Ani tanec nezmírní to, co způsobili Informátoři

Divadlo Kultura / 10.4.2014

Soubor Farma v jeskyni ztvárnil krutý příběh aktivistů a jejich boje proti nadnárodní korporaci.

Divadlo Ponec propůjčilo své prostory mezinárodnímu tanečnímu uskupení Farma v jeskyni a nabídlo tak divákům podívanou, po které nutně musí následovat zamyšlený večer. Téma inscenace je totiž všem lidem společné. Nemusíme proti korporacím aktivně vystupovat jako hrdinové příběhu, ale chtě nechtě se nacházíme pod jejich vlivem.

V boji za svou svobodu ohrožují sami sebe

Reklamy, sugestivní hesla a prohlášení, přesvědčující a líbivé obrázky, které tlačí na naše vnímání světa a mohou měnit naše postoje, se na nás valí ze všech stran. Ani si to neuvědomujeme, ale stáváme se snadným cílem korporací, kterým nejde o nic jiného než o výdělek. Příkladem budiž příběh filipínských matek, které se nechaly ovlivnit reklamami plnými veselých, chytrých a šťastných dětí a začaly své potomky místo kojení krmit umělou výživou. Snad ani není třeba dodávat, že s dětmi se stal téměř pravý opak…

Proti lobbingu korporací se veřejně snaží vystupovat aktivisté, kteří se tím sami vystavují nebezpečí a ohrožují svůj vlastní život, jak ostatně můžeme v představení vidět. To je totiž celé inspirováno skutečným příběhem, kdy se do skupiny aktivistů přidala informátorka potravinové korporace.

Předstírala zájem o shromažďování dat a o negativní působení korporace, přitom ale zjišťovala soukromé informace o skupině i o soukromí aktivistů. Souvislosti tohoto případu vedou až k dosud neobjasněným vraždám těch, kteří si dovolili proti práci korporace vznést protest.

Šestičlenná skupina tanečníků ve složení Emil Leeger, Hana Varadzinová, Anna Gromanová, Jun Wan Kim a Olda Smysl představovala skupinu aktivistů, kteří se chystají o tomto věčném a společnost ohrožujícím tématu napsat knihu a rozšířit tak boj proti lobbistům. Mezi ně se ovšem jemnými tanečními krůčky vplížila Minh Hieu Nguyen, nenápadná mladá informátorka, která předstírala zápal pro věc, ale jen co zjistila, co měla za úkol, tiše se vytratila. A pro aktivisty začalo peklo.

Moc detailů škodí

Tanec byl pohlcující, místy připomínali performeři perfektně seřízené stroje. Když si do choreografie přibrali ještě navíc nějaký předmět, třeba talíř, nezbylo než obdivovat jejich sladěnost, šikovnost a propracovanost všech pohybů. Opravdu bylo na co se koukat. O hudební složku se postaral hudebník Marcel Bárta, který pohyby na jevišti živě doprovázel nejen na hudební nástroje. Pro své repliky tanečníci použili skutečné výpovědi, které v kauze zazněly, a dojem z celého představení byl umocněn ještě doprovodným textem promítaným na zadní stěnu jevištního prostoru.

Režisér Viliam Dočolomanský si dal záležet skutečně na každém detailu a využil téměř všech možností, které divadlo nabízí – od nádherného tance, přes živou hudbu, až po projekci, a to nejen slov. Vyhrál si a zřejmě se snažil zvýšit divákův prožitek. Otázkou ovšem je, zda neměl s vjemy lehce šetřit, zda neměl nechat diváka se plně ponořit do děje. V momentě, kdy se pozornost štěpí mezi projekci textu, jehož anglická verze je navíc pouštěná jako mluvený komentář, a dění na jevišti, které se ne vždy koncentruje pouze na jedno místo, je divák plně soustředěn na to, aby mu nic neuteklo, a snad až teprve po představení je schopen si vše poskládat a promítnout dohromady.

Právě toto násilné štěpení pozornosti a soustředění ubírá na kráse nádherné inscenaci, jejíž sdělení už je dosti silné a je ještě zesíleno použitím reálných podkladů. Ale ani tato piha na kráse nezabránila tomu, aby byli tanečníci po skončení premiéry odměněni skutečně zaslouženým potleskem ve stoje.

Inscenace: Informátoři/Whistleblowers
Autor (koncept, choreografie): Viliam Dočolomanský
Divadlo: soubor Farma v jeskyni; Ponec
Premiéra: 1. dubna 2014
Režie: Viliam Dočolomanský
Herecké obsazení: Emil Leeger, Minh Hieu Nguyen, Hana Varadzinová, Anna Gromanová, Jun Wan Kim, Olda Smysl (nebo Jim High)
Cena: 170 Kč, při uplatnění nároku na slevu 140 Kč

Zdroj videa: YouTube

Zdroj perexové fotografie: Tomáš Muller

Barbora Švarcová

Barbora Švarcová

Najdete mě nejčastěji s knihou v ruce. Pokud nedržím knihu, snažím se držet tempo své rychlé chůze, protože neustále někam spěchám. Miluju hory v létě, na jaře i na podzim, jízdu na kole, pokud zrovna nemrzne. K přežití zimy mi pomáhají knížky a divadla.

Zanechte komentář