Zatracené Murphyho zákony

V obraze / 10.10.2013

Znáte to: Vždy usne dřív ten, kdo chrápe. Většinou se pokazí to, co nadělá nejvíce škody. A vy jen zoufale voláte „PRÓÓČ?“.

Jsem na Murphyho naštvaná! Nechci být zlá, vím, že pan Murphy byl určitě schopný člověk, letecký inženýr, který pracoval na bezpečnostních systémech. Ale jsou mu také přisuzovány definice takzvaných zákonů schválnosti. On pojmenoval ty situace, kdy se vám v životě stanou věci, které vás naštvou, přivedou do stavu zoufalství, ale se kterými nemůžete dělat nic, než je přijmout. Takže já, když mi Vesmír něco takového v životě způsobí, jsem naštvaná na Murphyho. Svedu na něj veškeré příkoří života, které se mi děje. Chudák Murphy.

Jsou to přesně ta rána, kdy ať děláte cokoliv, tak nestíháte. Vstanete jako vždy hodinu před odchodem (pokud jste žena), sprcha, snídaně, zuby, sekce před zrcadlem končící hysterií nad ubohým stavem šatníku a pak už stačí jenom to, že nemůžete najít ponožku a ranní běh začíná. Celí uřícení přilítnete na zastávku ve chvíli, kdy přijíždí váš autobus, skočíte do něj s hrdým pocitem vítězství v boji s časem.

V rychlosti ještě vytáhnete mobil, abyste si jako řádný občan koupili smskou jízdenku a v tu chvíli se to stane, přijde revizor. Revizor, kterého jste za celý rok, co tím spojem každé ráno jezdíte, nepotkali. Díky, Murphy! Také si každé ráno poctivě kupujete jízdenky, ale když jednou kvůli ponožce nestíháte, tak ten arogantní pán v bundě z 60. let přijde, chce vidět vaši jízdenku a nezajímá ho, že jste zprávu právě odeslali. Je pozdě, do autobusu můžete vstupovat až po obdržení sms s platným kódem. Jak asi? To bych tu smsku musela posílat v běhu, což se na těch skvělých, chytrých, dotykových telefonech, které vám usnadňují život, opravdu nedá.

Zkuste v běhu posílat smsku! Zdroj: sxc.hu

Zkuste v běhu posílat smsku! Zdroj: sxc.hu

Přesně takhle vypadalo moje dnešní ráno. Nepomohl ani dvacetiminutový argumentační boj s revizorem o tom, že mám platný jízdní doklad, když mi vzápětí potvrzovací sms došla. Nezajímalo ho to, bylo pozdě, čas mi v našem boji vracel úder. Dostala jsem pokutu 600 Kč a ještě mi bylo opakovaně sděleno, že celý náš hovor je monitorován, asi abych si moc nevyskakovala. Díky, Murphy!

Zákon schválnosti dokáže člověka pěkně naštvat. Zdroj: Ralaenin, sxc.hu

Zákon schválnosti dokáže člověka pěkně naštvat.
Zdroj: Ralaenin, sxc.hu

Do práce jsem přišla ve stavu běsnícího zvířete, všem převyprávěla to zlo, které se mi stalo  a začala se litovat. Proč musel ten revizor přijít zrovna dnes? Proč teď, když jsem ve finanční krizi? Proč se to stalo mně, když načerno nikdy nejezdím? Poté přišla fáze sebemrskačství, kdy mi v hlavě začalo běhat vše, co bych si za těch 600 Kč mohla koupit. Svetr, část tanečního kurzu, vstupenku do divadla, na koncert, knihy, možná bych mohla i jet někam na výlet, žehlicí prkno taky potřebuji. Když mi kolega řekl, že to je prostě zákon schválnosti, začala jsem přemýšlet, proč se to děje. Opravdu je nějaký vyšší zákon, který tohle způsobuje a na který jsme my lidé krátcí?

Jestli to tak je, tak ale potlačuje ostatní „vyšší zákony“, které jsou nám odmala vštěpovány. Zákon schválnosti totiž absolutně vyvrací zákon spravedlnosti. Kupuji si jízdenku každý den! To přece není fér! Mojí kamarádce ukradli peněženku s celou výplatou. Proč zrovna jí, matce tří dětí, které sama živí poctivou prací a s nulovou pomocí od jejich otce?

Celé dopoledne jsem pak přemýšlela, proč se tyto situace dějí a co nás mají naučit. Došla jsem k jednoduchému závěru. Nic! Prostě se dějí a dokážou pěkně znepříjemnit život. Dobře, budu si dávat větší pozor na jízdenky, možná se i naučím psát smsky v běhu, ale myslím, že tohle není přesně to, co mě nějaká „vyšší mocnost“ chtěla naučit. Zákony schválnosti tady prostě jsou, dějí se a asi není třeba vědět proč. Možná nám mají ukázat krásu rutinního života na který nadáváme, nebo se tak vyrovnává polarita v přírodě a zákony schválnosti jsou protikladem k  situacím, kdy máme v životě štěstí a takzvaně „z prdele kliku“.

Takže, jak už řekl Murphy, počítejte vždy s tou nejhorší variantou, která se může stát. A kupujte si jízdenky!

V následujícím videu můžete vidět Murphyho zákon při čekání ve frontě, který, myslím, všichni dobře známe.

NA TÉMA MURPHYHO ZÁKONŮ ČTĚTE TAKÉ: Jaké jsou Murphyho zákony 21. století?

Zdroj perexové fotografie: Smallbones, (commons.)wikimedia.org

Zdroj videa: www.youtube.com

Gabriela Nováková

Gabriela Nováková

Bylo by dobré změnit svět.

Zanechte komentář



Vaše názory

  • Bonnie

    No normálně bych po něm chtěla vrátit těch 26,- (nebo kolik to dneska stojí). Navíc je to pěkně na hlavu postavený ty smsky, mělo by stačit, že jí člověk odeslal. To přece neni můj problém, že maj blbej systém, minule jsem poslala smsku na nějakejch těch 30 minut nebo kolik to je a ona přišla až za 25.. No a jelikož se čas počítá od odeslání sms ale nastoupit můžu až po potvrzení, tak jsem stihla tak jednu zastávku. Pecka! A já jim budu šetřit prachy na tisku a myslet ekologicky? Ani omylem.

  • Vladimír Černý

    Zákon schválnosti funguje jako náhoda. Je to neznalost zákonitostí vedlejších souvislostí.
    Náhoda, je takové seřazení nepodstatných okolností, které vytváří podstatný fakt.
    Věci, které se dosud zdály nedůležité, vytvoří překvapující řetězec, na jehož konci je něco, co jsme nečekali, a nebo doufáme, že se to nestane, ale neuděláme nic pro to, aby se to nestalo. Ale část těch zdánlivě nedůležitých věcí vždy známe předem, můžeme je zanedbávat, odstraňovat, připravovat, měnit a tím ony schválnosti, přivolávat nebo oddalovat. Vždy totiž platí, jak seješ, tak jednou sklidíš. Sice jsi poctivá, odjakživa si ty lístky kupuješ, ale nazhromáždily se vedlejší souvislosti s tvým způsobem ranní přípravy do práce na příklad. Mnohdy člověk tuší, nebo si představí, nebo ho napadne, co se může jako naschvál přihodit, ale nic pro to neudělá, jen doufá, že se to nestane. a ejhle, jednou se to stane a potom nadáváte na Murphyho. A pokud zákon schválnosti člověka překvapí, a stane se bez toho, aby nás napadlo někdy, že se to může stát, tak prostě ne každý člověk uvažuje do předu nad vším a analyzuje vše co dělá, jak to dělá, co vše to může přinést. Ty si máš oblečení chystat na ráno ještě než jdeš spát. Toto se stane jen tomu, kdo si o to koleduje. Vím, nejsme schopni vždy úplně vše předvídat, co se může stát, proto musíme připustit, že díky tomu se občas stane něco nepříjemně překvapivého, s čím jsme nepočítali, něco absurdního a připadá nám to v tu chvíli jako zákon schválnosti.

    • Gabriela Nováková

      Vladimíre, naprosto s Vámi souhlasím. Co si budeme povídat, ve finále jsem byla nejvíce naštvaná sama na sebe, protože jsem samozřejmě věděla, že se to může stát. Jen jsem sama sebe obelhávala, že by to byla až moc velká náhoda 🙂 Nakonec, člověk, aby mohl eliminovat veškeré vedlejší souvislosti, jak píšete, a vyhnul se tak zákonu schválnosti, tak musí neustále předvídat a být tak nějak dokonale vědomý, aby právě ty, v tu danou chvíli nepodstatné, okolnosti nevznikaly. A to na všech úrovních, ať už v zásadních životních rozhodnutích nebo v přípravě ponožek na druhý den. Což je v běžném životě dost náročné, někdy až nemožné. Díky za super komentář 🙂