Poeta, který vzešel z pražského undergroundu

Literatura / 7.10.2013

J. H. Krchovský, český autor precizní dekadentní poezie. V čem tkví jeho úspěch?

Jiří Hásek, tvořící pod příznačným pseudonymem J. H. Krchovský, patří k nejosobitějším básníkům poslední doby. Jeho groteskní verše zahalené do alkoholicko-erotického oparu si nezískaly pozornost pouze milovníků ostřejší poezie – autorův originální a srozumitelný rukopis po čase oslovil i širší veřejnost – a tak se Krchovský může pyšnit titulem nejprodávanějšího a nejčtenějšího současného českého lyrika.

Krchovský na fotografii Ivana Pinkavy zdroj: bux.cz (upraveno)

zdroj: bux.cz (upraveno)

J. H. Krchovský (*1960) se po základní škole začal učit zedníkem, ale školu nedokončil. Po řadě samizdatových publikací vydal sbírky Noci, po nichž nepřichází ráno (1991), Leda s labutí (1997)Dodatky … (1997), které o rok později shrnul do souboru Básně. Ve stejném roce vydal autorský výbor s názvem Vše nejlepší…, následovaly sbírky Poslední list (2003), Nad jedním světem (2004) a Mladost – radost (2005). Jeho posledním počinem z roku 2010 je sbírka Dvojité dno.

„Ach, život je tak trapný, bože, jak uprdnutí do soulože“

Tvorbě svých pečlivě rytmizovaných básní se Krchovský věnuje od konce sedmdesátých let – od svých dvaceti let publikoval v samizdatu, po revoluci pak i časopisecky. Významně ovlivněn Egonem Bondym vydal několik básnických sbírek plných bolesti, zmaru, úzkosti a permanentní samoty v hrůzném světě, z něhož smrt je jediným východiskem. V neposlední řadě se ve svých spisech zabývá i tématem lásky, a to v její nejsyrovější pudové podobě.

Dům ve tmě, v domě tma, dům na samotě
a ve tmě já, a ve mně tma; sám v domě
na klíně chovám týden mrtvé kotě
zemřelo steskem, asi dva dny po mně
– Mé lebky stín, 1990

Děťátka vesele hýkají z kočárků
důchodci jako hmyz ožívaj pod slunkem
s punčochou na tváři obcházím po parku
lákaje děvenky nemravným posunkem…
já vím, ta punčocha, ta se jim nelíbí
kdybych však odkryl tvář, co potom – chtěly by?
– Nové valčíky, 1985

Své básně interpretuje v kapele Krch-off band, kde figuruje jako kytarista a zpěvák. Krchovského verše však zaujaly i několik dalších interpretů české rockové a alternativní scény – zhudebnění jeho básní se ujala seskupení jako Hudba Praha, The Plastic People of the Universe, nebo Nahoru po schodišti dolů band. Jeho básnický počin „Na samém konci“ je součástí projektu s názvem Wall poems – vyjímá se na fasádě jednoho z domů v Nizozemském Leidenu.

Zdroj perexové fotografie: commons.wikimedia.org

Lenka Vojtíšková

Lenka Vojtíšková

Grafoman, přičemž inspirace roste s klesající hladinou piva.

Zanechte komentář