsou hranice v tom, co dělám.

V highline nejvíce válčím se svojí psychikou, kdy moje tělo se nechce procházet nad propastí, ale já ho do toho musím přesvědčit. Když se něco podobného povede, tak jsem šťastná a cítím pocit vítězství.

Jak často trénujete? Jsou i nějaké chvíle, kdy se bojíte o své zdraví?

Na začátku jsem trénovala více, klidně i několik dní v týdnu, ale záleželo to na tom, kolik jsem měla volného času. Dnes už toho času není tolik, ale trénuju minimálně jednou týdně. Teď, když přichází léto a s ním více tepla, tak bych moc ráda trénovala tak často, jak jen to půjde. Trénuji hlavně trickline, který je asi nejvíce úrazovou disciplínou slackliningu. Například teď na závodech v Praze jsem nestartovala kvůli zranění kotníku, které jsem si před časem přivodila a chtěla jsem to ještě nechat v klidu. Naštěstí ale zranění z lajny nemám často, takže na to spíše moc nemyslím. Samozřejmě, že je hodně odřenin, modřin a škrábanců, ale to k tomu patří, jsem na to už zvyklá a nevadí mi to.

Na highline, která může vypadat více jako extrémní sport a tím pádem nebezpečněji, je naopak zranění méně a já osobně mám z této disciplíny jen odřeniny a doufám, že to i tak zůstane. Samozřejmě, že vždycky, když dělám nějaký těžší trik, tak povědomě vím, že se může stát i to, že špatně dopadnu nebo netrefím lajnu a něco se stane. Když skáču, tak začínám od nejlehčích triků a jdu progresivně dopředu. Díky tomu se poté připravuju na další a těžší triky jak psychicky, tak fyzicky. Určitě jsou ale i takové triky, které nechci vyzkoušet nikdy.

Pokud by nějaký náš čtenář chtěl s tímto sportem začít, co byste mu doporučila? Co je pro začátečníka nejdůležitější?

Myslím, že začátečníkovi naprosto stačí najít lidi, kteří se tomuto sportu věnují. Buďto mezi přáteli, nebo podle skupin na facebooku. Snad každé větší město má skupinu s názvem Slackline a název města. Díky tomu vlastně ani nebudete ze začátku potřebovat lajnu, ale najdete lidi, kteří se slackliningu ve vašem okolí věnují.

Justyna_Wallis_trickline2

„V trickline je pro mě nejtěžší uvěřit v to, že se můžu naučit opravdu cokoliv, pokud to budu zkoušet a hodně to trénovat.” Autor: Dominik Kapusta

Když už se na lajnu dostanete, musíte být trpěliví, jelikož začátky jsou těžké. Ideální je začínat na krátké a nízké lajně, ideálně do 10 m délky a s výškou maximálně ke kolenům. Mezi základní rady do začátku patří postavit nohu rovnoběžně s lajnou, zvednout ruce nahoru a dívat se do jednoho bodu, například na konec lajny. Ze začátku je normální, že se lajna pod nohou bude klepat a neuděláte ani krok. Chce to zkoušet pořád dokola a uvidíte sami, že po pár hodinách zkoušení už budete dělat kroky a nebo dokonce lajnu přejdete.

A co vy? Taky se vydáte vstříc dobrodružství a začnete se věnovat slacklinu? 

Autor perexové fotografie a fotografie v medailonku: Dominik Kapusta

Martina Baierová

Martina Baierová

Editorka sekce Cestování a šéfredaktorka portálu, která se snaží jít vždy za svým snem. A hlavně se nevzdávat, že jo.

Zanechte komentář