Etno bubeník Ladislav Šiška: Je mi jasné, že nebudu hrát dobře metal

Hudba Kultura / 20.2.2014

Autor:

Domácí půdou je pro bubeníka Ladislava Šišku (33) především etnická hudba. Nebojí se však experimentovat ani s rockovou muzikou či funkem.

Zabýváte se poměrně netradičním hudebním odvětvím, jakým je etno. Jak jste se k němu dostal?
K etnické hudbě, respektive k prvním afrokubánským nástrojům, jsem se dostal díky studiím na brněnské konzervatoři. S pomocí profesora Ctibora Bártka, který měl s tímto hudebním odvětvím jisté zkušenosti, jsem se s chutí vrhl do rytmů a do techniky hry na afrokubánské nástroje, jako jsou clave, konga či bonga.

Tento druh hudby asi není tak populární jako jiné. Je pro vás složité najít ty správné posluchače?
Jsme malá země a svým způsobem to složité opravdu je. Ale zasvěcení posluchači si cestu vždy najdou. V dnešní době jsou hudební informace díky internetu a sociálním sítím daleko dostupnější, ale na druhou stranu je jich až příliš. Proto záleží na každém z nás, co si pustíme k tělu.

Vy jste si však udělal jméno v bubenických kruzích i tím, že jste se stal firemním hráčem několika světových výrobců hudebních nástrojů.
Abych byl přesný, firemním hráčem jsem teď oficiálně u činelů Turkish a u perkusí Tomáše Dufky, kterého považuji za velice nadaného nástrojaře perkusí a didgeridoo (australský hudební nástroj, pozn. redakce). Dokonce mezi námi probíhá jakýsi dialog, kdy se mu snažím svými hráčskými zkušenostmi přinášet nové vize a poradit, co a jak se dá ještě vylepšit. Je to skvělý člověk. K bicím značky Mapex jsem se dostal díky vzájemné spolupráci s panem Tomášem Cornem, ale byl jsem spíš stínovým než oficiálním firemním hráčem.

Jak se k něčemu podobnému může muzikant propracovat?
Je to hlavně o navázání správných kontaktů, trpělivosti, píli a je zapotřebí mít i tak trochu štěstí.

Ladislav Šiška u bicí sestavy

Ladislav Šiška se během své kariéry stal firemním hráčem činelů Turkish, bicích Mapex a perkusí Tomáše Dufky. Zdroj: osobní web autora

Podle vaší biografie jste už od mala tíhnul k bubnování. Máte hraní v rodině?
Když jsem byl hodně malý, měli jsme ve starém bytě piáno, na které si máma pro radost někdy zahrála. Táta zase chviličku hrál na bicí v amatérské kapele TNT, takže jisté vlivy a inspirace tam určitě byly. 

Krom etna se věnujete i rockové a funkové muzice. Přemýšlel jste někdy o spojení těchto různých stylů?
Spojení těchto žánrů lze najít v našem triu Cocobolo, které mísí právě prvky funku, rocku, progressu, afrokubánských a brazilských rytmů.

Ladislav Šiška se narodil v roce 1980 v Prostějově. Roku 2006 absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, obor Hra na bicí nástroje. Během studia se specializoval na afrokubánské a africké rytmy, kterým se věnuje dodnes. Během své kariéry spolupracoval například s Mahenovým divadlem, Městským divadlem Brno, Vlastou Rédlem, Petrou Černockou nebo Hanou a Petrem Ulrychovými. Svoji hudbu prezentuje pod uměleckým jménem Elshish a vystupuje taktéž v muzikantském triu Cocobolo.

To je poměrně široké spektrum stylů. Jste ten hlavní, kdo pro kapelu skládá, nebo se na tvorbě podílíte s dalšími muzikanty?
Podílíme se společně, ale je pravda, že nosný hudební nápad přinesou hlavně kolegové Petr Dvořák (kytara) a Vojta Kabelka (basa).

Kde hledáte inspiraci pro vaši tvorbu?
Dříve jsem ji hledal v nejrůznějších hudebních materiálech, dnes v přírodě, architektuře, malbě, ve filmech a knihách, ale hlavně v životě samotném.

Do exotických krajů jste za hudbou tedy nikdy nevycestoval? Popřípadě chystáte se tak učinit?
Zatím jsme s přítelkyní procestovali pár zemí v Evropě, například Itálii a Španělsko. Exotické země zatím bohužel ne, ale chceme.

Co považujete za to nejdůležitější nebo nejzajímavější ve vaší tvorbě?
Nejdůležitější je pro mě jakákoliv reakce posluchačů a přátel na moji tvorbu. Nejzajímavější, co se původních nástrojů týče, je skladba Symbiosis part ONE z alba Simply. Ta je nahraná na thajské gongy a tamtamy.

Spolupracoval jste taky s významnými jmény české hudební scény. Byly to například Vlasta Rédl nebo Hana a Petr Ulrichovi, což je opět trochu jiný šálek kávy. Vypadá to, že se nezdráháte žádného hudebního odvětví.
Samozřejmě že se zdráhám.  Například  vím  jistě,  že nebudu  hrát dobře metal nebo jiný tvrdý hudební styl. Ne že bych tuto muziku neměl rád, dokonce jsem měl dříve možnost účastnit se pár záskoků v tomto hudebním stylu, ale na tuto hudbu jsou povolanější lidé než já.

Krom skládání a hraní pořádáte i workshopy. Co přesně je jejich náplní?
Workshopy, které pořádám, jsou hodně specifické. Hraní na daný druh představovaného hudebního nástroje vždy podpořím vlastní nebo převzatou podkladovou hudbou. Myslím si, že každý zkušený hráč rád předvede to, co je jeho srdci hudebně nejbližší, rozvede jednotlivé rytmické problematiky, ukáže jednotlivé nácviky a popřípadě přidá další variace. Dále pořádám i hudební dílny, což jsou třeba šamanská bubnování nebo dílničky pro nejmenší, jedná se v podstatě o rytmoterapii. Jednoduše řečeno společné, intuitivní bubnování. U těchto dílen není potřeba se nějak připravovat.

Čemu se v současnosti věnujete?
Momentálně dokončuji s přítelkyní školu hry na konga pro začátečníky a pokročilé. Dále mám v plánu vytvořit nové muziko-terapeutické CD čtyř elementů nahrané na nejrůznější nástroje, které chci s přítelkyní převést i do koncertní podoby.

To už bude vaše páté samostatné CD, přičemž každé z nich je žánrově trochu jiné. V čem se bude odlišovat právě toto od těch předchozích?
Hlavně tím, že bude nahráno převážně na různé autentické nástroje jen s minimálním použití elektroniky. Moc se na tuto novou práci těším.

Nejbližší koncerty Ladislava Šišky:

27. 3. jako host kapely Melody Gentlemen – Brno, ČR
28. 3. jako host kapely Melody Gentlemen – Bulhary, ČR
18. 5. Drum Cilink – Nitra, SK

Zdroj perexové fotografie: Bandzone profil autora
Zdroj videa: youtube.com

Libor Mališ

Libor Mališ

Student žurnalistiky a anglické filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, klávesák ve skupině Neutral, milovník dobré literatury, filmu, hudby všeho druhu a fanoušek Arsenal FC.

Zanechte komentář