Praha vzhlížela k akrobatkám během Fun Fatale

Divadlo / 3.4.2014

Jak se pozná příznivec nového cirkusu? Bolí ho za krkem od toho, jak necelý týden pozoroval vysoko ve vzduchu šplhající a houpající se performerky.

Třetí ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu, který dává na jevišti prostor dámám, utekl jako voda. Během 5 dní, konkrétně ve dnech 26.-30. března, vám Fun Fatale nabídlo neskutečně nabitou přehlídku vystoupení a organizátoři tak dodrželi všechny dané sliby. V Klubu Mlejn – co by metrem za půl hodiny z centra Prahy dojel – se odehrávala téměř až neuvěřitelná podívaná.

Pokud jste nedali na naši pozvánku a nenechali se zlákat akrobatkou Stéphanie N’Duhirahe nebo jste jednoduše nemohli přijít, nabízíme vám shrnutí 4 představení a jedné necirkusové události, která tvořila festivalovou třešničku na skvostném dortu.

Imaga

Dvojice akrobatek tvořená Mexičankou a Španělkou předvedla ladné hrátky, vlastně by se dalo až říct jemné taneční vystoupení. Společně se pošťuchovaly, vymezovaly svůj prostor. Společně se vznášely kolem sebe. Snad jediným rozdílem bylo, že se jedna pohybovala, ač sice vzletně, ale přece na zemi, zatímco druhá odpoutala své nohy a celé tělo od podlahy a zavěšená za svůj cop se na laně přiblížila až ke stropu. A zatímco diváci si nervózně kontrolovali sílu vlastního vlasového porostu, Ingrid Esperanza se s milým úsměvem nechávala prudkým trhnutím vytáhnout svou kolegyní Melissou Scioscia vzhůru.

La Preuve par 3

The Collectif and then... v plné parádě. Zdroj: Vojtěch Brtnický

The Collectif and then… v plné parádě. Zdroj: Vojtěch Brtnický

Collectif and then… ve složení Francesca Hyde, Lucie N’Duhirahe, Stéphanie N’Duhirahe předvedl příběh plný pošťuchování mezi kamarádkami. Vtipné, veselé, milé laškování mezi sebou navzájem, ale také s diváky, z nichž někteří byli přímo zapojeni i do dění na jevišti. Přes všechny ty vtípky a legrácky jste však stejně donuceni se zamyslet – co se stane, když se rozhádám s kamarády? Zůstanu sám? A budu se mít líp? Nebude mi nakonec smutno? A co se takhle udobřit?

Pony is a small horse

Finky Ilona Jäntti a Alice Allart přivezly do Prahy premiéru představení, které kombinuje několik cirkusových prvků. Dominuje zcela jistě akrobacie na kruhu, která bere dech. Na první pohled jsou pohyby Ilony Jäntti tak jednoduché, tak samozřejmé, ale přece musí stát tolik síly a energie. Díky Alici Allart se nám dostalo podívané na akrobacii na kole a na napnutém provaze. Ochuzení nebyli diváci ani o akrobacii na šálách. Finské akrobatky dokázaly ze svého umění vytěžit maximum a ohromit tak celé obecenstvo, které místy až tajilo dech.

Erstes Leid

Jana Korb se inspirovala Franzem Kafkou a jeho povídkou První hoře. Ztvárnila příběh akrobatky, která se natrvalo rozhodla usídlit na své visuté hrazdě a uzpůsobit tomu celý svůj život. Dolů slézala jen tehdy, když se cirkus stěhoval do dalšího města, což pro ni vždy bylo obrovské utrpení. Nejradši jednoduše pozorovala svět z výšky, kam jí sluhové ve speciálních nádobách posílali vše, co potřebovala. Až jednou pocítila akrobatka touhu mít ještě jednu hrazdu, protože: Jen jedinou tyč v rukou – jakpak tak mohu žít!

Německá akrobatka připravila veselé představení proložené předčítáním z Kafky. Stejně jako akrobatka z povídky ani jednou ze své hrazdy neslezla. Promyšlené rekvizity dodaly skvělému předvedení bonusový lesk – ve vzduchu se vedle hrazdy vznášel i stoleček s vázou, na který si Jana Korb během představení odkládala knihu a hrneček s pitím, přičemž obojí si nahoru k sobě vytáhla ze země ve speciálním koši zavěšeném na laně. A hrazdu neopustila ani po závěrečném potlesku diváků. Kdo ví, třeba se někde nahoře houpe dodnes.

Na zemi zůstala další z účinkujících – Anna Polívková neboli Anna Poli, která ozvláštnila páteční večer svým zpěvem. Doprovázel ji kytarista a zpěvák Jakub Xavier Baro alias Iby Pop, se kterým tvoří uskupení Aniby neřekla a baví posluchače písničkami s označením popůvky. Jejich vystoupení bylo příjemnou tečkou za dvěma pátečními představeními.

Pokud jste letos Fun Fatale prošvihli, zapište si za uši, že příští rok musíte jít určitě. Ta nádhera za to stojí!

Zdroj perexové fotografie: Vojtěch Brtnický

Barbora Švarcová

Barbora Švarcová

Najdete mě nejčastěji s knihou v ruce. Pokud nedržím knihu, snažím se držet tempo své rychlé chůze, protože neustále někam spěchám. Miluju hory v létě, na jaře i na podzim, jízdu na kole, pokud zrovna nemrzne. K přežití zimy mi pomáhají knížky a divadla.

Zanechte komentář