Dva soupeři, jeden vítěz: DAMU

Divadlo Kultura / 22.4.2014

Každý rok stovky uchazečů absolvují přijímací zkoušky a touží být jedním z hrstky vyvolených, kteří zaujmou a podaří se jim stát studenty DAMU.

My jsme proto pro vás jednu z uchazeček vyzpovídali a snad vám to přiblíží pocity, které možná taky zažíváte:

Soupeřem číslo jedna není nikdo jiný než DAMU. Kateřina Kopecká, 23letá rodačka z Šumavy je onou soupeřkou číslo dva. Už 4 roky žije v Brně, kde divadlo studuje a v něm i pracuje. Zároveň dělá spoustu jiných věcí, ale jejím snem je porazit DAMU.

Jsi z divadelní rodiny?

Ne, z divadelní rodiny nepocházím a vlastně jsem se k divadlu dostala tak nějak sama.

Podporuje tě partner, rodina nebo kamarádi?

Rodina mě nepodporuje nijak zvlášť. Máma mi říká, abych si našla něco stabilnějšího i s jistějším finančním ohodnocením. Avšak od dětství se neustále pohybuju v nejrůznějších zájmových kroužcích a tam jsem naštěstí nepotkala „nepřítele“, ale brali jsme to spíše jako zábavu a navzájem se povzbuzovali, ať už to byl šerm, jezdectví, mažoretky nebo ochotničení.

Budova DAMU. Zdroj: wiki.org

 Jaká je tvoje cesta za DAMU?

Začalo mě to lákat už v šestnácti, kdy jsem hrála v divadelním spolku Spirála. Poprvé jsem se ovšem přihlásila v devatenácti, a to na činoherní herectví, a také jsem si podala přihlášku na katedru alternativního a loutkového divadla. Obojí jsem zkoušela 3 roky po sobě. Zatím to nevyšlo. A v loňském roce poprvé jsem si podala přihlášku na režii, takže to jsem vlastně zkoušela dvakrát.

Proč právě divadlo nebo DAMU?

Už od mala jsem si ráda na něco hrála. Skrze onu postavu jsem byla někým jiným, vnímala svět odlišně a podle toho ho také žila. Tohle mi asi zůstalo, jenom jsem to posunula trochu dál. A DAMU protože je to místo, kde se snad budu moct realizovat, být pod vedením opravdových odborníků a lidí, kteří mě mohou posunout zase dál.

Jak se věnuješ divadlu?

V současné době pracuji jako uvaděčka v Divadle Bolka Polívky. To je taková pohodová práce a baví mě. Zároveň jsem stážistka v divadle Feste. Jedná se vlastně o politicko-sociálně angažované divadlo. Ráda bych se u nadcházející inscenace zapojila do režie či dělala inspicientku. Je to super příležitost, jelikož už jsem se režie párkrát ujala, ale to zatím byly spíše ochotnické spolky nebo gymnaziální a univerzitní divadlo. V neposlední řadě studuji na katedře divadelních studií, takže se v téhle oblasti pohybuji i na akademické půdě. Příležitostně také přispívám recenzemi pro divadelní server Rozrazil.

Co příprava na přijímací zkoušky?

Individuálně mě připravovala vystudovaná herečka z JAMU Tereza Lexová a občas vypomáhal její kamarád z divadla U Stolu. Taky mi pomáhal herec Divadla Komedie Vilém Udatný. Jinak vím, že mám trochu problém se sykavkami, takže chodím na logopedii.

Tvůj vzor?

Mým velkým vzorem je Miroslav Macháček. On sám úspěšně absolvoval přijímačky až ve 24 letech, což mě naplňuje optimismem. Zároveň obdivuju jeho práci. Teď se pročítám jeho deníky a je to neskutečný příběh. Ze současných herců je mi blízký Jan Zadražil, který má podle mě hodně co říct.

Kateřina Kopecká. Zdroj: archiv Kateřiny Kopecké

Z čeho máš největší strach?

Strach je přítomný vždycky. Možná se trochu bojím toho, že nikdy nedostanu dostatečný prostor, pro to abych vyjádřila své myšlenky. Zároveň musím říct, že tím, jak člověk dospívá, se mu mění i pohled na svět. Dřív jsem se bála, že si nebudu schopna vydělat peníze, ale z toho už obavu nemám. Mám zdravé ruce a nohy a jsem schopna si jimi vydělat. Už několik let například pracuji v pivovaru.

Co bys poradila lidem, kteří se chtějí hlásit na DAMU?

Já si myslím, že nejdůležitější je být sám sebou. Nemít všechno do detailu připraveno a spoléhat na to. Člověk musí předvést flexibilitu a ne se zhroutit, když se naruší jeho naučená pasáž. A potom je to určitě o štěstí, náhodě a i jisté dávce divadelní praxe.

Co plánuješ v nadcházející době?

V květnu určitě pojedu na festival ZLOMVAZ. Potom přes léto budu pracovat na Shakespearovských slavnostech. V neposlední řadě bych ráda někam odjela a poznala, jak dělají divadlo jinde. Jelikož studuju Mediteránní studia, tak mě moc láká španělské divadlo a jejich festivaly.

Na závěr bych chtěla pozdravit čtenáře Generace 21 a popřát jim ono potřebné štěstí, až se potkáme v den přijímacích zkoušek.

Zdroj perexové fotografie: www.damu.cz/cs

Klára Václavíková

Klára Václavíková

Zanechte komentář