Božena Němcová – známá i neznámá

Kultura Literatura / 4.2.2014

Patronka a symbol novodobé prozaické literatury, to je Božena Němcová.

Životní příběh Boženy Němcové

Božena Němcová zdroj: Wikimedia Commons

Božena Němcová
zdroj: Wikimedia Commons

Božena Němcová (narozená jako Barbora Novotná, později Panklová) se údajně narodila 4. února 1820 (přesné datum narození je stále v diskuzi) ve Vídni české služce a panskému kočímu, rakouskému Němci. Její původ je však zpochybňován, někteří lidé tvrdí, že byla nemanželskou dcerou sestry vévodkyně Zaháňské a manželé Panklovi by mohli být pouze adoptivními rodiči. Dětství prožila v Ratibořicích. Velký vliv na malou Barunku měla její babička, Magdaléna Novotná. Zásadní pro ni byl i pobyt v rodině německého panského správce, zde přišla poprvé do styku s literaturou.

V sedmnácti letech byla Němcová, pod nátlakem své matky, donucena ke svatbě s o patnáct let starším Josefem Němcem. Jejich manželství bylo nešťastné. Jediné, co měli manželé společné, byly děti a odpor k Rakousku-Uhersku. Kvůli manželově zaměstnání se Božena s rodinou stěhovala od místa k místu.

V roce 1842 se Němcová v Praze seznámila s předními českými spisovateli, kteří se scházeli ve společnosti vlastenecké inteligence. Právě v téhle době u ní došlo k velkému duševnímu vývoji. Němcová ze svého těžkého života utíkala k literatuře a do (nejen) platonických přátelství se spisovateli.

Literární činnost

 „Písmo sebemoudřejší nenahradí živé slovo.“ Božena Němcová

Ač to mnohé možná překvapí, literární začátky Boženy Němcové byly básnické. Do dějin české literatury vstoupila například s básněmi Ženám českým (tato báseň poprvé vyšla v Květech 5. dubna 1843) nebo Slavné ráno. Kromě vlastenecké poezie publikovala Němcová také milostnou lyriku a ohlasy lidové poezie.

Ženy české

„Ženy české, matky české!

Slib si dejme a v něm stůjme:

pro blaho své drahé vlasti,

všecky síly obětujme!“

zdroj: Ženy české, Božena Němcová

Dílo Boženy Němcové řadíme do období českého biedermeieru. Buditelská práce a psaní proti tehdejšímu systému, to vše znamenalo, že byli manželé Němcovi často pronásledováni a jejich život byl plný materiálních těžkostí.

V dějinách obrozenecké literatury připadlo Boženě Němcové místo nad jiné významné. Obraz českého národního života dostal zásluhou jejího demokratismu i jejího uměleckého vidění nezapomenutelnou tvářnost. Němcové nebylo cizí romantické snění, přitom však síla jejího uměleckého vidění se projevovala v schopnosti realisticky tlumočit celé bohatství jevů obsažených ve skutečnosti a neopominout přitom její typické rysy.

Zdroj: Dějiny české literatury II.. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1960, s. 567

Zajímala se o folklór a lidové tradice, vrcholem jejího díla jsou bezpochyby povídky a rozsáhlejší prózyvesnického prostředí, ale také  lidové pohádky. Její pohádky byly zvýrazněny jednoznačnou spravedlností (vždy vítězí dobro nad zlem). Její nejznámější dílo, Babička, vznikalo během jedné z největších tragédií jejího života – smrti syna Hynka. Toto dílo je „odkazem“ k babičce Boženy, Magdaléně Novotné. Němcová do tohoto díla vepsala babiččiny zkušenosti a znalosti přírody.

V Babičce Němcová ztělesnila v polovici let padesátých, kdy mnozí jiní – pozorujíce a prožívajíce rozpory v současném životě – upadali znovu do rozervanosti a smutku, vyznání životního optimismu, jenž nemůže být zničen, dokud budou lidé schopni svou víru v člověka též prakticky uskutečňovat v životě.

Zdroj: Dějiny české literatury II.. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1960, s. 584

 

Z díla Boženy Němcové, aneb nejen nudná povinná četba

Národní báchorky a pověsti /1845-1847/ – pohádky, legendy a pověsti. Němcová se snažila o vlastní převyprávění lidové látky, ne o pouhou kopii.

Slovanské pohádky a pověsti / 1857-1858/ – Božena Němcová toto dílo napsala tak, jak jej slyšela od vypravěčů.

Obrazy z okolí Domažlického – Cestopisné články, ve kterých autorka použila své poznatky z Chodska a několikaletého pobytu na Slovensku.

Babička / s podtitulem Obrazy z venkovského života – 1855/ – Dílo čerpá z dětství Boženy Němcové a je rozšířeno poznáním lidového života. Nejedná se o životopis, jsou v něm pouze poznatky z autorčina života.

Baruška /1853/, Divá Bára /1856, Dobrý člověk /1858, Pan učitel /1860/, Chýše pod horami – povídky podobné tvorbě J. K. Tyla.

Pohorská vesnice /1856/ – Povídka z prostředí chodské vesnice, která si klade za cíl urovnat vztahy mezi šlechtou a prostým lidem.

V zámku a podzámčí / 1856/ – Poukazuje na kontrast mezi marnotratností a krutostí chudoby.

Korespondence mezi Boženou Němcovou a V. D. Lamblem

Božena Němcová je dnes jednou ze spisovatelek, které se při školní docházce zapíší do hlavy snad všem. Babičku četl, nebo alespoň zná každý Čech.  Méně známá je její korespondence. Pojďme se teď společně na tuto zajímavou část jejího „díla“ podívat.

Němcová měla mnoho upřímných přátel, kteří jí podporovali a pomáhali při spisovatelské činnosti. Jedním z nich byl i lékař Vilém Dušan Lambl, ke kterému pojilo Němcovou silné pouto.

Vilém Dušan Lambl
*5. prosince 1824

+ 12. února 1895

  • národní buditel, publicista, propagátor slovanského hnutí
  • lékař  a přítel Boženy Němcové

Lambl Němcové imponoval nejen odbornými vědomostmi a vědeckou prací, ale i svým charakterem. Z korespondence je známé, že měl vztah i s Žofií Rottovou, nakonec však dal přednost románku s Němcovou.

 

Korespondence Boženy Němcové

V dopisech z cest přibližovala nerodinným adresátům hlavně nové krajiny; místní obyvatele a jejich zvyky. Snažila se samu sebe představit jako spisovatelku nebo alespoň jako ženu, která je schopná postřehnout, zachytit a předat nové zážitky.

Velice prosím Vašnosti, můžete-li mi něčím přispět, aneb víte-li jakou stálou pomoc pro mne, učiňte to. Já Vás znám co muže šlechetného, lidumilného, proto se k Vám důvěrně obracím, i doufám, že mi nezazlíte.

Dopis Boženy Němcové Antonínu Markovi, 25. srpen 1854

Velká žena české literatury

Smrt syna se podepsala na jejím chatrném zdraví. Den před svou smrtí dostala do ruky první exemplář Babičky. Zemřela 21. ledna 1862.

Ač byla mnohými považována za lehkomyslnou ženu s těžkým osudem, stala se velkou ženou české literární historie.

Zdroj perexové fotografie: litomysl.cz (upraveno)

Klára Dvořáková

Klára Dvořáková

Zbývá mi osm měsíců do maturity, takže raději čtu, fotím, jím a o všem píšu na Generaci 21.

Zanechte komentář