Ona: Inteligentní romance z budoucnosti

Film / 26.3.2014

Ambivalentní snímek z blízké budoucnosti nenápadně vklouzl do kin a okouzlil veřejnost svou originální zápletkou i uvěřitelným backgroundem.

Ona (Her)

romantické sci-fi drama

USA, 2013, 126 min.

Režie: Spike Jonze

Hrají: Joaquin Phoenix, Scarlett Johansson, Amy Adams, Rooney Mara, Olivia Wilde, Sam Jaeger, Katherine Boecher, Chris Pratt, Portia Doubleday, Luka Jones, Pamela Roylance, Matt Letscher, Bill Hader, Kristen Wiig, Soko, Brian Cox, Spike Jonze

Hudba: Owen Pallett, Win Butler

Spike Jonze vykreslil na plátně blízkou budoucnost ve velmi reálných barvách a podařilo se mu tak natočit inteligentní konverzační romanci skoro ve stylu Linklaterovy trilogie Před soumrakem / úsvitem / půlnocí.

Když muž potká… software?

Theodore Twombly v podání Joaquina Phoenixe je víceméně úřednickým zaměstnancem velké korporace a na živobytí si vydělává psaním osobních dopisů na objednávku za ty, kteří na to nemají čas a slova. V tom, co dělá, je až překvapivě dobrý, ale jinak stojí jeho život za nic. Právě totiž prochází poměrně komplikovaným rozvodem a nejvíc ze všeho se cítí hrozně osamělý.

To se však změní v okamžiku, kdy si domů pořídí technologickou novinku v podobě operačního systému OS. Vzápětí na něj z počítače promluví hlas Scarlett Johansson, který se představí jako Samantha – a tím začíná komplikovaný vztah člověka a „přístroje“.

Vítejte v budoucnosti

Velkou předností celého filmového příběhu je hlavně prostředí, ve kterém se během celého snímku pohybujeme. Nikdo nám vlastně neobjasní, zda je budoucnost, kterou spatřujeme, od naší reality více či méně časově vzdálená, mezi řádky je však možno zřetelně číst rukopis někoho, kdo ví, jaké jsou současné trendy a kam se dále může lidská technologie ubírat.

Nepředstavujte si tedy města plná vznášedel, kovů, robotů a elastických oblečků, jak jsme na to u filmů z budoucnosti zvyklí. Naopak. Budoucnost je vlastně tak trochu retro, což se projevuje hlavně na módních trendech. Městské scenerie pak berou dech svou „zeleností“ a drobnými detaily, kterých si člověk všimne až při několikátém zhlédnutí filmu – kam se například poděla auta? A je opravdu tak normální, že necháváme své intimní dopisy psát jiné lidi?

A to je druhá rovina filmu, která diváka očaruje – samozřejmost, s jakou je konstatována lidská samota a izolovanost. Hlavní hrdinové vlastně pendlují mezi prací a domovem, kde na ně však kromě umělých technologií nikdo nečeká. Vztahy se hroutí a většina lidí se spolu nebaví, protože ulicemi měst prochází se sluchátkem v uchu zabráni do konverzace se svými virtuálními přáteli.

A pokud by ani to na vás nezafungovalo, určitě si vás získá podmanivá nevtíravá hudba, jíž je snímek kompletně podbarven a která zní v uších ještě dlouho po jeho skončení. Není divu, že byla ústřední píseň The Moon Song nominována na Oscara.

Ona je snímek vyprávějící příběh důležitosti vztahů. Zdroj: csfd.cz

Ona je snímek vyprávějící příběh důležitosti vztahů. Zdroj: csfd.cz

Kdo je vlastně více člověkem?

Když na Theodora Samantha poprvé promluví, je k ní poněkud skeptický a nejprve ji považuje za klasický operační systém, jak bychom si ho mohli představit i my sami. Postupem času však chápe, že Samantha je vlastně člověk, stejně jako on, jen nemá hmotné tělo a naopak dokáže dělat mnohem více věcí najednou bez jakéhokoli úsilí. Theodore je fascinován tím, jaký zápal pro život jeho nová souputnice má, jak zvědavě se do všeho vrhá, jak nad životem přemýšlí, jak je fascinována věcmi, které jsou pro něj samozřejmé. Postupně mezi nimi vzniká hlubší a hlubší pouto, stávají se vlastně až spřízněnými dušemi.

Divák se však nemusí obávat sladkobolné limonády zakončené happyendem. Ona není klasickou romancí a více než láska se zde rozebírá člověk jako takový, jeho schopnost navazovat vztahy a jejich důležitost, jejich role ve světě, který se stále vyvíjí a mění. A to všechno, originální myšlenka a scénář, který si dokonce odnesl Oscara, je ztvárněno herci, kterým věříte každé slovo.

Joaquin Phoenix (Gladiátor, Walk the Line) je ve svých kostěných brýlích tak trochu ňouma, ale dokáže smutek a ztracenost vyjádřit i něčím jiným než depresivním poleháváním v posteli, jaké jsme zvyklí ve filmech běžně vídat.

Scarlett Johansson (Vicky Cristina Barcelona, Don Jon), ačkoli se vlastně ve snímku vůbec neobjeví, by si téměř zasloužila Oscara za to, kolik emocí dokáže ve svém hlase rozehrát, kolik poloh dodat svým poznámkám a zamyšlením, jak dokáže jedním zasmáním divákovi zcela zvednout náladu.

I Rooney Mara (Vedlejší účinky, Muži, kteří nenávidí ženy), která se mihne jen v několika záběrech, dokáže v minimu času vystihnout povahu roztěkané náladové manželky i zhnusené pohrdání v okamžiku, kdy se dozví, že její bývalý muž udržuje vztah se svým počítačem.

A vše korunuje Amy Adams (Kouzelná romance, Muž z oceli), která z role majetné sexbomby ze Špinavého triku vklouzla rovnou do šatů sympatické holky od vedle, jež má pochopení a i přes vlastní trable si v uspěchaném světě dokáže najít čas na přítele v nesnázích. Jonze pro svou komorní, neotřelou, inteligentní sci-fi romantiku vlastně nemohl najít lepší obsazení.

Ona není jednoduchý film, své poselství divákovi nenaservíruje na stříbrném talíři a názory zde budou rozhodně velmi odlišné. Mezi současnou filmovou produkcí však vyniká originální myšlenkou, vynikajícím zpracováním i tím, že diváka přiměje k zamyšlení. A to je asi to, co se od kvalitního snímku očekává.

Zdroj fotografií: csfd.cz

Kateřina Stupková

Kateřina Stupková

Studentka žurnalistiky, filmová fanynka i knižní nadšenec, milovnice kávy, čokolády a horkého letního počasí, seriálů, návalů kreativity i prolenošených odpolední.

Zanechte komentář