Paříž v noci

13 zajímavostí, které jste o Paříži nevěděli

Cestování / 17.1.2014

Paříž je krásná, obdivuhodná a okouzlující, proto je jedním z nejnavštěvovanějších měst světa.

Tip Generace 21

Vyzkoušejte eurovíkend v Paříži!

Hlavní město Francie je tak známé, že i ti, kteří jej nikdy nenavštívili, si ho dokážou představit poměrně věrohodně. Může za to mimo jiné i vysoká „obsazovanost“ Paříže do filmů. Paříž je zkrátka jednoznačně jedním z největších francouzských pokladů. V následujícím článku si představíme několik zajímavostí, které se obvykle ani na stránkách průvodců, ani ve filmech nedozvíte.

1) Město světel

Paříž má mnoho přezdívek a přídomků, nejznámějším z nich je „Město světel“. Existují hned dvě interpretace vysvětlující původ tohoto pojmenování. První nahlíží na město z praktického hlediska – Paříž byla jedním z prvních měst na světě, kde byla zavedena elektřina. Druhé připomíná Zlatý věk i dnešní intelektuální zázemí města – pomyslnými světly je totiž míněno velké množství myslitelů a umělců, kteří zde žili a žijí.

historická mapa Paříž

První historická mapa Paříže. Zdroj: Wikimedia Commons, Gallica

2) Město na blátě

Paříž nebyla vždy Paříží. Původní jméno bylo Lutetia Parisiorum. Keltští obyvatelé této oblasti byli nazýváni Parisii. Předpokládá se, že Lutetia pochází z latinského slova „lutum“, které znamená bláto. Název by tak odkazoval na počátky města, které bylo vybudováno na bahnitých březích Seiny. Dnešní krásné a elegantní město, tak s největší pravděpodobností bylo nejprve známé jako „město na blátě obývané Parisii“.

3) Falešná Paříž

Během světových válek se událo mnoho zajímavostí, které pomohly městu k přežití, nebo naopak kdy pomohlo k přežití lidí město. Například během první světové války byla v blízkosti města postavena jeho replika, aby zmátla a případně uchránila francouzskou metropoli před nálety německých pilotů.

4) Paříž zachránil nacistický generál

V předvečer osvobození města spojeneckými vojsky v roce 1944 vydal Hitler rozkaz k jeho zničení. Kdyby nacistický generál, který měl Paříž pod kontrolou, tento Hitlerův rozkaz tehdy záměrně neignoroval, bůh ví, co by dnešním turistům zbylo k obdivu.

5) Starý nový most

Nejstarším dochovaným mostem Paříže je most, který se paradoxně jmenuje Nový most (Pont Neuf). Jeho jméno je odvozeno od skutečnosti, že se jednalo o první most v Paříži. Od roku 1889 je oficiálně historickou památkou a od roku 1991 je most zapsán na seznamy Světového děditví UNESCO. Dodnes je Pont Neuf třetím nejdelším mostem Paříže.

Paříž Pont Neuf most

Pont Neuf byl prvním pařížský mostem a plní svou funkci do dnes. Zdroj: Wikimedia Commons, Mathieu.clabaut

6) Paříž není nejvíce frankofonní město světa

Na otázku, ve kterém městě na světě žije nejvíce lidí mluvících francouzsky, by jistě většina respondentů automaticky odpověděla Paříž. Na kanadské půdě by byl možná párkrát zmíněn Montreal. Pravdou však je, že nejvíce frankofonního obyvatelstva žije v hlavním městě Demokratické republiky Konga, Kinshasa.

7) Paříži se vyrovná pouze Řím

Vzájemný vztah Paříže a Říma je více než exkluzivní, dokazuje to motto užívané oběma městy: „Jen Paříž je hodna Říma a jen Řím je hoden Paříže.“ Žádné jiné město světa se těmto dvěma zkrátka nevyrovná.

8) Eiffelovka byla i je současně milována i nenáviděná

figurína, malíř, Eiffelovka

Eiffelova věž podléhá stálé péči a téměř nepřetržité rekonstrukci. Každých sedm let je například věž nově natírána. Zdroj: Alžběta Holková, Generace 21

Od počátku, co byla Eiffelova věž postavena, ji provázely jak nadšené, tak nenávistné reakce. Hlavní odpor probíhal právě v počátcích její existence, jelikož věž dle jejích odpůrců hyzdila panorama historického města. Dnes se již Pařížané s Eiffelovkou sžili natolik, že se v podstatě stala jedním ze symbolů města.

Francouzský slavný spisovatel Guy de Maupassant téměř každý den obědval pod Eiffelovou věží, a to z toho důvodu, že věž nenáviděl. Tvrdil, že je to jediné místo v celé Paříži, odkud není vidět.

I téměř dvacet let po konstrukci utekla slavná věž jen o vlásek rozebrání a rozprodání do šrotu.

9) Paříž není pro Toma Cruise

Městské zastupitelstvo Paříže odmítlo podepsat návrh na jmenování Toma Cruise čestným občanem města.

10) „Paříž ve 20. století“

V roce 1863 odnesl Jules Verne svému vydavateli rukopis „Paříž ve 20. století“. V knize se psalo o skleněných mrakodrapech, feminismu a statistickému nárůstu nemanželských porodů. Na základě doporučení vydavatele tato kniha nebyla zveřejněna – témata, o kterých pojednávala, byla pro tehdejší společnost až příliš neuvěřitelná.

11) Socha Zidane a Materrazziho

Paříž je historickým městem i městem moderního umění. Ne vždy je však vše přijímáno s nadšením. Alžírský umělec vytvořil sochu v nadživotní velikosti, která připomíná „slavný“ Zidanův úder hlavou do Materrazziho hrudi během mezinárodního fotbalového zápasu v roce 2006.

12) Muzeum padělků

V Paříži mimo jiné existuje muzeum, které od roku 1951 jednak prezentuje ty nejpůsobivější a nejvěrnější kopie mistrovských děl, jednak vzdělává návštěvníky, jak rozpoznat imitace a jaký dopad má padělání na ekonomiku.

13) Tucet japonských turistů ročně neunese realitu Paříže

Japonci jsou jedním z nejzdvořilejších národů na Zemi, proto jsou to právě oni, kdo nejvíce trpí „pařížským syndromem“.  Japonci přilétají do Paříže s romantickou představou města čistých dlážděných ulic, historických i moderních monumentů, krásných žen a vysoké kultury. Pro některé je tedy příliš šokujícím zážitkem, když se setkají s hrubým taxikářem nebo číšníkem. Japonské velvyslanectví dokumentuje průměrně 12 případů podlehnutí „pařížskému syndromu“ ročně. Ti, co rozdíl mezi očekávaným a skutečným obrazem města neunesou, musí být co nejrychleji deportováni spolu s lékařským dohledem zpět do Japonska.  Nejčastějšími oběťmi syndromu jsou ženy ve věku okolo třiceti let.

Nás Čechy by pařížská realita neměla tak šokovat, přeci jen – s nezdvořilými lidmi se zde do styku čas od času dostane každý. Pokud se do Paříže vydáte, jistě natrefíte na další fakta, která vás zaujmou a spolu s klasickými turistickými atrakcemi způsobí, že si Paříž zamilujete.

Zdroj perexové fotografie: Wikimedie Commons, Benh LIEU SONG

Alžběta Holková

Alžběta Holková

Nevím přesně co chci, ale jdu si za tím :-) Jakékoliv dotazy a připomínky mi můžete sdělit buď prostřednictvím komentářů nebo na alzbeta.holkova@generace21.cz .

Zanechte komentář