Mezi Čechy se ráda cítím Romkou, říká Jana

Osobní rozvoj Vztahy / 15.11.2013

Nabízíme rozhovor s Janou, jejíž česko-romský původ přináší zajímavé světlo do často kontroverzních otázek.

Kolik Romů osobně znáte? A kolikrát jste o nich vynesli soud? Víte, že v naší společnosti existují romští lékaři a architekti? 

Jana (21) je dcerou známé romské publicistky a aktivistky Jany Hejkrlíkové a jejího českého manžela Zdeňka. Studuje vysokou školu, vede děti ve skautu, pracuje jako dobrovolník v neziskové organizaci a v budoucnu se nehodlá profesně věnovat romské problematice. Cítí se být více Češkou nebo Romkou? Je nutné to oddělovat?

Setkávaly se rodiny tvých rodičů?

Tím, že se naši seznámili v pozdějším věku, tak se bohužel nesetkali. Dělila je taky velká vzdálenost, jedna babička žila v Lounech a druhá v Českých Budějovicích a vzhledem k jejich pokročilému věku už nešlo, aby tak daleko cestovaly. Ale vždycky se nechávaly pozdravovat.

Cítila ses v jedné z těch rodin lépe, byla ti některá z nich bližší?

Asi bych to takto vůbec neposuzovala, takto se na to nedá dívat.

Samotní příbuzní tě berou více jako Romku nebo Češku?

Řekla bych, že mě neberou nějakým konkrétním způsobem, ale prostě úplně normálně jako jednu z nich a etnický původ neřeší.

A vnímáš ty sama sebe jako Romku nebo jako Češku?

Myslím, že je to dost složité. Na jednu stranu se mezi Čechy cítím být hodně Romkou, i když ne tak, abych si připadala jako někdo cizí, to samozřejmě ne. A naopak mezi Romy se cítím být daleko víc Češkou. Na druhou stranu hodně záleží na okolí, ve kterém se pohybuji. Ale mezi Čechy se ráda cítím Romkou, protože lidi, se kterými se bavím, většinou žádného Roma osobně neznají.

[one_fourth align=“right“]

,,Myslím si, že mít romské kořeny obnáší spoustu zajímavých věcí. Nejen z oblasti hudby a tradic, ale také literatury,“ říká Jana.

[/one_fourth]

Studuješ vysokou školu, to mezi romskou mládeží není příliš obvyklé, motivovali tě k tomu rodiče?

Táta měl pouze dokončenou střední školu a máma byla vyučená. Ale pak si ve svých 45 letech dodělala maturitu a nastoupila na vysokou školu, nakonec z rodinných důvodů musela přestat. Takže jsem ten vzor měla blízko, protože když já nastupovala na střední, máma začínala s vysokou.

Tví příbuzní z romské strany rodiny studují?

Já ani celou svou rodinu z té strany neznám, protože je skutečně obrovská. Co jsme napočítali, tak z máminy strany mám okolo dvaceti bratranců a sestřenic a každý z nich má i svoje děti. Navíc ne všichni žijí v Čechách, ale ti, se kterými jsme se kontaktovali, tak tam nějaké studium je. Ale tady z Čech o nikom, krom svého bratra, nevím.

A ti z tvých příbuzných, kteří tady v Čechách nestudují, jak vnímají to, že chodíš na vysokou školu?

Já se samozřejmě vídám jen s malým procentem z nich, ale třeba sourozenci mojí mámy jsou rádi, že studuji. Dcera mé sestřenice, když si spolu píšeme, se ptá, jak mi studium jde. A řekla bych, že z téhle strany je tam dokonce i obdiv. 

Upřednostnila bys partnera Roma nebo Čecha? Ke kterému bys měla blíž?

Já se zatím dlouhodobých vztahů vyvaruji, ale co se týče partnerů, hledala bych spíše mezi Čechy. Já sama totiž nejsem z tradiční romské rodiny, a tak nevím, jestli bych s takovým partnerem vycházela. Ale nejde to brát stoprocentně, kdybych potkala Romáka, který je ze stejných poměrů jako já, tak by to asi šlo. Zatím mi ale vždycky byli bližší Češi nebo obecně neromové.

stop-the-hate_l

Zastavme nenávist! zdroj: www.foter.com

Kdybys měla děti, vedla bys je k romské kultuře a tradicím?

Myslím, že jo, protože každý člověk by měl znát své kořeny. A myslím si, že mít romské kořeny obnáší spoustu zajímavých věcí. Nejen z oblasti hudby a tradic, ale také literatury. Ráda bych, aby věděly, odkud pochází tahle jejich část.

Setkala ses někdy na vlastní kůži s rasismem?

Na prvním stupni základní školy ano. Ale moje máma mě vychovávala tak, abych byla osobnost. Tedy, abych se s tím uměla vyrovnat a nebo se tomu vyhnout. A abych se hlavně chovala tak, abych k tomu nedávala důvody.

V létě proběhly v několika českých městech protiromské demonstrace, co si o těchto tendencích ve společnosti myslíš?

Chápu, když mají lidé problém s konkrétními Romy nebo bydlí v blízkosti ghett, kde je vyšší kriminalita, ale myslím si, že většina lidí, kteří tyto názory mají, se osobně s žádným Romem ani nezná. Když se s lidmi o těchto věcech bavím, tak mnozí z nich osobně špatnou zkušenost s Romy nemají, jen „slyšeli, že…“ nebo „na netu četli, že…“. Mezi lidmi je hlavně obrovská neinformovanost. Každý ví, že Romové udělali tohle a tamto, ale nikdo už neví, kolik Romů pracuje a kolik jich pomáhá. Další problém pak vidím v pravicovém extremismu jako takovém, a to už není otázka pouze Romů, ale celé české společnosti.

[two_third align=“left“]

,,Když se s lidmi o těchto věcech bavím, tak mnozí z nich osobně špatnou zkušenost s Romy nemají, jen „slyšeli, že…“ nebo „na netu četli, že…“. Mezi lidmi je hlavně obrovská neinformovanost. Každý ví, že Romové udělali tohle a tamto, ale nikdo už neví, kolik Romů pracuje a kolik jich pomáhá,“ říká Jana.

[/two_third]

A chtěla by ses v budoucnu profesně zaměřit na romskou problematiku?

Spíš ne. Myslím si, že to je vše velké klišé, že když jsi Rom a studuješ, měl by ses věnovat automaticky romské otázce. Do toho se mi moc nechce. Ve volném čase ano, ale profesně ne.

Otázka na závěr, nezahořkla jsi vůči nám Čechům v souvislosti s rasismem, který jsi od nás zakusila?

Samozřejmě že ne. Tak nějak vím, že se podle pár případů nedá soudit celý národ. A přála bych si, aby se v tomto smýšlení neromové od Romů inspirovali.

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Alžběta Kalábová

Alžběta Kalábová

"Tajemství radosti je věřit, že je nám vždy dáno to nezbytné k tomu, abychom byli šťastní." (M.Delbrel)

Zanechte komentář