Kafku v D21 umocnili na druhou

Divadlo Kultura / 12.4.2014

Je libo Fraze Kafku? Pak rovnou dvakrát, aby si divák užil!

Divado D21 na pražských Vinohradech přichystalo novou činohru podle díla Franze Kafky Ortel. Byla jsem velmi zvědavá, jak se s tímto nelehkým úkolem tvůrci poperou. Nelehkým nejen kvůli problematické interpretaci Kafkových textů, ale i proto, že Ortel je sotva šestistránková povídka bez delší a nosnější dějové linky. Vše se odehraje pouze za jedno jarní nedělní dopoledne.

Jak vykouzlit z povídky drama na hodinu a půl

Jiří Bendemann je mladý obchodník, čerstvě zasnoubený. Pravidelně píše svému příteli, který se odstěhoval do Petrohradu a nevede se mu tam dobře. Proto se zprvu obával sdělit mu o svém šťastném zasnoubení, aby snad přítele neuvrhl do ještě většího zoufalství a pocitu osamění. Nakonec mu přece jen napíše pravdu, dopis složí a přijde se o něm ještě poradit se svým starým otcem. Poté dojde mezi oběma muži k hádce a vyjde najevo, že otec je s Jiřího přítelem v Petrohradu ve spojení a o všem už ho dávno zpravil. Vyplave na povrch neutěšený vztah otce a syna, otec dává najevo svůj nesouhlas s Jiřího snoubenkou. Potom Jiří uteče z domu a spáchá sebevraždu skokem z mostu.

Povídka, která je postavena zejména na dlouhém dialogu dvou postav, by asi stěží sama stačila na celovečerní představení. V D21 si s tím poradili mazaně. Usadili ji do rámce vytvořeného na základě jiného Kafkova textu, a to Dopisu otci, v němž Kafka promlouvá ke svému skutečnému tatínkovi a rozplétá nitky jejich společné minulosti. Není to spojení nelogické. Zdá se, že mladého Kafku (Ortel napsal v roce 1912, tedy ve 29 letech) inspiroval jeho vlastní vztah k otci.

Začátek byl vizuálně odlišný, snímku Ivana Machalová, Petr Pochop a Michal Dudek. Zdroj: divadlod21.cz

Začátek byl vizuálně odlišný, na snímku Ivana Machalová, Petr Pochop a Michal Dudek. Zdroj: divadlod21.cz

Začátek a konec hry se tak odehrává s jinými postavami a celkově působí odlišně. Na pohřební hostině se vzpomíná na zesnulou hlavu rodiny. Jeho děti (a zejména syn, ztělesňující Franze Kafku) promlouvají pasážemi z Dopisu otci, matka, držící v ruce černou lebku, se raději pomalu distancuje a stahuje do pozadí. Tam, zatímco vepředu se odehrává drsná a emotivní rodinná výpověď, se přetransformuje do role otce z Ortelu. Scéna se tak může plynule přehoupnout ke slibované předloze.

Průměrný divák nemá šanci toto entrée pochopit. Může však po významu pátrat zpětně, a pak to má smysl. V opačném případě si poněkud zmatený odnese alespoň vzpomínku na výborné herecké výkony nebo panáka vodky (či něčeho silnějšího?). Ti méně šťastní i zásah barevnou želatinovou bábovkou.

Víc než jen bábovka

Nicméně hra pokračuje dál už tradičněji, dá-li se tak označit divadlo, v němž si herci prohazují role a na scéně je tak v jednu chvíli Jiří třikrát, a to navíc v komických dívčích šatech. Divák už ale může vnímat dějový posun a začít hledat pevnější půdu pod nohama. Kterou ovšem nemají aktéři, když kloužou po parketách pomazaných želatinou.

Markéta Dvořáková se starala o hudbu. Zdroj: divadlod21.cz

Markéta Dvořáková se starala o hudbu. Zdroj: divadlod21.cz

V čem si je Ortel jistý v kramflecích, je hudba. Markéta Dvořáková stíhá zahrát své party i mixovat hudební doprovod a zpívat. Výsledkem je tak sugestivní a hutná atmosféra, vyhnaná na maximum ještě sice jednoduchou, ale nápaditou projekcí. Rozhlížím se po sále a s úlevou zjišťuji, že všichni přítomní jsou již zletilí a nebudou mít těžké sny z jedné určité fotografie. Dospělí se však dobře pobaví.

Barevná, hudební smršť pocitů, při níž v jednu chvíli vybuchnete smíchy a za chvíli vás z ní mrazí. I tak by se dala popsat nová inscenace D21. Herci jsou mladí a energičtí, zdá se, že snesou snad cokoliv. Hravé je i rozestavění postav na pódiu, které je vzhledem k tak malé scéně prostorově velkorysé, a střídání rolí. Ve výkonu za mužskými kolegy Michalem Dudkem, Samuelem NeduhouPetrem Pochopem nezaostávají ani Ivana Machalová, která dostala role starých rodičů na svá (tudíž věčně shrbená) bedra, ani již zmíněná Markéta Dvořáková. Nutno také dodat, že Petr Pochop, ačkoli má momentálně ztíženou situaci a pohybuje se za pomoci berlí, hru zvládá bezvadně a vůbec to neruší.

O zajímavé scény nebylo nouze. Zdroj: divadlod21.cz

O zajímavé scény nebylo nouze. Zdroj: divadlod21.cz

Je radost chodit do takového mladého divadla, kde jde z každé minuty představení cítit tvůrčí nadšení. Vše šlape jako hodinky. A že si herci párkrát skočili do řeči, je naprosto normální vzhledem k teprve první repríze. Divák si může být jistý, že za své peníze a strávený čas dostane kvalitní sousto a nášup k tomu.

To, zda je správné míchat dílo s autorovým životem, ponechme literárním vědcům. Lámání si hlav nad kafkovskými složitostmi můžeme odložit na příště, však je toho všude plno. Bravurní groteskní zábava s atmosférou, že by se dala krájet a bez jediného hluchého místa, byla v tomto případě skvělou volbou.

Představení: Ortel
Autor: na motivy Franze Kafky
Divadlo: Divadlo D21
Režie: Jiří Ondra
Herecké obsazení: Markéta Dvořáková, Ivana Machalová, Michal Dudek, Samuel Neduha, Petr Pochop
Premiéra: 28. března 2014
Cena: 169 Kč, studenti/důchodci 89 Kč

Zdroj perexové fotografie: divadlod21.cz

Jana Šajtarová

Jana Šajtarová

Pocházím z Příbora, studuji v Praze výtvarné umění. Mezi mé zájmy patří mimo jiné divadlo (ve všech jeho podobách), ale to asi nikoho nepřekvapí!

Zanechte komentář