S psycholožkou Lucií o Vánocích v pohodě a bez stresu

Osobní rozvoj Vztahy / 14.12.2013

Dělat z vánočních zvyků povinnost je jako dělat povinnost z milování – kouzlo se vytratí a zůstane jen stres, říká Lucie Kolaříková

Všichni se na ně těšíme, chceme je se svými blízkými prožít v pohodě a klidu, přesto se u většiny z nás něco zvrtne a místo klidu a míru cítíme narůstající napětí a nepochopení. Lucka Kolaříková nám prozradila pár tipů, co může stát za naší nevyrovnaností, stresem a vztahovými konflikty, a zároveň nabízí možnosti, jak se na tradice podívat z jiného úhlu.

Lucie Kolaříková

Zdroj: fotoarchiv Lucie Kolaříkové

Zdroj: fotoarchiv Lucie Kolaříkové

Vystudovala psychologii na univerzitě v německém Regensburgu, na studium navázala výcviky a kurzy zaměřenými na transakční analýzu, neurolingvistické programování (NLP), koučování, systematické konstelace, zrychlené učení, tantru, spirituální inteligenci, alchymii čaker, ženský seberozvoj apod.

Ve všech svých programech, které Lucka Kolaříková nabízí, se snaží inspirovat své klienty ke šťastnějšímu a svobodnějšímu životu. Mezi její oblíbená témata patří odhazování masek, autenticita a vědomý postoj ke svému životu. Průvodkyní osobním rozvojem je Lucie od roku 2002 a vede otevřené semináře pro veřejnost zaměřující se na zkvalitnění života. Podílí se na projektu Ženy ženám 2013.

Lucko, my ženy máme nutkavou potřebu udělat Vánoce pro sebe a své blízké co nejdokonalejší. Často jsme schopny se ztrhat, aby byl dle našeho názoru Štědrý večer jako z pohádky. Jenže často to nedopadne podle našich představ a v průběhu předvánočního času přicházejí místo úsměvů a domácí spokojenosti spíše neporozumění, neshody a hádky. Proč si myslíte, že se to děje?

Jak píšete, máme „nutkavou potřebu“. Nutkavost bývá automatická, není to až tak chtěné chování, které by nutně přinášelo radost, dávalo za každou cenu smysl. Skutečnost, že se mnohé ženy kvůli Vánocům ztrhají a vyčerpané usedají k vánočnímu stolu, ukazuje, že si své předvánoční postupy vědomě nevybírají, neřídí se svými (fyzickými a psychickými) možnostmi. Vypadá to spíš tak, jako by jim za zády stála maminka, která dohlíží na to, jestli je vše, jak má být – a žena se snaží jejím přáním vyhovět. Jejich maminka a další ženy jsou v její hlavě a žena se dobrovolně rozhodla, že se bude řídit jejich představou, jak mají Vánoce vypadat. V dnešní rychlé době je však těžké provést dokonale všechny tradiční předvánoční přípravy a doporučovala bych ženám, v zájmu zdraví, tradice trochu protřídit.

Vše pod taktovkou hlavního cíle – co nejvíce klidu a co nejméně stresu. Zdroj: foter.com

Vše pod taktovkou hlavního cíle – co nejvíce klidu a co nejméně stresu. Zdroj: foter.com

Jak vnímají Vánoce muži oproti ženám? Jak si myslíte, že by vypadal Štědrý den v jejich režii?

Jako hezký rodinný svátek, kdy je vše nablýskané a k večeři se podává to, co jim chutná. Často Vánoce vnímají jako malí chlapci, bezstarostně a spokojeně, protože jejich ženy se, stejně jako kdysi jejich maminky, snaží vytvořit perfektní svátky – a klidně se při tom ztrhat. Na druhou stranu mohou trpět pod napětím, které ženy ve svém předvánočním stresu vytvářejí. Mohou se také snažit být oporou pro svou ženu a ve valné většině případů nechápou, proč se žena tak moc stresuje.

Vánoce v režii muže by byly pravděpodobně mnohem jednodušší, zřejmě by se nekonal předvánoční úklid, ani pečení cukroví, vše potřebné by dodaly babičky a muži by to považovali za skvělé řešení, nikoli selhání svých kuchařských dovedností. Muži jsou obdivuhodní ve schopnosti jednoduchých řešení tam, kde my ženy chceme mít dokonalost.

Spousta z nás si láme hlavu nad tím, jak vybrat skvělý dárek pro své blízké, ale zároveň za něj neutratit veškeré své úspory. Chodíme z obchodu do obchodu, všude spousta lidí s podobným problémem, a když se nám nedaří najít to pravé ořechové, cítíme, jak hladina stresu v našem těle nebezpečně stoupá. Dá se těmto opakujícím se pocitům nějak zabránit? Jak by se dal předvánoční stres eliminovat?

Doporučuji nakupovat dárky už od léta, nejpozději v září začít. Když koupíte dárek pokaždé, když vám něco padne do oka, a víte, komu byste ho chtěli darovat, ušetříte si hodně stresu na konci roku. Nejlepší je v prosinci do obchodního domu už vůbec nechodit. Hodně stresu se dá ušetřit také nakupováním dárků přes internet. Vlastně vše, co je v obchodech, je i na internetu.

Co je o Vánocích skutečně důležité? Zdroj: foter.com

Co je o Vánocích skutečně důležité? Zdroj: foter.com

Mnoho lidí si dnes není jisto tím, jak si uspořádat žebříček hodnot – obzvláště o Vánocích. Co byste jim poradila? Co je skutečně důležité a jaké návyky můžeme klidně vypustit?

Možná proto, že jsou dnes Vánoce spojené s velkým shonem, bych navrhla dát úplně nahoru na žebříček svých hodnot projít předvánočními přípravami co nejvíce v klidu a beze stresu. To nutně navozuje otázku, co je třeba v přípravách a možná i v průběhu samotných svátků vypustit, co naopak nově přidat. Vše pod taktovkou hlavního cíle – co nejvíce klidu a co nejméně stresu. Bude třeba něco vynechat, něco dělat zcela jinak, tomu se nevyhneme, když se chceme tentokrát jinak cítit. Pak už je to jen na disciplíně každého, aby změny provedl a nesmlouval se sebou, až by se nakonec přemluvil.

Co se týká tradic, je ve skutečnosti možné vypustit také úplně všechno a odjet třeba k moři. Celé to není nutné a potřebné. Neexistuje žádný rozumný argument, proč bychom měli naše tradice dodržovat. Je dobré si uvědomit, že je dodržujeme proto, že jsme se naučili, že tradice se mají dodržovat, nebo že tím ctíme památku našich rodičů, nebo že se tak sami vracíme do dětství, nebo to chceme ukázat našim dětem, nebo proto, že se nám to zkrátka líbí. Často ale děláme, jakoby na tom závisel život celé rodiny. Nevisí na tom vůbec nic, a pokud si je nedokážeme užít, děláme z nich povinnost, čímž omezujeme jejich zábavnou a magickou stránku. Je to jako dělat povinnost z milování, kouzlo se tím vytratí a zůstane jen stres.

Často kudy chodíme, tudy tvrdíme, že od svých blízkých (hlavně partnera) nic nechceme a nepotřebujeme. Že budeme hlavně vděční za to, že můžeme strávit svátky spolu. A pak si rozbalíme dárek, ze kterého jsme v nepříjemném šoku, protože jsme tedy očekávali všechno možné, jenom ne tohle. Proč si stále něco nalháváme? Dá se skutečně zatočit jednou provždy s očekáváním a radovat se z jakéhokoli dárku?

photl.com1

Tentokrát ses trefil, Ježíšku! Zdroj: Photl.com

Část nás, která před Vánoci mluví o společně strávených chvílích, bývá dospělá. Ale pod vánočním stromečkem se probudí vnitřní dítě. Od malička jsme se těšili na stromek, ozdoby, světýlka a až tam konečně budou dárky od Ježíška. A spolehlivě nás to každý rok znovu pohltí, když pod tím stromkem konečně sedíme a někdo nám podává dárek s naším jménem. Vnitřní dítě se těší, a pak tam nic nenajde. Nebo dostane dárky bez fantazie.

Ať se vnitřní dospělý snaží být jakkoli rozumný, očekávání vnitřního dítěte je v tu chvíli silné a plné emocí.

Není třeba zbavovat se očekávání. Spíš celý rok žít v souladu s vnitřním dítětem, uvědomovat si svá přání a ostatním říkat, co si přejeme, nebát se něco chtít, jako se toho nebojí děti. Odložit rozumné „nic nechci“. Tím zajistíme vnitřnímu dítěti pod stromečkem radost.

Pokud to nevyjde a vnitřní dítě je zklamané, doporučuji odejít stranou a trochu svoje vnitřní dítě utěšit, klidně si poplakat. Co naplat, v tu chvíli jsme malými zklamanými dětmi, které potřebují lásku, nikoli zlobení a kárání.

Jak předvánoční čas prožíváte vy? A co pro vás Vánoce znamenají?

Mám Vánoce ráda, vzpomínám na zlaté prasátko a Vánoce na chalupě v Krkonoších, kde se naše rodina schází do dneška. Ráda vybírám dárky pro své blízké. Nakupuji, jak jsem výše psala – už od září a také přes internet. Nákupní centra nemám ráda a v prosinci mě doslova děsí. Nakupuji břichem – co cítím, že je ono, koupím, nekupuji rozumově podle ceny, nebo že třeba někdo potřebuje doplnit ponožky či roláky. Mou touhou je vidět rozesmáté nebo zaujaté vnitřní děti všech dospělých a rozzářené skutečné děti. Moje dárky často bodují, však je nekupuje můj vnitřní suchar, toho používám jindy. Dárky pak před Štědrým dnem dlouho do noci balím, baví mě balíčky ozdobit.

Sama pak bývám trochu zklamaná, když dostanu jen rychle zabalený dárek do zmačkaného vánočního papíru bez jediné mašle, prostě mám ráda krásné věci. Letos je ale všechno úplně jinak. Potřebuji teplo a samotu, takže strávím Vánoce, narozeniny i Silvestra na pláži v Thajsku, kde se budu vyhřívat a trochu tvořit a po Silvestru za mnou dorazí maminka, se kterou si uděláme první společnou dovolenou. Už v minulých letech jsem chtěla odletět za teplem, nikdo tam se mnou nechtěl, a teď, když jsem se rozhodla konečně letět sama, vytvořila se fronta zájemců z řad rodiny, kamarádů, včetně mého muže, pro kterého to bývalo nepředstavitelné. Dárky mám nakoupené, tak je před odletem ještě rozdat.

Přeji krásné Vánoce s vědomím, že se svět neboří, když není vše dokonalé, jak má. Hlavně ať zachováme kouzlo Vánoc.

My děkujeme Lucce za inspirativní a povzbuzující rozhovor a přejeme jí úspěchy v její krásné práci, především spoustu šťastných a radostných lidských duší.

Zdroj perexové fotografie: photl.com

Michaela Zdráhalová

Michaela Zdráhalová

Jsem nenapravitelná bojovnice za svobodu lidského ducha a mám silnou potřebu pomáhat těm, co o to stojí, na cestě za štěstím...

Zanechte komentář