Miloš Zeman na konferenci. Zdroj:zemanmilos.cz

Miloš Zeman už je rok prezidentem. Co všechno stihl učinit i neučinit?

V obraze / 7.3.2014

Pětina prezidentského mandátu je za námi. Jaké byly jeho nejpozoruhodnější dosavadní momenty?

Pro začátek krátce připomeňme, že Miloš Zeman při prezidentské volbě vyhrál ve druhém kole nad svým sokem Karlem Schwarzebergem 54,8% hlasů. Během volební kampaně a zejména debat byl několikrát nařčen ze zkreslování pravdy, ale dokázal publikum oslovit zejména energickým řečnickým stylem. Kritizován byl i za nejasné financování své volební kampaně.

Složením prezidentského slibu v pátek 8. března 2013 se stal po Václavu Havlovi a Václavu Klausovi třetím prezidentem České republiky.

Miloš Zeman mezi stromy. Oficiální spot pro prezidentské volby.

Spor o jmenování velvyslaců

Již v březnu 2013 začal spor mezi prezidentem Zemanem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o post velvyslance na Slovensku. Zeman prosazoval Livii Klausovou, která ho mimo jiné podporovala při prezidentské kampani. Narazil zde však na tvrdý odpor ministerstva, zejména svého konkurenta Karla Schwarzenberga.

Jmenování Klausové velvyslankyní schválila až Rusnokova vláda 31. července 2013 v tajném hlasování, a to i přesto, že sám Rusnok tvrdil, že jeho vláda bez důvěry tento krok neuskuteční.

Moment, který navždy přepsal lékařské knihy o viróze.

Problémové udělování profesur a Martin C. Putna

V květnu 2013 prezident odmítl udělit profesuru Martinovi C. Putnovi, přestože Putna splnil všechny stanovené podmínky pro její získání. Důvod prezident jasně nedeklaroval, spekulovalo se o osobní nevraživosti mezi Putnou a Zemanem zejména kvůli Putnově účasti na pochodu Prague Pride. Titul musel Putnovi udělit ministr školství. Prezident se následně vzdal své pravomoci profesory nadále jmenovat a přehrál ji na Ministerstvo školství. Proces však stále není dořešen a zdržuje udělování dalších profesorských titulů čekatelům. Nebyl to jediný moment, kdy se Miloš Zeman vzdával pravomocí – na ministerstvo spravedlnosti převedl možnost udělování milostí.

Demisní vláda Jiřího Rusnoka

Dne 25. června 2013, několik dní poté, co podala demisi vláda Petra Nečase, pověřil prezident Zeman sestavením nové vlády Jiřího Rusnoka, který dlouho ve vrcholné politice nepůsobil. Nevyslyšel tak požadavek vládní koalice ODS,  TOP 09 a dalších, která krátce před jmenováním přišla s tím, že v dolní komoře drží potřebnou většinu 101 hlasů a na předsednický post prosazuje Miroslavu Němcovou z ODS.

Rusnokova vláda byla sestavena vesměs ze Zemanových příznivců a přátel, ale ve sněmovně důvěru nedostala. Premiér Rusnok předal Zemanovi demisi 13. srpna, prezident pak jeho vládu pověřil pokračováním ve výkonu funkce bez důvěry až do složení vlády nové.

Vznikla tím zajímavá situace, kdy o stavu celého státu rozhodovala skupina nikým nevolených a většinou v politice dlouhodobě či vůbec nepůsobících lidí, dosazených pouze z vůle prezidenta.

Památný okamžik Miloše Zemana – Aligátoří grimasa.

Lánská schůzka a pokus o převrat v ČSSD

Hned po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny si do zámku v Lánech prezident pozval špičky ČSSD Milana Chovance, Michala Haška, Jiřího Zimolu, Zdeňka Škromacha a Jeronýma Tejce. Vítězný předseda Bohuslav Sobotka pozván nebyl a o schůzce ani nevěděl. Ta vedla později k pokusu o odvolání Sobotky z čela ČSSD. Hašek i další účastníci několikrát v médiích popřeli, že by se schůzka konala. Teprve Chovanec ji pod tlakem médií potvrdil. Předseda Sobotka pokus o puč ve své straně ustál a vyšel z něj posílen, jeho protivníci museli složit nejvyšší funkce. Zeman poté prohlásil, že považuje za komické utajovat jakoukoliv schůzku, přitom sám během uplynulých dní uskutečněné setkání nepotvrdil, ani nevyvrátil.

Vánoční projev prezidenta včetně sestříhaných záznamů z jeho projevů a akcí.

Problémová Strana práv občanů – Zemanovci

Strana byla původně občanským sdružením přátel Miloše Zemana, jehož část tvořili dosavadní nespokojenci z řad ČSSD a Zemanovi příznivci. Jejím předsedou byl Miloš Zeman až do roku 2010. Se stranou je spojeno i jméno Miroslava Šloufa, dávného Zemanova spolupracovníka. Šlouf byl často považován na šedou eminenci stojící za Zemanem. Významným sponzorem byl i šéf české pobočky Lukoilu Martin Nejedlý.

Zemanovci využili popularity svého bývalého předsedy (později jen čestného předsedy) i jeho portrétu během vlastní volební kampaně po prezidentských volbách, ale v těchto drtivě prohrála. Její dosavadní propagátor Miloš Zeman se od ní následně obratem distancoval. 

Předchozí politické působení prezidenta Miloše Zemana

– stal se členem Komunistické strany, ale pro nesouhlas s okupací byl vyloučen a několikrát ztratil zaměstnání
– působil v Občanském fóru, účastnil se demonstrací v roce 1989
– stal se členem a později předsedou ČSSD
– jako premiér ČSSD uzavřel s tehdejším předsedou ODS Václavem Klausem tzv. Opoziční smlouvu
– r. 2003 neúspěšně kandidoval na prezidenta, po volbě se stáhl do ústraní
– r. 2009 zakládá SPOZ a znovu se prosazuje v politice

Zdroj videí: youtube.com

Zdroj perexové fotografie: zemanmilos.cz

Anna Jordanová

Anna Jordanová

Profesionální studentka s amatérským zájmem o politologii, historii a filosofii. Fanatický obdivovatel čajoven, podzimních parků a čokolády, naopak zavilý odpůrce umělého ovoce v jogurtech a nestabilních krytů od kanálů.

Zanechte komentář