Paralyzující Petrolejové lampy u Bezručů

Divadlo / 14.3.2014

Divadelní adaptace psychologického románu Petrolejové lampy vám vyrazí dech.

Jaroslav Havlíček, jeden ze skvělých českých spisovatelů, který dokázal přesně, chladnokrevně a s nadhledem popsat duševní stavy svých románových postav postihnutých tragickým osudem. Jeden z jeho nejslavnějších románů, Petrolejové lampy, byl v sedmdesátých letech zfilmován Jurajem Herzem. V hlavních rolích se tehdy představila Iva Janžurová a Petr Čepek.

Na divadelní prkna ostravského Divadla Petra Bezruče jej přenesl režisér Martin Františák. Sloužila mu dramatizace Martina Velíška a Ivana Rajmonta.

Štěpka byla radostná, milá, avšak trochu prostá a ne příliš hezká. Už se nechtěla prát s klukama. Chtěla se vdát. Mít děťátko. A najednou, k nevíře ostatních, se zdá, že se jí tento sen vyplní. Pavel si ji chce vzít. Miluje ji? Možná ne tak moc. Ale slibuje, že bude váženou statkářkou! A děťátko? Co vše může pokazit manželství?

Zdroj: Tomáš Ruta, bezruci.cz

Záběr ze začátku inscenace Petrolejové lampy.
Zdroj: Tomáš Ruta, bezruci.cz

Martin Františák inscenoval Petrolejové lampy podle románu. Nesnažil se o žádné aktualizace, což je v tomto případě jen ku prospěchu. Scéna, kterou vytvořil Marek Cpin, je velice jednoduchá, holé stěny a rámy dveří. Po stranách se nachází jen nezbytný nábytek a samozřejmě petrolejové svítilny. Dominantou je šikmé jeviště, po kterém se čas od času rozkutálí malé kuličky představující škvory.

Začátek je víceméně radostný. Slibuje nové začátky. Obraz maloměstského života, kde nechybí pouštění balónů, večerní divadlo, jarní procházky a dokonce jsou přítomni i čerti. Je až neuvěřitelné, kolik vjemů a hlavně herců se podařilo vměstnat na malé jeviště a i přesto nepůsobí přeplněně. Po přestávce začíná příběh gradovat. U Pavla se totiž začíná projevovat jeho nemoc, syfilis. Situace, ať tragické či šťastné, velmi dobře prohlubuje sugestivní hudba.

Petrolejové lampy

Štěpka a Pavel při svatební noci.
Zdroj: Tomáš Ruta, bezruci.cz

Sylvie Krupanská v roli Štěpky Kyliánové opravdu září (dle mého názoru jí sedí daleko víc než jiné komičtější role). U Štěpky je velmi patrný vývoj postavy. Nejdříve byla bezstarostná a šťastná, avšak po boku Pavla, jehož nemoc stále postupuje, se z ní stává žena, která se musí starat nejen o manžela, ale také o grunt. Zároveň však stále nechápe, co se to s jejím manželem děje a hlavně proč s ní nechce být i intimně, když už se tedy vzali, a proč jí nechce dát to vytoužené miminko. Exceluje také Lukáš Melník jako Pavel. Skvěle si poradil s tím, jak ztvárnit člověka postiženého touto nemocí, kterému přestávají sloužit nohy, dostavuje se paralýza a rozpad osobnosti. Zde je také dobře vidět posun od odměřeného důstojníka k bláznovi, o jehož nemoci nemá do poslední chvíle nikdo tušení.

Výtečné je celé obsazení přes Štěpčiny rodiče až po městského blázna. Dovolím si také zmínit, že v této inscenaci hostuje Karel Čepek, člen Těšínského divadla a bratr Petra Čepka, Pavla z Herzova filmu. Karla Čepka můžeme vidět v roli Pavlova otce Jana Maliny.

Petrolejové lampy, jedna z inscenací, které byste si neměli rozhodně nechat ujít. Ať už jako milovník divadla, nebo pro oživení povinné školní četby. Rozhodně stojí za to.


Název: Petrolejové lampy
Autor románu: Jaroslav Havlíček
Autor dramatizace: Martin Velíšek, Ivan Rajmont
Divadlo: Divadlo Petra Bezruče
Režie: Martin Františák
Premiéra: 28.2.2014
Herecké obsazení: Sylvie Krupanská, Lukáš Melník, Norbert Lichý, Kateřina Krejčí, Karel Čepek, Dušan Urban a další
Cena vstupenek: 180 Kč

Zdroj perexové fotografie: Tomáš Ruta, bezruci.cz

Veronika Svobodová

Zanechte komentář