Svezte se s námi na cestě z pekla!

Literatura / 22.10.2013

S Tomášem Neratovským, hlavním hrdinou románu Jaroslava Žváčka, to bude totiž jízda plná pozoruhodných životních eskapád.

Dříve, než se ale dostaneme k příběhu samotného Tomáše, seznámíme se důvěrněji s nepříliš šťastným osudem vedlejší postavy, která zcela nevědomky, avšak zásadně ovlivní pozdější směřování kroků hlavního hrdiny. Jeremiáš Krobot je silně věřící mladý muž, který se rozhodl oprostit svůj chudobný osobní život od pozemských radostí a zasvětit jej péči o potřebné. Pracuje tedy jako vychovatel postižených v chráněné dílně a těší se náklonnosti svých oddaných svěřenců. Když však přízeň jedné z mentálně zaostalých dívek přeroste v lásku a Jeremiáš ve slabé chvilce podlehne dosud nepoznanému fyzickému pokušení, problém v podobě nechtěného těhotenství je jako lusknutím prstu na světě. Jeremiáš, všemi doposud považovaný za vzor všech ctností, není najednou schopen zvládnout pohrdání svého okolí a volí radikální řešení – odchod do anonymity velkoměsta…

Scénáristika - práce snů? Zdroj: foter.com

Scénáristika – práce snů? Zdroj: foter.com

Zásadní životní změna však nepotkává jen Jeremiáše, ale i další protagonistku Žváčkovy prózy – obětavou fyzioterapeutku Báru. Ta po nevydařeném partnerském vztahu a excesu v předchozím zaměstnání bere zavděk prací ve fastfoodu v jednom z pražských nákupních center, která obyčejně navštěvují různí lidé z různého důvodu. Scénárista Tomáš v nich například hledá neobvyklé, leč jemu příjemné pracovní prostředí a tvůrčí inspiraci. Že v něm ale jako bonus nalezne také jednu ze svých osudových žen, by ho zpočátku asi jen těžko napadlo…

Zdání klame!

Na první pohled by se mohlo zdát, že Tomáš musí být při svém povolání „těžce za vodou“. Kreativní práce, která neomrzí, k tomu nadstandardní výdělky a zaběhnuté jméno ve velkém světě filmu. Ne vždy se ale daří tak, jak by mělo, a kolize v zaměstnání mají na svědomí prudké výkyvy Tomášových nálad. Deprese z kariérních sestupů jdou ruku v ruce s těžkými traumaty, která si v sobě hlavní hrdina nosí už od dětství stráveného po boku despotického a tyranského otce a bezcitné matky. V takovýchto chvílích se tedy jako nejlepší volba jeví útěk od reality v podobě pobytu v bohnické psychiatrické léčebně

Kolikrát jsem v těch nejhorších depresích toužil po tom, abych se už ráno neprobudil, a nepřál bych vám to zklamání, když znovu a znovu a po sté a první otevřete oči a venku je den. Když jsem se třeba dočetl o hromadné nehodě s desítkami mrtvých, říkal jsem si, co bych za to dal, tam být. Smrt dodnes vnímám jako bonus – neboť necítit nic pro mě znamená cítit se skvěle.“

(Žváček, J. Lístek na cestu z pekla)

Tomáš, Bára, Jeremiáš a ti druzí

Jistě jste už správně vytušili, že osud svede v knize všechny tři výše zmiňované aktéry dohromady a pěkně jejich rozdanými kartami zamíchá. Není tedy divu, že každá kapitola s sebou přináší něco nového, ať už se jedná o další vedlejší postavy nebo nečekané zápletky. O krkolomné zvraty a neuvěřitelné náhody není v díle opravdu nouze – loupežné přepadení s tragickou dohrou, dobrodružná akce za záchranu mongolských otroků, výchova nevlastního autistického dítěte nebo střet s novodobým antisemitským atentátníkem…

Pozoruhodná témata ze života tu tedy rozhodně nechybí, stejně jako zajímavé psychologické profily postav. Říká se ale, že méně je někdy více. Tam, kde věrohodnost vyprávěného na úkor velkého množství informací možná lehce pokulhává, zachraňuje situaci naštěstí autorův vtip (čekejte spíše jeho ironický podtón, který však není na škodu), nadhled a ohromující stylistická lehkost, díky níž hravě spolykáte celou, více než třísetstránkovou knihu na jedno, dvě přečtení.

Jaroslav Žváček. Zdroj: cs.wikipedia.org

Jaroslav Žváček. Zdroj: cs.wikipedia.org

O autorovi: „Učím na FAMU dvacet let a můžu zodpovědně říct, že takový autentický a samorostlý talent jsem tam zatím nepotkal.“ – Petr Jarchovský, scénárista (Zdroj: obálka knihy)

Literární debut Jaroslava Žváčka (1989), studenta scénáristiky a dramaturgie, si letos vysloužil ocenění Dilia Litera pro objev roku, na něž byl nominován spolu s knihou Pavla Horáka Bohumil Laušman a s překladem díla Cormac McCarthy s názvem Suttree od Aleny Dvořákové. Žváčkova próza byla rovněž navržena na Cenu Jiřího Ortena.

ŽVÁČEK, JAROSLAV. Lístek na cestu z pekla. Praha: Paseka, 2012.

Zdroj perexové fotografie: paseka.cz 

Andrea Kopečková

Andrea Kopečková

Zanechte komentář