Příležitost jménem krize

Osobní rozvoj Vztahy / 27.9.2013

Prošli jste si nějakou zásadní krizí? Zrovna ji máte na návštěvě a nebo vás krize ještě nepotkala?

Ať už jste na tom jakkoliv, nabízíme vám pár rad, jak s krizí naložit. Krize není nic příjemného, na tom se shodneme všichni. Troufnu si však tvrdit, že je nezbytná pro život. Zdá se vám to jako masochismus? Chyba. Je sice pohodlné se na hory nechat vyvézt autem, ale pevnější svaly a lepší pocit budete mít, překonáte-li překážky cesty po svých.

Jsem v tom!

Ať už jste se do krize dostali vlastní vinou, či vinou okolností, jste v ní. Obviňovat sebe sama nebo hořekovat nad nepřízní osudu je tedy určitě přirozené, nikoliv však v případě, že se plácáte na místě a je to tím jediným, na co se zmůžete. Je prospěšné si uvědomit, jak jsem se do krize dostal, což může být klíčové i pro zjištění, jak z ní ven. Pokud ale sebeobviňování či sebelítost vezme všechnu moji energii, nebudu mít zřejmě sílu k posunutí se dál. Proto je důležité přijmout aktivní postoj. Uvědomit si, kde stojím, abych se mohl rozhodnout kudy vykročit.

[one_fourth align=“right“]

Sebelítost či sebeobviňování vám může vzít všechnu energii potřebnout k posunutí vpřed.

[/one_fourth]

Jak z toho? Ohlédni se!

Někdy námi v krizi zmítají mnohé emoce. Proto si sice uvědomujeme, kde jsme, ale přívaly vzteku či smutku se střídavou rezignací nám zatemňují schopnost pohledu vpřed. Na tento problém se dá poměrně snadno vyzrát. Nevidíme sice ještě obzor, ale když se ohlédneme, vidíme za sebou už kus cesty. Docela zřetelně. Vidíme, že náš život se sice po troškách a někdy komplikovaně, ale stále posunuje vpřed. Vidíme také, že už jsme nějaké těžkosti zvládli a pravděpodobnost zvládnutí této krize tedy existuje. Samo ohlédnutí sice ještě není cestou z krize ven, ale je zaručeným způsobem nabytí klidu a dokonce i zvýšení momentálně upadajícího sebevědomí.

fathers-strength_l

Nebojte se nechat vzít za ruku a být slabí. Zdroj: foter.com

Pozor na nezvratné kroky

Ať už je naše krize větší, či menší, nějakým způsobem nás ochromuje. Člověk tedy velmi snadno ztratí obvyklou schopnost správného úsudku. Jeho život jakoby se ponořil do tmy a nikdy v něm nebylo světlo. Někdy se dokonce zdá, že krize je stále hlubší. Pořád ale mějme na paměti, že jsme „úsudkově ochromení“ a stále ještě nemusíme vidět či dobře rozeznávat obzor. Jakýkoliv neuvážený krok by se nám tedy mohl vymstít. Pokud si svou krizi tedy uvědomuji, ohlédnu se a vidím životní cestu, která třeba i s těžkostmi, ale neustále stoupá, nedělejme krok, který by mohl být nezvratný. Ať už se to týká důležitých studijních, vztahových či jakýchkoliv jiných rozhodnutí. Setrvej ještě chvíli na místě a důležitá rozhodnutí na čas odlož, i když by mohla vypadat jako snadná cesta z krize ven. („No tak se rozejdeme, bude nám líp.“, „Hned podám výpověď, už to nezvládnu ani den.“)

Nebojte se „být na obtíž“

Často se v krizi člověk cítí tak mizerně, že si přestane uvědomovat to, že situace je sice mizerná, ale jeho samotného to nečiní někým hodným zatracení. Překonejme proto ostych a někomu se se svou krizí svěřme. Pro některé jedince je to sice obtížnější, ale dovolme si být slabí a nechejme se poponést. Uleví se nám, a pokud pustíme do své krize alespoň jeden pohled zvenčí, můžeme i my sami najednou zahlédnout obzor. A pokud se v nás ozývá, že budeme na obtíž, tak tento hlas umlčme. Člověk je tvor vztahový a naši blízcí nám rádi pomohou. Pokud se jedná o opravdové vztahy, slova přijetí nepatří jen do chvil zaplavených pohodou.

were-thinking-of-you_l

Nebojte se svěřit někomu blízkému. Zdroj: foter.com

Rada je nad zlato

Pokud se nejen vám, ale i lidem, kteří vás dobře znají, zdá, že krize vás nepřiměřeně mění a nebo je jednoduše nad vaše síly, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Předsudky o tom, že pravidelné návštěvy psychoterapeuta či dokonce nasazené léky pro potřeby dočasné stabilizace vašeho psychického stavu, jsou něčím, co se hodí jen pro blázny, se z naší společnosti ještě vymýtit nepodařilo. Mínění širokého okolí vám však v tuto chvíli může být jedno, pro vás je důležité krizi ustát. Při hledání odborné pomoci si však dejte pozor na nejrůznější šarlatány, kterých je dnes jako hub po dešti.

[one_fourth align=“left“]

Když sami projdeme nějakou krizí, jsme schopni lépe chápat a pomoci nést druhým jejich těžkosti.

[/one_fourth]

Proč je krize příležitostí?

Každá věc, která nás má potenciál posunout z místa vpřed, je příležitostí. Krize určitě není tou, po které bychom s radostí sáhli, ale právě proto se mi zdá v něčem velmi vzácnou. Pokud si totiž sami projdeme nějakou těžkostí, či životním obdobím, které bylo těžké, získáme jednu neocenitelnou věc. Schopnost nést utrpení s lidmi, kteří sami tolik sil nemají.

Zdroj perexové fotografie: foter.com

Alžběta Kalábová

Alžběta Kalábová

"Tajemství radosti je věřit, že je nám vždy dáno to nezbytné k tomu, abychom byli šťastní." (M.Delbrel)

Zanechte komentář