Šaman ve Švanďáku čtyřma očima

Divadlo / 11.4.2014

Vyrazili jsme s kamarádem na třetí reprízu dramatizace Bondyho Šamana. Níže naleznete naše postřehy…

… z nichž většina vznikla ad hoc na pivu v divadelní kavárně. Nejprve si ale zopakujme několik nezbytností – co je to Šaman, kdo byl Egon Bondy a jak totalita znásilní člověka.

Opakování před zkouškou

Šaman – podle dostupných výkladových slovníků je šaman osoba praktikující šamanismus, mající ve své komunitě významnou pozici prostředníka mezi lidmi a světem duchů, roli léčitele, věštce, výjimečně politického vůdce skupiny. Jeho garderobu pravděpodobně tvoří rituální oděv a nezbytnou výbavu doplňuje hudební nástroj, nejčastěji buben.

Šaman viděn v prostorách Švandova divadla – jde-li o Šamana provádějícího své rituální obřady na prknech Švandova divadla, pak mluvíme o divadelní adaptaci Bondyho novely pod stejným názvem, již se ujala Viktorie Čermáková v titulní roli s Robertem Jaškówem. I tento byl opatřen hudebním nástrojem a odpovídajícím oděvem. Dlužno podotknout, že se jednalo o historicky první adaptaci tohoto díla, jež měla zároveň tvořit druhý díl triptychu her o prorocích, vizionářích a básnících běžící ve studiu Švandova divadla.

Šaman v popředí. Zdroj: svandovodivadlo.cz

Šaman v popředí. Zdroj: svandovodivadlo.cz

Egon Bondy – citujeme z divadelního programu: Vlastním jménem Zbyněk Fišer; charismatický filozof, básník, bouřlivák a duchovní otec českého undergroundu, zakladatel totálního realismu, autor Útěchy z ontologie, vytrvalý odpůrce poúnorového režimu a zároveň spolupracovník STB i autor Muchomůrek bílých. Pro lepší pochopení dramatu doporučujeme alespoň povrchní seznámení s Bondyho tvorbou, ideálně přímo s textem Šamana (dostupné online).

Jó jó, to se ti to spalo…

Bondyho Šaman je požitkářský zaměstnanec prvobytně pospolné společnosti, který své povolání sice dělá dobře, ale dokáže jej i využívat pro své osobní chtíče, mezi něž patří především mladé ženy, dobré jídlo (i pití), podle kterého si vybírá klientelu. Šamanův poklidný a ničím zvláštním nerušený život v osadě se však náhle naruší příchodem kontroly z vyšších míst – v podobě „státní“ inspektorky (Kristýna Frejová) a dohlížejícího vykonavatele (Jakub Gottwald).

Šaman, vědom si pochybné transparentnosti náplně své funkce, je posléze donucen hledat narušitele a ukázat na ně. K tomuto nedobrovolnému činu je donucován několika stupni vydírání – tím sexuálním počínaje, psychickým vydíráním pokračuje, hrubým násilím konče. V závěru dramatu se musí Šaman vzdát úplně všeho – pučící lásky k Mušce (Tereza Nádvorníková), nadějného učedníka a přítele Kukučky (Jiří N. Jelínek) a hlavně svého lidství a své hrdosti.

Architektura dramatu

Byť se jednalo o první adaptaci této novely, je třeba ocenit jistě nelehké dodržení tradiční stavby Bondyho prozaických děl, ve kterých se zpravidla prolínají různé dějové roviny. V případě Šamana je nám umožněno na jedné straně pozorovat život v osadě (můžeme jej označit jako fantastickou rovinu), na které je postaven samotný příběh, odehrávající se v centru divákovy pozornosti.

Šaman s Kukučkou. Zdroj: facebookové stránky divadla

Šaman s Kukučkou. Zdroj: facebookové stránky divadla

Druhou rovinou (již nazveme banální) představuje rovina samotného Bondyho (Vít Kremlička) – vyzrálého intelektuála v červené košili, pábitele, žijícího všední život básníka a filozofa milujícího pivo. Závěrečná třetí rovina (říkejme ji filozofická), je rovina, kde se odehrávají Bondyho úvahy filozofické, politické, náboženské i o lidském uspořádání světa.

Autorům dramatizace se podle nás podařilo velice dobře vypořádat se s touto rozpolceností Bondyho díla. V centru divákových očí se vertikálně odehrává samotný příběh Šamana. Na nejnižším stupni pozorujeme jeviště a běžný Šamanův život – starosti o osadu, svádění Mušky, rozhovory s Kukučkou i sexuální styky s inspektorkou, mučení nevyjímaje – tedy to nejtělesnější a nejhmatatelnější.

Ve středu zmíněné osy sledujeme Šamanovy abstraktní stavy, vyzpívané a vyhrané až na dřeň temným bigbítem Plastiků. Na nejvyšších místech této pomyslné osy se odehrává soud – totálně odlidštěná forma byrokracie. To je svět, kde lidé nemají tvář (herci jsou v maskách katů).

Rovina Bondyho-člověka probíhá po straně jeviště, v těsné blízkosti psacího stolu obklopeného knihami, odkud „Bondy“ glosuje aktuální situaci v reakci na komentáře, přicházející ze dvou po stranách umístěných televizorů, které představují filozofickou rovinu díla.

Bystrého diváka může napadnout srovnání s Kaplického Kladivem na čarodějnice ve Vláčilově filmové adaptaci. A nejen o tom jsme mluvili u zmíněného piva v též jmenované kavárně. Na zdraví. Na Egona!

Inscenace: Šaman
Autor: Egon Bondy
Divadlo: Švandovo divadlo
Premiéra: 15. února 2014
Režie: Viktorie Čermáková
Herecké obsazení: Robert JAŠKÓW, Kristýna FREJOVÁ, Jiří N. JELÍNEK, Tereza NÁDVORNÍKOVÁ, Jakub GOTTWALD, Vít KREMLIČKA / Jiří PĚKNÝ
Cena: 220 Kč

 

Spoluautor: Štěpán Lacina

Zdroj perexové fotografie: facebookové stránky divadla

Hana Bulejová

Zanechte komentář