Jak to bylo s výtoňským zjevením?

Literatura / 22.1.2014

Milujete napínavé severské detektivky, ale příliš si nelibujete v potocích krve? Sáhněte tedy po knižním debutu Jiřího Březiny Na kopci.

Výtoň na Šumavě, horké červencové odpoledne roku 2000. Devítiletá Marie Poláková se jako každý prázdninový den vrací domů ze sousední vesnice od své babičky. Ví, že nejsnadnější cesta vede po rovině údolím, ale představa rychlého sjezdu z kopce dolů přece za tu námahu stojí. Marie tedy s vypětím všech svých dětských sil tlačí kolo nahoru kolem křížové cesty a nemůže se dočkat, až si na vrcholu Svatého Tomáše před tou nespoutanou jízdou trochu odpočine.

Byl to anděl…

Vyčerpávající žár ostrého slunce náhle vystřídá prudký závan chladného vzduchu. Marie by na opuštěném místě v tu chvíli přísahala, že cítí něčí přítomnost. Chce odejít z dřevěného altánku, ale neznámá síla jakoby ji přikovala. Najednou ho spatří. Je krásný, vysoký a štíhlý a jeho zlaté vlasy kontrastují se sněhobílým oděvem. Záře, která z něj sálá, Marii téměř oslepuje. Je to anděl, který v dívce v jediném okamžiku vyvolává posvátný strach, zděšení a bolest…

Postava teď stojí přímo před ní a její planoucí modré oči promlouvají. Z úzkých, půvabných úst nevycházejí žádná slova, přesto vzduch naplňuje hromový hlas, kterým nadzemská bytost burácí své poselství. Zvedá se strašlivý vichr, celý altán se otřásá pod jeho poryvy. Všechno to trvá jen okamžik a zároveň celou věčnost.

(Zdroj: Březina, J. Na kopci)

Po náboženské stopě

Zjevil se malé Marii skutečně anděl? Zdroj: foter.com

Zjevil se malé Marii skutečně anděl? Zdroj: foter.com

Když Milan před pár lety nastupoval na pedagogickou fakultu, ani ve snu by ho nenapadlo, že ze všech možností zaměří svou diplomovou práci zrovna na religionistiku. Jako budoucí novinář však v tématu věnujícímu se privátním zjevením svatých spatřuje i vhodnou inspiraci pro reportáž do týdeníku Fokus, jehož se má zanedlouho stát redaktorem. Výtoňské zjevení se pak ze všech případů jeví jako ta nejschůdnější varianta pro Milanovy nezbytné terénní výzkumy.

Čirou náhodou nasměruje své kroky do malé šumavské vesničky také vysloužilá policistka Helena. Po letech strávených v rušné metropoli a v psychicky náročném povolání netouží po ničem jiném než dokonalém úkrytu před civilizací. Netuší však, že její vysněný klid záhy naruší zvídavost mladého studenta, jehož pátrání po pravdě zahalené tajemstvím a nejasnostmi ji nemůže nechat chladnou. Všechny indicie totiž nasvědčují tomu, že malá Marie prožila na výtoňském kopci velice nepříjemný zážitek.

Promlčeno

Ale jak se dozvědět víc? Výtoňští obyvatelé berou zjevení po letech již zejména jako událost, ze které jejich jinak nenápadná vesnice profituje díky davům věřících turistů, kteří každoročně podnikají poutě na ono posvátné místo. O okolnostech se ale nemluví. Milan s Helenou jsou však tajuplným příběhem dívenky natolik ohromeni, že se sami rozhodnou přijít celé věci na kloub. Úkol to nicméně nebude snadný – dospělá Marie nyní pracuje za barem a odmítá komunikovat, názory představitelů církve se rozcházejí. Co se tedy tenkrát opravdu stalo?!

Musel uznat, že nejasnosti skutečně nabývaly nového významu: kostelní báby vyprávějí, že holčička byla vyděšená, uplakaná a odřená. Dolejší vlastně celou dobu neříká nic jiného, než že historce o zjevení nevěří. Ludmila Poláková se přiznává, že toho o vlastní dceři moc neví. Vždyť ji ani nepostrádala, když měla toho dne přijít domů.

(Zdroj: Březina, J. Na kopci)

Detektivka s citem

Jiří Březina - Na kopci. Zdroj: kosmas.cz

Jiří Březina – Na kopci. Zdroj: kosmas.cz

Prvotina Jiřího Březiny je náramně čtivým a skvěle vystavěným dílem. Ačkoli má kniha téměř 380 stran, důkladně promyšlená struktura dodává ději potřebný spád, díky němuž se nemáte šanci nudit ani na jedné z nich. Autor, jenž se představil jako mistr v popisu prostředí i uzavřené lidské komunity, dodal své próze značnou míru atraktivity také psychologickým laděním příběhu. Kdo by čekal hromady mrtvol a jiné žaludek drásající scény, byl by zřejmě zklamán – v knize Na kopci jde totiž především o odhalování nesmazatelných křivd duševních.

Ačkoliv autor jistou inspiraci severskými mágy detektivních příběhů nepopírá, pokouší se čtenáře zvyklého na chladnokrevné vraždy přesvědčit, že kvalitní detektivku lze napsat i jinak. A to tak, aniž byste se večer museli bát zhasnout lampičku a připravovat se na děsivé noční můry, ale aby ve vás i po zavření knihy zůstal pocit příjemného napětí a očekávání, jak se asi příběh vyvine na dalších stránkách. Ostatně, přesvědčte se sami a vydejte se s Jiřím Březinou na stopu tajemství do českých luhů a hájů.

BŘEZINA, JIŘÍ. Na kopci. Praha: Motto, 2013.

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Andrea Kopečková

Andrea Kopečková

Zanechte komentář