Zpět do minulosti aneb jak to bylo se Štědrým večerem

Na talíři / 24.12.2013

V době, kdy se z vánočních svátků stává komerční záležitost, neuškodí malý návrat do časů dávno uplynulých.

Vánoční přípravy právě dosahují naprostého vrcholu. Všichni šílí, uklízí, pečou, dokupují a dobalují poslední dárky. Pojďte společně se mnou na chvíli zvolnit a zasnít se.

Představte si sebe samé v malé, roubené chaloupce u lesa, kde elektřina ještě nebyla zavedena. Uprostřed místnosti stojí obrovská pec, ve které je slyšet tiché praskání dříví a těsně pod okny jsou metrové závěje čerstvě napadaného bílého sněhu. Houpete se v dřevěném křesle, v ruce držíte šálek čaje a na klíně vám spokojeně přede kočka. Venku stále hustě chumelí a vy víte, že se na plánovaný velký nákup nedostanete. Jste odříznutí od světa a marně si lámete hlavu, jak s tím málem, co máte ve spižírně, vystrojíte rodinnou štědrovečerní večeři. Netřeba věšet hlavu. Nabízí se vám jedinečná příležitost vyzkoušet, jaké to bylo v dobách, kdy se lidé na Vánoce těšili pro jejich kouzlo, pocit sounáležitosti, rodinou pohodu a přátelství.

Sáňky

Vzpomeňte si, kdy naposledy jste sáňkovali na pořádných dřevěných saních?
Zdroj: photl.com

K té pravé vánoční atmosféře bohatě stačily společně strávené okamžiky a pár skromných dárků, jak jinak než praktických. Pokud i vy toužíte po Vánocích v podobném duchu, můžete se nechat inspirovat a lehce vytvořit tradiční staročeskou štědrovečerní večeři.

Přípravy na Štědrý večer obvykle začínaly den až dva předem, kdy hospodyně napekla chléb, dala jej do ošatky a pořádně přikryla. V movitějších rodinách se pekla i vánočka plná rozinek a oříšků.

Chléb

Možná je na čase letos poprvé vyzkoušet pečení domácího chleba.
Zdroj: wikimedia commons

Samotná štědrovečerní večeře se připravovala již od rána. To se zatápělo v kamnech i pecích a vařilo se hned několik skromných chodů. Dostatek jídla na štědrovečerní tabuli byl totiž zárukou hojnosti i v dalším roce. Přesto se nekonalo žádné vánoční obžerství ani divoké vyhazování zbytků, jak je tomu dnes. Případné přebytky připadly dobytku, kořenům stromů a studni – to proto, aby i v dalším roce bylo dost obživy a vody.

Pučálka

  • 250g hrachu
  • 100g sádla nebo škvarků
  • sůl a pepř

Nejprve nechte nabobtnat (nebo-li vypučet) hrách. Propláchněte jej, dejte do hrnce s vodou a odložte na teplo (na topení, do trouby). Když uvidíte, že nabobtnal a začíná klíčit, sceďte vodu a nechte hrách oschnout. Poté ho opražte nasucho na pánvi, vraťte do hrnce, omastěte sádlem či promíchejte se škvarky, osolte, opepřete a můžete podávat.

Na začátku štědrovečerní večeře nemohla chybět společná modlitba a poděkování Bohu za vše dobré, co v uplynulém roce daroval, ale také modlitba za to, co vzal. Jako první se servírovala pučálka. To proto, že naklíčený hrách připomíná svým tvarem kalich, který má dle tradice spojovat všechny stolovníky v dobrém i zlém. Jako první svou porci opět dostala domácí zvířata. Hospodyně poctivě odebrala po jedné lžíci pro každé zvíře. Teprve poté si podle stáří a váženosti mohli nabrat i ostatní stolovníci.

Jako další se servírovala polévka, obyčejně čočková či bramborová. Ta měla všem přítomným dodat do následujícího roku spoustu síly. Nepodávala-li se čočková polévka, přišla čočka na řadu alespoň ve formě čočkové kaše (čočky na husto, chcete-li). To proto, aby se ve stavení držely peníze. Jako hlavní chod se nejčastěji objevoval houbový kuba či hubník (houbový nákyp). Maso opět patřilo na stoly těch bohatších. Servírovat rybu nebylo dlouhou dobu zvykem, ovšem objevila-li se na štědrovečerním stole, její kosti se odkládaly na jeden talíř a po večeři se zakopávaly pod ovocné stromy. To aby byla bohatá úroda.

Dezertem pak byly perníčky, drobné cukroví, oříšky či rozinky. Pila se cikorka (tedy bílá káva), čaj, domácí pivo, víno a nebo pálenka. Na úplný závěr štědrovečerní večeře připadl rituál dělení oplatek. Ty byly velmi podobné hostiím, lehce se potřely medem a každý dostal po jednom oplatku. Potom nastalo dělení. Každý každému podal oplatku (od nejstaršího k nejmladšímu) a ten si ukousl. Tento zvyk měl symbolizovat rodinnou sounáležitost.

Neradiční staročeská polévka s vlašskými ořechy

Polévka z vlašských ořechů

Zdroj: Barbora Venháčová, Generace 21

Rádi byste vyzkoušili na Štědrý večer něco staročeského, ale čočková ani bramborová polévka nejsou zrovna vašimi favority? V tom případě je naše krémová polévka stvořená přímo pro vás.

Suroviny:

80g vlašských oříšků

2 lžíce másla

1 cibule

2-3 petržele

1l drůbežího (popř. zeleninového vývaru)

sůl, mletý pepř

1dcl smetany

muškátový oříšek

1) Vlašské ořechy opražte na suché pánvi nebo na na plechu v troubě. Dejte pozor, abyste je nespálili. Polovinu z nich si ponechte stranou na ozdobení polévky.

2) V hrnci rozehřejte máslo, na kterém nechte zesklovatět oloupanou a nadrobno nakrájenou cibulku. Přidejte oloupanou a na malé kostičky nakrájenou petržel a druhou polovinu oříšků, které jste předtím nasekali. Vše zalijte vývarem, osolte, opepřete a vařte dokud petrželka nezměkne.

3) Polévku rozmixujte tyčovým mixérem (chcete-li být opravdu tradiční, propasírujte ji. Oříšky, které neprojdou sítem, do polévky můžete vrátit) a ještě krátce provařte. Vmíchejte smetanu, okořeňte muškátovým oříškem, dosolte a dopepřete. Polévku servírujte horkou ozdobenou zbylými oříšky.

Selské pojetí Vánoc bylo směsicí křesťanských, pohanských a zemědělských zvyků. Štědrému večeru se přisuzovala magická moc, a proto se dodržovala spousta obyčejů, které měly předpovídat budoucnost.

Děvčata chodila o Štědrém večeru třást bezem za veselého volání: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes?“ Odkud se jako první ozval psí štěkot, tam se dívka v následujícím roce vdala.

Tradičním zvykem, který se dodržuje ve spoustě domácností i dnes, bylo pouštění lodiček, vyrobených z poloviny skořápek vlašských oříšků a zbytků vánočních svíček. Podle toho, jak daleko od okraje lavoru lodička doplula, usuzovalo se, kdo se bude v následujícím roce držet doma a kdo se naopak vydá na daleké cesty. Pouštění lodiček mělo ještě i další výklad: šťastný a dlouhý život měl mít ten, jehož lodička vydržela na hladině plápolat nejdéle.

Dalším známým obyčejem je krájení jablíček. Jablko se půlilo nožem napříč a podle tvaru jadřince se usuzovalo, zda budou všichni zdrávi, či někdo onemocní nebo dokonce zemře. Pěti či vícecípá hvězdička symbolizovala zdraví a sílu, její nález tedy znamenal, že se všichni sejdou příští rok v plné síle. Čtyřcípá hvězda – tedy kříž – znamenala, že někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře.

O dalších vánočních zvycích se můžete dočíst v článku Štědrodenní tradice na talíři.

Ať už budou vaše Vánoce veskrze moderní či staročeské, nezapomeňte zvolnit, užívejte si svých blízkých a společně strávených chvil. Zaposlouchejte se do koled, popíjejte svařák a okukujte ty šťastné štědrovečerní obličeje. Uvidíte, že Štědrý večer má opravdu své magické kouzlo.

Přeji vám všem krásné a pohodové vánoční svátky plné radosti a spokojených chvilek.

Zdroj perexové fotografie: Alice Pazderová, Generace 21

Barbora Venháčová

Barbora Venháčová

Obyčejná holka, momentálně máma na plný úvazek a kuchařka tělem, duší a hlavně srdcem. Na vaření nemám papír, ale jídlo, vařečky a plotna jsou mou největší vášní. A největší radostí zase to, když chutná. "Když si člověk počíná pečlivě, když používá správné přísady a všemu dá, co tomu patří, může většinou uvařit něco moc dobrého."

Zanechte komentář