Deník středoškolačky: Studentský symfonický orchestr a zapomenuté noty

V obraze / 23.2.2014

Jak vypadá zkouška žákovského symfonického orchestru aneb vážná hudba není nuda.

Zbavme se předsudku, že členové symfonických orchestrů jsou nudní milovníci Wagnera.

Vcházím do zkušebny jako obvykle pozdě, všichni už ladí své nástroje. Dneska se nás sešlo překvapivě hodně, skoro všechny stojánky na noty jsou rozebrané, takže já si musím pro ten svůj dojít až na druhý konec místnosti.

„Mohla bych tu prosím projít?“ prorážím si se stojánkem nebezpečně zdviženým nad hlavou cestu na své místo k příčným flétnám. Ostatní s pobavený  výrazem uhýbají a dopředu mi z cesty odstraňují vše křehké a lehce zlomitelné.  Jednou se mi povede shodit z pultíku violoncellistovy noty, pak se ještě svetrem zachytím o houslový smyčec. Publikum se očividně baví.

fotky (2)

V orchestru už chybí jen hoboje a fagoty.
Zdroj: Markéta Popelářová, Generace 21

„Dneska si zkusíme ještě Lorda, Piráty a Dvořáka,“ oznamuje nám dirigentka s hůlkou v ruce.

„Nemáš, prosím tě, dvoje noty na toho Dvořáka?“ ptá se mě s nadějí v hlase spoluhráčka flétnistka.

„Náhodou mám,“ udělám jí radost. „Tady jsou, jen jsem si je ještě neslepila, tak mi ty strany nepřeházej, prosím,“ dodávám se smíchem a podávám jí červené desky.

Na další tlachání, vyměňování not a ladění už není čas, dirigentka nám zvednutím hůlky naznačuje, že se začne hrát.

Studentský symfonický orchestr Decapoda z Ústí nad Orlicí byl založen v roce 2000. Původně výhradně smyčcový orchestr se v průběhu několika let přeměnil v symfonické těleso, tedy se zastoupením bicích i dechových nástrojů. Jeho největším dosavadním úspěchem bylo první místo na republikovém kole soutěže orchestrů v roce 2009. Počet členů se stále mění, ale většinou se pohybuje kolem čísla 60.

„Kdo bude dneska hrát to sólo v Lordovi?“ zeptá se dirigentka flétnistek v jedné z meziher. S mírným zděšením zjišťujeme, že naše sólistky tu dneska nejsou, tudíž se části bude muset ujmout jedna z méně zkušených. Klarinety očividně naše zděšení těší. Co by také ne, ony se dnes dostavily v plném počtu.

Sólový part nakonec zdárně překonáme a ponoříme se do něžné melodie dalších částí. Nepodáváme dokonalé výkony, s občasnými falešnými tóny se musí počítat, ale copak je naším cílem vyrovnat se profesionálním souborům?

„Teda, chválím vás. Trubky nešly o dvě doby napřed, housle si hlídaly smyky a dokonce se nám ani nerozladily klarinety. Takhle přesně to zahrajte na koncertě,“ spokojeně hodnotí odehranou skladbu naše dirigentka.

Nácvik bude již od příštího měsíce intenzivnější, čeká nás koncert s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí. A v září se ponoříme do nacvičování skladeb na celostátní soutěž. Přijedete si nás poslechnout?

Piráti z Karibiku – symfonický orchestr Decapoda (po kliknutí na odkaz si můžete spustit nahrávku skladby).

 Zdroj perexové fotografie: zusuo.cz

Markéta Popelářová

Markéta Popelářová

Na světě je plno věcí, které mě dokážou nadchnout. Ale když začnete konverzovat na téma vzdělávání, věřte mi, jdete na jistotu. Stejně tak si ale s vámi ráda popovídám o cestování, jazycích, zajímavých lidech, hezkých kavárnách a minimalismu. Nejen prostřednictvím článků se pokouším přispět k tomu, aby se lidé dozvídali o nových projektech a myšlenkách, které by je mohly inspirovat k cestě za svými vlastními cíli. Protože na dělání toho, co nás baví, není v životě nikdy pozdě.

Zanechte komentář