Michail Bulgakov, to nebyl jen Mistr a Markétka

Literatura / 31.3.2014

Jeden z největších sovětských autorů všech dob, který uměl psát neuvěřitelné množství žánrů, to byl Michail Bulgakov!

Michail Bulgakov

Michail Bulgakov. Zdroj: wikipedia.cz

Při vyslovení jména Michail Bulgakov srdce nejednoho knihomola zaplesá a na mysli okamžitě vytane název autorova legendárního románu  Mistr a Markétka. Je pravdou, že toto dílo zanechalo nesmazatelnou stopu v dědictví světové literatury a tato kniha je asi autorovo vrcholné dílo, ale rozhodně ne jediné, jak se pokusím vysvětlit v tomto článku.

Michail Bulgakov se narodil roku 1891 v Kyjevě. Jeho otec byl profesorem teologie, Michail byl nejstarší ze všech sourozenců.

Vystudoval medicínu a působil jako polní doktor na Kavkazu. V roce 1920 definitivně zanechal medicíny a stal se profesionálním spisovatelem. Během svého života se často potýkal s cenzurou svých děl. Byl třikrát ženatý. Zemřel roku 1940 na vrozené onemocnění ledvin.

Asi nejznámější autorovo dílo, když pomineme Mistra a Markétku, jsou Zápisky mladého lékaře, které jsou spisovatelou prvotinou. Po dějové stránce se nejedná o strhující příběh, ale přínos díla je v jiné oblasti. Autor fascinujícím způsobem líčí pocity svého hrdiny, mladého lékaře, který odjíždí na svou první lékařskou „štaci“ do zapadlé ruské vesničky. Nutno podotknout, že Bulgakovův hrdina nemá žádné zkušenosti, v kapse jej hřeje jen čerstvý diplom.

Co to dělám? Pomyslel jsem si. V sálku bylo naprosté ticho.

Provedl jsem vertikální řez na bílém hebkém dětském krčku.

Nevytryskla ani jediná kapka krve.

Znovu jsem skalpelem nazdařbůh zajel do Lidčina krku.

Tkáně se rozestoupily a přede mnou se nečekaně objevila průdušnice.

M. Bulgakov: Zápisky mladého lékaře

 

Po příjezdu do svého budoucího pracoviště, nemocnice, se seznamuje se svým lékařským týmem. Ten je tvořen dvěma porodními asistentkami Annou a Pelagejou a felčarem Děmjanem Lukičem.  Hlavní hrdina se hned v úvodu potýká s určitou nedůvěrou okolí, pramenící z jeho mladistvého vzhledu. Avšak již svým prvním lékařským zákrokem si u svého personálu začne postupně budovat respekt.  Přivezou mu mladou dívku, která spadla do trdlice na drcení lenu. V důsledku toho má naprosto rozdrcenou holenní kost a chodidlo visí našikmo. Její otec doktora prosí, aby dceru zachránil, že mu nevadí, pokud z ní bude „mrzák“. Hlavní hrdina má ze začátku pochybnosti, ale poté se v něm probudí doslova brutální rozhodnost a odhodlá se k amputaci, byť ji v praxi nikdy neprováděl. Zákrok se podaří a dívka drsný zákrok přežije. Doktorova reputace stoupá strmě nahoru.

Jiným, rovněž dost drsným případem je doktorovo první provedení tracheotomie, tedy zavedení trubičky do krku, dívce jménem Lidka. Děvčátko mělo vážnou formu záškrtu a v důsledku toho nemohlo dýchat, matka s babičkou neustále žádaly, aby doktor děvčátku předepsal nějaké kapky. Jenže jedinou možností, jak mu pomoci, bylo právě provedení tracheotomie. Během zákroku doktor nemůže nalézt průdušnici a je tedy přesvědčen, že je vše marné, klade si otázky, proč do zákroku šel, že měl raději děvčátko nechat zemřít na posteli, než jej takhle rozřezat na operačním stole. Ale nakonec se na něj štěstěna přece jen usměje a celý zákrok dovede ke zdárnému konci. Děvčátko je zachráněno, byť s ním později odmítá mluvit.

Dalším zajímavým příběhem je případ chlapce, kterému se na oku vytvoří obrovská žlutá bulka. Náš hrdina vůbec neví, o jakou diagnózu se jedná, ale je přesvědčen, že oko se musí nechat vyříznout. Matka to však nedovolí a rozhodne se chlapce odvést. Zhruba za týden se objeví s chlapcem zpět. Po bulce pod okem ani vidu a matka mu vítězně vysvětlí, že krátce po odchodu z jeho nemocnice chlapci bulka praskla a vypustila se. Doktor si uvědomí, že šlo jen o ječné zrno. Jak čtenář vidí, i lékař někdy chybuje.

Kniha je nesmírně zajímavá, ale troufl bych si říct, že je vhodná spíše pro silnější povahy. Dalším přínosem knihy je skutečnost, že krásně vykresluje drsnost a zaostalost tehdejší ruské vesnice, ale rovněž obrovskou autoritu, kterou lékař, byť mladý, u prostého obyvatelstva měl.

Dalším románem světových kvalit z pera Michaila Bulgakova je román Bílá garda. Poutavým způsobem vykresluje životní osudy rodiny Turbinových, která žije na Ukrajině na přelomu let 1918 a 1919. V tomto období dochází ke střetům mezi nacionálně orientovaným Symonem Petljurou a procarsky orientovaným Pavlo Skoropadským. Kniha se dělí do tří částí, v první je čtenář seznámen s členy rodiny Turbinových.  Nejstarší syn se jmenuje Alexej a je lékařem, dalšími členy rodiny jsou sestra, která se jmenuje Jelena, a nejmladší syn Nikol. Druhá část knihy je zaměřena na dobývání Kyjeva Symonem Petljurou. Jsou zde zachyceny odvážné i zbabělé činy vojáků. Třetí část knihy je plná dramatických osudů mnoha lidí, nejen rodiny Turbinových, ale i jejich známých.

Podle románu Bílá garda byla vytvořena divadelní hra Dni Turbinových, která měla ve své době status Stalinovy oblíbené hry.

Michail Bulgakov byl literátem, který disponoval obrovskou představivostí, což prokázal dílem Mistr a Markétka. Ještě dříve však musel svou fantazii řádně rozcvičit, což provedl souborem fantastických povídek, které nesou označení Diaboliáda. Nechť se čtenář laskavě nenechá mýlit, Michail Bulgakov měl zvláštní nadání do fantastických povídek zakomponovat hluboká společenská a filosofická témata, nejinak je tomu i v případě Diaboliády. O prospěšnosti alkoholismu je sbírka komických povídek o tomto problému. Bulgakov se nebál ani děl životopisných. Výsledkem byl Život pana Moliéra.

Michail Bulgakov byl autorem, který byl schopen psát širokou paletu žánrů. Jeho život promlouval velkou pestrostí, snad i v tom byl zdroj jeho literární síly, jeho inspirace psát díla, která nesla autorovu neopakovatelnou pečeť.

Na závěr mi nezbývá, než autorovi  in memoriam poděkovat za to, co světové literatuře daroval. Dary to byly úchvatné a věřím, že ještě dlouho budou rozzařovat nejedny čtenářské oči.

Zdroj perexové fotografie: wikimedia.org

Michal Procházka

Michal Procházka

Jsem milovník literatury, která má hloubku a nutí člověka přemýšlet o životě v širších souvislostech.

Zanechte komentář