V ringu se toho o sobě hodně dozvíte, říká mistr kickboxu Jan Homolka

Sport / 2.2.2014

V devíti letech se začal věnovat karate. Teď je z něj mistr světa v kickboxu a profesionální kaskadér. Co dalšího nám o sobě prozradil Jan Homolka? Pojďme se podívat!

O bojových sportech snil už jako malý kluk, v devíti letech s nimi začal a v dospělosti úspěšně pokračuje. Jan Homolka má na svém kontě několik desítek výher a dokonce i několik filmů, kde vystupoval jako kaskadér. Pojďme se společně podívat, co všechno nám o své kariéře prozradil a jaké to vlastně je, dělat kaskadéra například v Mission Impossible 4!

 Jan Homolka

Jan Homolka

Pocházím z Kladna a sport je mojí hlavní zálibou, a to ve všech podobách. Dále mám rád filmy a cestování. Životní sen se snažím žít, ale pořád mám někde v hlavě surfování…

Proč jste se začal věnovat zrovna kickboxu? Co vás k tomu přivedlo a v kolika letech jste začal? Máte i nějaké další oblíbené sporty?

Bojové sporty všeobecně mě lákaly už jako malého, viděl jsem Van Damma a bylo jasno. Začal jsem v 9 letech s karate, pak postupně přes allkampf-jitsu až ke kickboxu, který je posledních 10 let hlavní náplní veškerého mého času.

Následně jste začal hodně zápasit. Víte, kolika zápasů (mistrovství) jste se již zúčastnil?

Mám skoro 200 zápasů, z toho je 100 v polokontaktních disciplínách kickboxu a druhá stovka v plnokontaktních disciplínách. Když vezmu mistrovství světa a Evropy, tak jsem se zúčastnil 11 těchto turnajů, z nichž většina byla největší světové organizace WAKO.

Musel jste určitě hodně trénovat. Jak byl takový trénink dlouhý a kolikrát týdně jste ho absolvoval?

Záleží na fázi přípravy, před turnajem nebo zápasem je to vždy „náročnější“ a snažím se trénovat 6x týdně, z toho 3x dvoufázově, ale všechno záleží na okolnostech, pracovním vytížení apod. Ale i když není před turnajem, trénuju min. 4x týdně, je to součást mého života.

Jan Homolka

Zápas na Noci válečníků 6 na Kladně, Honza Homolka vs. Rene Dione (Francie).

Jaký je váš největší úspěch a čeho si nejvíce ceníte? Jste mistr světa i České republiky, ale podstoupil jste nějaký zápas, který byl opravdu psychicky i fyzicky náročný, že si výhry ceníte nejvíce ze všech?

Nejcennějším zápasem je pro mě asi finále MS ve fullcontactu (disciplína, kde jsou povoleny kopy jen od pasu nahoru) v roce 2008. Zápasil jsem proti Lukáši Wolfovi a byla to moje první výhra mezi „velkými kluky“ v plnokontaktní disciplíně.

Naučily vás tyto soutěže něčemu? Například nějaký důležitý poznatek, životní moudro…

Všichni určitě znáte knížku Všechno, co doopravdy potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce od Roberta Fulghuma. Já bych to parafrázoval – všechno, co doopravdy potřebuju znát, jsem se naučil v ringu. Hodně se toho o sobě v ringu dozvíte, není to vždy příjemné, ale vždycky se na tom dá zapracovat.

Po nějaké době se z vás stal osobní trenér. Baví vás tato práce? Co vše můžete trénovat?

Baví, je radost pracovat s lidmi, kteří chtějí. Navíc trénink není jen o rozvoji tělesném, ale i duševním – teď nemám na mysli nějaké rituály a hledání osvícení. Když dobře pracuje tělo, rovná to i hlavu.  Když potom vidím, že trénink nese výsledky, a to ať už v redukci váhy, zlepšení kondice, nebo úspěchu v ringu, je to parádní pocit. Mám trenérskou licenci na kickbox, jehož hlavní výhodou je ohromná komplexnost, trénink může být opravdu pestrý.

Jan Homolka

Finále MČR K1 Praha, Honza Homolka vs. Patrik Toth (Slovensko).

Pokud by se někdo chtěl stát úspěšným sportovcem, jako jste vy, co byste mu doporučil?

Rozhodněte se začít, mějte sny – jak ty reálné, tak ty na první pohled nereálné, najděte místo, kde se tomu sportu věnovat a kde se budete cítit dobře. Začněte. Nepřestávejte, dokud nedosáhnete, čeho jste chtěli, a pak pokračujte.

Vezměme to nyní trochu z jiného soudku. Kromě mistra v kickboxu jste také filmovým kaskadérem. Jak jste se k tomu dostal?

K filmu jsem se dostal právě přes bojové sporty. Dělali jsme s parťákem, se kterým máme klub na Kladně, ukázky, kde jsme lámali nějaký stavební materiál. Kamarád nás potom jednou dohodil do televize a už se to vezlo.

 Jaký byl váš první natočený film?

První film byl Babylon A. D. s Vinem Dieselem. Rád na to vzpomínám, všechno bylo úplně nové a poprvé.

Jan Homolka

Fotografie z natáčení filmu Henri IV.

Spolupracoval jste například také ve filmu Mission Impossible 4, jaké to bylo? Byl jste nervózní?

Mission Impossible 4 už nebyl zdaleka první film, takže nervozita opadla, ale vždycky je to zodpovědnost, protože se počítá s tím, že vy chyby neděláte. Jinak Tom Cruise působí super, profík a fajn člověk – soudě podle těch pár dní strávených s ním na place.

Co bylo vaším hlavním úkolem ve filmu. Popište nám svůj natáčecí den!

Natáčelo se ve věznici v Mladé Boleslavi a šlo o vzpouru vězňů. Takže šlo o nějaké rvačky a řádění. Natáčecí den začíná vždycky brzo ráno a většinou končí pozdě. Maskérna, kostým, něco sníst a pak už záleží na natáčecím plánu. Většina věcí se napřed nazkouší a pak se naostro natočí.

Je něco, co vás při natáčení opravdu překvapilo? Něco, co jste vážně nečekal?

Musím říct, že lidi, co dělají kulisy, jsou opravdu schopní vytvořit cokoli. Ač je to většinou ze dřeva, spolkli byste i s navijákem, že se jedná třeba o středověký kostel.

Máte z celého natáčení nějakou veselou historku či zážitek, na který rád vzpomínáte?

Je jich opravdu spousta.

Co máte v plánu do budoucna? Máte ještě nějaké nabídky na roli kaskadéra, či se plánujete zúčastnit dalšího zápasu?

Co se týče natáčení, tak od března se má rozeběhnout zahraniční seriál, kde budeme jako kaskadéři potřeba. A k tréninku – celý únor strávím tréninkem na Filipínách, který snad vyvrcholí i zápasem. Na to se dost těším!

Zdroj všech fotografií: archiv Jan Homolka

Martina Baierová

Martina Baierová

Editorka sekce Cestování a šéfredaktorka portálu, která se snaží jít vždy za svým snem. A hlavně se nevzdávat, že jo.

Zanechte komentář