Jak vypadá Nebe pod Berlínem?

Literatura / 24.10.2013

Autor:

Prvotina z pera spisovatele Jaroslava Rudiše překvapí nejen zajímavým, téměř primitivním dějem, ale i nevšedním formátem celé knihy.

Kniha Nebe pod Berlínem je opravdu skvělým debutem, možná i proto, že autor v Berlíně dva roky sám žil, a tudíž mohl přesně vypozorovat a popsat, jak název napovídá, celé berlínské metro a všechna zákoutí, o kterých se v knize zmiňuje.

Pražák v německé metropoli

Hlavním hrdinou je třicetiletý učitel Bém, který utíká z Prahy a od své ženy právě do Berlína, kde zakládá s přítelem, kterého potkal v metru a díky němuž také našel novou přítelkyni, kapelu U-Bahn. Začínají nejprve sami dva, ale dochází jim, že to není úplně ono, a tak se snaží najít někoho třetího. Zájemci by byli, ale nikdo není pro U-Bahn dost dobrý, až do chvíle, kdy se objeví Atom se svou písní Ich bin Berlin. Nyní jsou tedy tříčlennou kapelou snažící se prorazit nejen hraním na zastávkách metra, ale i v menších klubech. Na jednom z těch nepovedených koncertů si Bém všimne muže v hnědém kabátu, zjevujícího se zřejmě pouze jemu a jen za určitých situací. S postupem času mu začne docházet, že jeho „zjevení“ nepochází ze světa živých, s čímž se mění i některé věci v jeho životě.

„Jmenuju se Bertrám,“ vybafnul na mě na schodech do úbánu na Senefelder Platzu ten chlapík v hnědém kabátě, který si ode mě nechal párkrát něco zahrát, ten, který mi v úbánu jednou zachránil život, když fauloval, ten, kterého úbán odvezl ze života, aby nakonec v úbánu zůstal.

(Ukázka z knihy Nebe pod Berlínem)

Nebe pod Berlínem - Rudiš

Nebe pod Berlínem, zdroj: Jana Jechová, Generace 21

Jeho přítelkyně Katrin ho zřejmě opustí kvůli stipendiu na Islandu, kam se jako zázrakem dostala. Chtěla to už od té chvíle, kdy tam byla na dovolené. Island jí jednoduše učaroval. Samozřejmě chce vzít Béma s sebou, ale nejspíše to dopadne tak, že on zase skončí sám. Jako když opustil Českou republiku, svou ženu a svého syna. Tentokrát to ale bude naopak. Ona opustí jeho. Nebo ne? Spousta věcí se ještě může změnit.

Na návštěvě Katrininých rodičů se Bém rozpovídá o jedné příhodě ze září 1989, kdy byl ještě malý chlapec a přijel k nim strýc z Berlína. S celou rodinou se chystal přelézt zeď, a tak si u Bémů nechal v úschově nového trabanta. Samozřejmě byl ještě tu noc trabant kompletně rozebrán a rozkraden, ale naštěstí o několik týdnů později přišel dopis od strýce, že si jej mohou nechat jako dárek. Smůla i štěstí zároveň.

Ale mě stejně trochu jímala hrůza, že to nakonec dokážou, že se přehoupnou přes vysokou zeď a spadnou do zahrady, kde prý rozdávají coca-colu, levisky a možná nejen trička Depeche Mode, ze kterých mi bylo špatně, ale taky trička Sex pistols a Dead Kennedys, ze kterých mi bylo krásně.

(Ukázka z knihy Nebe pod Berlínem)

Skočil jako jeden z mnoha

V jedné z kapitol se dozvídáme, kdo je tajemný muž navštěvující Béma. Je to jeden z těch lidí, kteří ať už náhodou nebo s úmyslem skončili pod jedoucím vagonem metra, nemohou se dostat na druhou stranu, a tak zůstávají. Jmenoval se Bertrám a mohou ho vidět hlavně opilí lidé, lidé pod vlivem drog a nebo lidé s hlubokou depresí. A také Bém. I když je v podstatě úplně normální. Naposledy ho vidí na posledním koncertě U-Bahnu pořádaném na Bertrámovo přání ve stanici metra, odkud během jedné z písní odjíždí tam, kde snad konečně najde spočinutí.

Může se stát, že v úbánu, zůstanete navždy, zdroj: Jana Jechová, Generace 21

Může se stát, že v úbánu zůstanete navždy. Zdroj: Jana Jechová, Generace 21

Velice často se také v knize objevují pasáže z kantýny, kde se setkávají řidiči metra, povídají si a vypráví příběhy, které se jim v metru přihodily. Nejčastěji jsou to příběhy o počtu přejetých vagonem a nebo o jejich psychickém stavu, který nikdy nemá možnost se zlepšit.

Nebe pod Berlínem je velmi poutavé čtení, které čtenáře vtáhne do děje, i když celkem primitivního. Náruživý čtenář může mít Nebe přečtené během několika hodin. Například při jízdách v metru.

Zdroj perexové fotografie: jaroslavrudis.wordpress.cz

Jana Jechová

Jana Jechová

Studuji na Vyšší odborné škole publicistiky a miluji četbu knih. Nic víc snad není potřeba říci. :)

Zanechte komentář