Co Čech, to muzikant

Koledu Chtíc, aby spal zpíváme už 365 let

Kultura Literatura / 13.12.2012

Koledu Chtíc, aby spal známe všichni. Odkud se ale vzala, kdy vznikla, kdo ji napsal? Tipnete si?

Koledy se  na nás valí odevšad. Slyšíme je v rádiu, v obchodních domech, na trzích. Zpíváme je (nejen) na Štědrý den u stromečku.

Vánoce  jsou časem, kdy se scházíme s rodinou, popíjíme teplý čaj a díváme se z okna ven na sněhem zasypané stromy. Vánoce jsou časem, který chce každý trávit se svými, v klidu a míru, prostě doma. Je to čas sladké vůně cukroví, ozdobených stromků, dárečků a v neposlední řadě také koled.

Notový zápis koledy Chtíc, aby spal

Notový zápis koledy Chtíc, aby spal.
Zdroj: vira.cz

Českých vánočních písní je celá řada

Není divu. Zpěv má v Čechách dlouhou tradici. Ne nadarmo se říká: Co Čech, to muzikant. Vánoce vždy byly časem radosti, časem klidu a míru, kdy se na chvíli zastavil i nejupracovanější rolník či sedlák. Svátky narození Krista přímo vybízely k hudební oslavě. Bezesporu jednou z nejkrásnějších vánočních písní je koleda Chtíc, aby spal.

Krásný text, pomalá melodie ukolébavky, při které člověk kouzlo Vánoc cítí opravdu kolem sebe. Dnes je koleda natolik známá, že ji automaticky pokládáme za anonymní. Opak je ale pravdou. Jejím autorem je Adam Václav Michna z Otradovic.

Adam Václav Michna z Otradovic

Varhaník, učitel hudby a zpěvu pocházel z malé vesnice ležící v okrese Mladá Boleslav.  Je autorem mnoha skladeb (básní) převážně s církevní tématikou k nimž sám psal i melodie. Jeho dílo je plné pohody, klidu, radosti ze života a lásky – k přírodě, rodnému kraji nebo svaté rodině.

Dřímej, to matky žádost je,
holubičko,
v tobě se duše raduje,
ó, perličko!
Nebesa chválu pějí tvou,
slávu a čest,
velebí tebe každý tvor,
tisíce hvězd.

Barokní píseň Chtíc, aby spal je součástí souborného vydání jeho písní nazvaného Česká mariánská muzika. Soubor byl vydán roku 1647. Je až neuvěřitelné, že jeho písně jsou i dnes, o celých 365 let později stejně živé a oblíbené. Z jeho dalších děl jsou dnes známé soubory písní: Loutna česká (1653) nebo Svatoroční muzika (1661).

Michna ve svých skladbách s láskou oslavuje především Boží rodinu

Michna ve svých skladbách s láskou oslavuje především svaté a Boží rodinu. 
Zdroj: foter.com

V Michnově Mariánské  muzice najdeme skladby určené k uctívání Krista a Panny Marie při bohoslužbách o velkých církevních svátcích. Motiv matky, která chová v náručí synka a zpívá mu ukolébavku si lidé tak silně spojili s Vánocemi, že se tato píseň zpívá výhradně o Vánocích, ač původně výhradně koledou nebyla.

Michnova ukolébavka byla přeložena dokonce i do němčiny. Najdeme ji v německém kancionále Hymnodia catholica pod názvem Jungfrau zart ihr Kindelein, což bychom mohli přeložit jako Mladá Panna něžně (zpívá) svému děťátku.

Michna v úvodu ke své Mariánské muzice vyslovil přání, aby jeho skladby nebyly hrány a zpívány jen v honosných koncertních síních či chrámech. Přál si, aby si jeho písně zpíval i lid prostý, zkrátka všichni. Myslím, že jeho přání se mu bohatě splnilo, a to nejen v jeho době.

Zdroj perexové forografie: wallpaperswide.com

Hanka Fílová

Hanka Fílová

"S otevřenýma očima prošel jsem touto zemí. Je krásná! Vždyť víte. Byla mi možná víc než všechny lásky najednou a její objetí trvalo celý život." - Jaroslav Seifert, Morový sloup

Zanechte komentář