Pohlédněte pravdě do očí a přestaňte hledat naslepo!

Osobní rozvoj Vztahy / 2.10.2013

Proč je v dnešní době stále těžší najít si životního partnera, stejně tak odpovídající zaměstnání?!

Na vaše nejčastější otázky týkající se problematiky vztahů a výběru toho správného partnera exkluzivně odpovídáme s uznávaným českým psychologem Jeronýmem Klimešem.

Zdroj: oag.cz

Zdroj: oag.cz

Jeroným Klimeš vystudoval na Karlově univerzitě v Praze, kde získal roku 1990 titul magistra v oboru hydrogeologie a inženýrské geologie, roku 1996 v oboru psychologie, roku 2002 pak doktorát (Ph.D.) ze sociální psychologie.

Vyučoval policejní psychologii na střední policejní škole, dále etiku na 3. lékařské fakultě UK, posuzoval zájemce o osvojení dětí pro Městské centrum sociálních služeb Praha, zkoumal psychologické dopady neplodnosti, věnoval se psychologickému poradenství zaměřenému zejména na rodinné vztahy, zabýval se církevně-pastorální psychologií.

V roce 2006 pracoval jako konzultant pro veřejného ochránce práv a vyučoval psychologii na Filozofické fakultě UK. V současné době se zabývá psychologií rodiny, policejní psychologií, psychologií reklamy a církevně-pastorální psychologií. V médiích vyjadřuje svůj názor především k problematice korupce, policejních zásahů nebo partnerských vztahů.

Několik vět na začátek, abychom pochopili celou souvislost…

Když se chystáme na svůj první pracovní pohovor, tak se pečlivě připravíme. Snažíme se o dané firmě, společnosti, školském nebo zdravotnickém zařízení dozvědět co nejvíce. Chceme na zaměstnavatele zapůsobit. Vzhledem k nízkému počtu volných pracovních míst a vysokému procentu uchazečů jsme přirozeně nervózní a přemýšlíme nad možnými hrozbami, ať už ve formě konkurujících uchazečů, tak nad nároky zaměstnavatele a náplní dané profese.

Když máte jít na první rande, prožíváte podobné pocity napětí. Pokud danou osobu zná vaše okolí, neváháte se zeptat a dozvědět se co nejvíc. Chcete být informování a zároveň zjistit, co vás čeká. V hlavě vám běží různé fantazijní představy o tom, jak by váš první strávený večer měl ideálně vypadat. Navíc vás tíží pocit, že s přibývajícím věkem je stále těžší najít si partnera, který by odpovídal vašim představám.

Bude opravdu vaše vynaložené úsilí oceněno? Zdroj: photl.com

Bude opravdu vaše vynaložené úsilí oceněno? Zdroj: photl.com

Když jsem připravovala své první interview, byla jsem přirozeně lehce nervózní. Všechna nejistota a předem nahromaděný stres ze mě opadl, jakmile Jeroným promluvil. Jeho hlas byl klidný, milý a působil uklidňujícím dojmem. Dojmem, který ve vás vyvolá takový ten pocit, jako byste se už někdy předtím přátelsky bavili. Bylo těžké držet se předem připravených otázek a neodbíhat někam mnohem dál od tématu.

Jaké jsou nejčastější požadavky při výběru partnera?

V první řadě, co je důležitější než JAKÉ, je KOLIK. Každý člověk má určitou představu o tom, jak má partner vypadat a podle toho se taky chová. Vybere si dvě vlastnosti, které očekává od té partnerky. A podle těchto rysů svou partnerku taky hledá.  Holky si vybírají kluky většinou podle vzhledu. Chtějí, aby byl sexy, samý sval, pohledný, a zároveň od něj očekávají spolehlivost, důvěru a aby je neponižoval. Jiní si zase vyberou partnera podle toho, že se jim s ním dobře povídá, a pak zjistí, že neumí přidělat ani žárovku.

Existuje vůbec dokonalý muž/žena, nebo je to jen utopie, kterou jsme krmeni už od útlého dětství prostřednictvím pohádek o princi na bílem koni a šťastném konci?

Je to přirozená touha mít dobrého partnera, problém je v tom, že si lidé vybírají partnery, kteří se k nim nehodí. Pokud vztah trvá bez problému 4-10 let, tak se k sobě hodí. Vztahy se nerozpadají z důvodu, že by se k sobě partneři nehodili, ale proto, že je ten vztah už přechozený. Pokud spolu chodí déle než 4 roky, tak byla partnerská volba dobrá, ale vztah byl příliš dlouhý. V těchto případech je nejlepší založit rodinu. Děti zvětšují podstatu a trvanlivost vztahu. V poměru každé dítě o deset let.

Kde se dnes lidé nejčastěji seznamují? Myslíte si, že máme v dnešní době ještě šanci seznámit se „normálně“ bez pomoci různých sociálních sítí?

U studentů to špatné není, ale u lidí, co chodí do práce, je to mnohem horší. Pracovní doba je nastavena tak, že ani nemají čas na někoho narazit. Do práce přichází ráno a odchází unavení večer domů, mnohdy si berou i práci s sebou. Firmy se vůči svým zaměstnancům chovají sebedestruktivně.

Seznamování jsou galeje, ne vždy to běží samovolně tak, jak bychom si přáli. Lidé se musí snažit. Někdy to jde, někdy to nejde. Zásada obecně je jít tam, kde jsou lidi. Pokud pracuji jako manažerka, tak objíždím manažerské party, např. nebudu chodit na břišní tance, pokud se chci seznámit s mužem a naopak. Některé ženy tuto chybu velmi často dělají a pak se diví, že se nikde nemůžou s žádným mužem seznámit, a přitom chodí jen na místa, kde jsou ženy, a naopak muži jen do hospody, kam většinou ženy moc nechodí.

večírek

Jste si jistí, že vždy navštěvujete ta správná místa? Zdroj: photl.com

Proč se lidé stále častěji seznamují prostřednictvím seznamek? Bojí se snad přímého odmítnutí, nebo prostě jen vyhledávají jednodušší cestu?

Znám ženy, které jsou na seznamkách už 8 let. Žena narazí na chlapa a něco jí na něm vadí a tak hledá jiného a pořád to střídá, uvažuje tak, že pokud už má mít vztah, tak chce někoho dokonalého a výsledek je, že je jí 45 let a nemá žádného partnera. Čím víc stárne, tím je méně tolerantní.

Čím je to způsobeno?

Většina žen přemýšlí tímto způsobem: „Jsem úspěšná manažerka, plynule zvládám 5 světových jazyků a tak očekávám, že můj partner bude mít vystudovanou VŠ a plat dvě stě tisíc a bude to pohledný chlap.“ Když se však na ni koukne muž, tak vidí 40letou neatraktivní ženu s obstarožní pletí. Žena si své nároky invertuje podle svých vysokých škol, ale muže zajímá věk, vzhled, atraktivnost.

žena

Je už právě teď ten správný čas na změnu? Zdroj: foter.com

Modelky si vyhledávají nejlépe hokejistu nebo fotbalistu, ale z něho se postupem času stává butikář, na to už však nemyslí a ve 40 zjistí, že jsou jen obyčejné holky bez vzdělání. Přirovnal bych to k dobrému obědu, který jste jedli před měsícem.

Mnohem těžší to mají lidé, kteří trpí Aspergerovým syndromem. Osobně jsem řešil tento případ, kdy si velmi úspěšný a vysoce inteligentní právník nebyl schopen najít přítelkyni, protože jeho komunikace vyvolává u žen pocit, že se baví s 11letým chlapcem. Jeho veškeré reakce vůči ženám jsou naučené, je to čistě mechanická znalost. Ženy přitom čekají nějaké chvění, vášeň, která ale nepřichází, protože on se chová podle příručky. Naopak si skvěle rozumí s dětmi, takže by z něj byl opravdu výborný otec, ale se ženami to neumí. Má vše pouze naučené, jeho projevy nepůsobí přirozeně a ženy to samozřejmě poznají.

Jaká rizika jsou spojena s hledáním partnera prostřednictvím sociálních sítí?

Pošta

Nezapomeňte, že všeho moc škodí. Nezůstávejte, jen u psaní. Zdroj: sxc.hu

Největším rizikem se může stát buď nekonečné dopisování, nebo se spolu příliš brzy vyspí. V tomto případě je zapotřebí přiměřené tempo seznamování. To v praxi znamená několik delších emailů, a potom se rozhodnout, jestli v tom chci dál pokračovat a domluvit si schůzku. V tomto bodě většinou nastává problém, protože lidé se bojí prudkého sblížení.

Pokud vše hladce vychází a jdeme na první schůzku. Čemu bychom se měli vyvarovat a co naopak vyzdvihnou?

Hlavní je dozvědět se, co nejvíce informací o druhém člověku. Udělat si sám pro sebe takovou přehlednou anamnézu, skoro jako kdybyste psali posudek na nějakého člověka, který chce dítě do náhradní rodinné péče. Rozhodně se vyvarujte sexu na první schůzce. Může se stát, že vás ten daný člověk něčím okouzlí, ale v podstatě o něm nic nevíte. Skončíte s ním v posteli, takhle to pokračuje několik měsíců a až po čase zjistíte, že má doma manželku a dvě děti.

Lze už na první schůzce poznat, jestli pro nás druhý člověk do budoucnosti představuje riziko?

Z jedné schůzky nesmíte hned dělat závěry. Lidé jsou obyčejně na první schůzce velmi nervózní, a tak je dobré dělat nějaké úsudky až tak ze tří, čtyř setkání. Jste už pak mnohem klidnější a dokážete si všímat mnohem více věcí.

Jak poznáme, že jsme našli toho pravého? Zdroj: foter.com

Jak poznáme, že jsme našli toho pravého? Zdroj: foter.com

Každý máme svou druhou tvář, kterou nastavujeme společnosti, abychom se druhým zalíbili. Šlo by to i bez ní?

Lidé rádi věří iluzím. Když přijdete k ženě a řeknete ji: „Byla byste ochotna vzít si tady toho muže, když budete vědět, že vám jednou za 5 let bude nevěrný?“ Každá vám jednoznačně odpoví, že NE. Přitom si většina žen bere muže, kteří jim jsou nevěrní. Ženy si kupují iluzi a ne realitu. Přitom fakt, že by vám váš manžel zahnul jen jedenkrát, byl geniální. Problém je v tom, že lidé chtějí vidět jen dokonalost.

Jak poznáme, že jsme našli toho pravého?

Je to jako výlet do hor. Do oběda nás to bavilo, ale odpoledne už jsme šli na vrchol především proto, že by nás štvalo, že jsme to vzdali ještě před cílem. U vztahů je trochu rozdíl v tom, že pokud chybí potřebný servis (komunikace, dotyk, sex), tak vztahy začnou rychleji degradovat a spontánně se rozpadají. Pochopitelně špatně fungují vztahy bez sexu, na dálku, bez společného bydlení. Proto je třeba vznikající vztahy dotahovat až do sexuálního sblížení, společného bydlení a u mladších párů do několika málo let také do reprodukce.

 

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Ivana Prášková

Ivana Prášková

Jsem veselá, optimistická povaha. Mám ráda lidi, zábavu. Dychtím po nových informacích, chci poznat nepoznané, chci začít vše, co mi život přináší. Snažím se žít naplno, aby každý den v mém životě stál za to!! Moje oblíbené motto :"Per aspera ad astra!!" :)*

Zanechte komentář