Daniela Peštová

S blogerkou Danielou Pešovou o veganství i pro nevegany

Na talíři / 23.9.2013

Goodmoodspoon – mladý blog o veganských jídlech, který se pyšní tím, že zachutná úplně každému.

O autorce blogu: Daniela Pešová žije s manželem v Praze, kde studuje Lékařskou fakultu UK.

Daniela Pešová (22) je veganka. I když sama se za veganku nepovažuje. Před půlrokem založila blog Goodmoodspoon s recepty pro vegany a raw recepty. Dobrou náladu nemá jen ‚na lžíci‘, sálá z každého koutku blogu plného velkých fotografií luxusního jídla nejen pro vegany. Já si s ní povídala o jejích veganských začátcích, o její vizi blogu a o veganství tak vůbec.

Jaká byla vaše cesta k veganství?

Cestou se dá nazvat tohle všechno, počínaje prvotním, skutečně spontánním rozhodnutím před dvěma lety, až do dneška. Bylo to v druháku na medicíně a já se ze dne na den rozhodla, že budu jíst jinak. V lednici jsem měla ještě sýry a jogurty, které jsem rozdala mým tehdejším spolubydlícím. A bylo to.

Proč jste se tak rozhodla?

Hodně lidí se mě ptalo proč. Nebylo to z etických důvodů, neviděla jsem tehdy nějaké smutné video o životě jatečních zvířat, jednoduše jsem věděla, že to je správné rozhodnutí. Tělo vám čas od času dá signál, který nemůžete ignorovat. Tedy, pokud mu umíte naslouchat. Ale to prvotní rozhodnutí není příliš důležité ani zajímavé, zásadnější je to, že jsem se v čistě rostlinné stravě rozhodla pokračovat.

Upřímně, brala jsem to ze začátku jako skvělý experiment a rozhodně jsem si neříkala, že to je napořád. Ale jakmile do toho proniknete, jste naprosto unešení. Chutěmi, které jste neznali, možnostmi, o kterých jste neslyšeli, stovkami nových receptů, které musíte zkusit. Je pro mě nepředstavitelné, že bych se vrátila k mainstreamovému stravování.

Takže pro vás nebylo těžké přesedlat na veganství?

Pokud do toho spadnete ráz naráz, jako já, budete trochu jako Alenka v Říši spousty nových potravin. Trvalo mi měsíc, než jsem se zorientovala, co všechno trh nabízí. Když se po celý život stravujete klasicky v duchu „chleba se sýrem“ nebo „maso s přílohou“ a samozřejmě salát, jako vrchol zdraví, není to úplně snadné. Chápejte, najednou nevíte, co si na ten chleba namazat. Ale mám na to období skvělé vzpomínky, byla jsem tehdy úplně u vytržení.

Po prvním týdnu, kdy jsem nevěděla, co jíst, jsem najednou nevěděla, co jíst dřív. Ale jakmile máte vše trochu v oku, je to prakticky stejné. Dnes už i u nás koupíte rostlinné pomazánky, sýry, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, cokoliv. Já si většinu věcí vyrábím sama, takže času v kuchyni trávím o něco víc.

Jak se stavíte k názorům, že maso potřebujeme na tvorbu svalové hmoty?

Tvorba svalové hmoty není závislá na konzumaci masa, ale bílkovin jako takových a jejich správných kombinacích. Rostlinné bílkoviny mohou ty živočišné plnohodnotně nahradit. Takových teorií je spousta, masem počínaje, přes chudokrevnost, strašení nedostatkem železa nebo perzekuce nastávajících maminek, které se rostlinně stravují. Mohou za to přetrvávající a zkostnatělé názory z oboru výživy.

Třeba že živočišná bílkovina je nenahraditelná. Tento blud žije samostatným životem a bude tady asi ještě dlouho, dokud ho budou lidé šířit. To, jak tento názor přiživují různé lobbistické skupiny, je věc druhá. Nesmírně obdivuji všechny, kteří musí podobné věci poslouchat každý den, často od své rodiny a blízkých. Já mám výhodu, u nás je veganství nakloněna celá rodina a navíc si díky mému oboru moc podobných poznámek nevyslechnu.

K nápadu začít o tomhle psát blog jste se dostala kdy?

Hned od první chvíle. Zkoušela jsem spoustu nových věcí a byla tak nadšená, že jsem se o to chtěla podělit. Tak jsem pár receptů publikovala na různých vegan-friendly fórech a měly docela úspěch. Takže nápad byl, ale volného času na realizaci je z hlediska náročnosti studia méně, než bych si přála. Já jsem totiž hrozný puntičkář. Chci, aby recepty byly nejen vyladěné, ale taky hezky nafocené. To je asi největší zbraň foodblogů. Musí zaujmout krásnou vizualizací.

Na koho blog cílíte? Chcete přilákat i jedlíky z řad lidí, co jí živočišné produkty?

Většinu pravidelných čtenářů samozřejmě tvoří vegetariáni, vegani, nebo lidé v tomto směru pozitivně smýšlející, ale primárně je určen pro klasické strávníky. Nikde není psáno, že recepty jsou veganské. Ten pojem ve spoustě lidí vyvolává mylné představy o askezi nebo o tom, že jim někdo bude cpát do hlavy cizí přesvědčení. A o to nikdo nestojí.

Já sama se za veganku neoznačuji a upřímně ani nepovažuji, protože nerada patřím k vymezeným skupinám lidí. Každý by měl mít svou vlastní hlavu. Od začátku jsme se s mým mužem shodli na tom, že recepty musí být hezky nafocené a lákavě vypadající, to je vše. Jsem fanoušek pozitivní inspirace, chceme ukázat, že rostlinná strava je rozmanitá, chuťově skvělá a na pohled krásná.

recepty

Na blogu goodmoodspoon.com vypadají recepty lákavě.

Co myslíte, kolik lidí takhle smýšlelo třeba za totality?

Vegani tu samozřejmě byli, ale neměli to lehké. Před dvěma lety jsem si v knihovně půjčila československou veganskou kuchařku, vydanou za totality. Byla to docela útlá knížečka s velmi prostými recepty. Luštěniny, zelí, domácí pečivo, pořád dokola. Moje maminka vyrostla v době, kdy nebyla nouze o živočišné produkty, ale na banány musela vystát frontu. Z práce měla výhled na ovozel a fronta linoucí se až za roh byla znamením, že konečně dorazilo ovoce.

Výběr zeleniny je díky dovozu dnes jiný než dřív, a to i v zimě. Změna jídelníčku je u lidí, kteří vyrostli v tomto pomyslném „blahobytu“ masa, vajec a mléka, přesto dost obtížná. Mladí lidé už ale uvažují trochu jinak a proto je mezi nimi tolik veganů a vegetariánů. Vegan konzum je prostě na pochodu.

Ale přesto existují supermarkety.

Fanoušek supermarketů vážně nejsem, ale je to pohodlná a vlastně i jediná volba, když mám na nákup čas jen pozdě večer. Plusem je, že v některých z nich se nabídka produktů i pro vegany rozšiřuje. Potěšila mě i aktuální informace, že v Praze bude mít pobočku německý řetězec veganských supermarketů. To pak nemusíte ztrácet čas pročítáním etiket, protože máte jistotu, že vše je 100% rostlinné.

Jinak nakupujete jídlo kde?

Ovoce a zeleninu nejlépe na farmářském trhu, který je v sezoně několikrát do týdne a mám ho pár kroků. Jinak všechny ostatní rostlinné výrobky se snažím nakupovat v nejbližší zdravé výživě. Takže ve výsledku je to dvojí cesta, ale aspoň tak lze podpořit menší obchodníky a místní produkci.

Podle toho, co říkáte, to vypadá, že veganství už není věcí malé komunity.

Pokud člověk není insider, tak si říká, že veganů není moc. Ale jakmile do té „komunity“ proniknete, zjistíte, že počet jejích členů roste exponenciální řadou. Majoritu veganů tvoří mladí lidé, kteří mají ve většině případů otevřenou mysl i srdce, hlavní myšlenky veganství jsou jim blízké a mohou je velmi snadno vzít za své.

A, jak jsem řekla, veganství je navíc plejáda možností a jednoduchost.  I tvor nebetyčně líný a pohodlný dnes nemá problém jíst rostlinně. V neposlední řadě je veganství teď populární. Ale nelámejte hůl nad staršími! Moje maminka se stala vegankou po padesátce.

A proč lidé k veganství přecházejí?

Pro důvody etické, pro své zdraví i pro životní prostředí. Nechtějí participovat na současném způsobu produkce živočišných produktů, chtějí se cítit skvěle a mít čisté svědomí. No a pokud chodí na náš web, tak se chtějí i hodně dobře najíst!

Prozraďte čtenářům váš oblíbený recept (klidně i raw).

Pozn. Daniely: Tento recept je jednoduchý na přípravu a ingredience jsou snadno k dostání. Může si jej udělat každý.

Houbová paštika s bylinkami

Potřebujeme:

  • 2 lžíce olivového oleje
  • 1 střední cibuli, nasekanou
  • 2 stroužky česneku, drcené
  • 4 střední klobouky portobella (nebo 450g jiných oblíbených, dostatečně aromatických hub)
  • 2 větvičky rozmarýnu
  • 2 lžičky houbového koření
  • 120g slunečnicových semínek
  • šťáva z 1 citronu
  • 2 lžíce lahůdkového droždí
  • špetka strouhaného muškátového oříšku
  • 1 lžíce sekané hladkolisté petrželky
  • 1 lžíce sekaného  tymiánu
  • sůl, pepř

pomazánka

Postup:

  1. Slunečnicová semínka si předem namočte na 1-2 hodiny do vody, budou se pak lépe mixovat.
  2. Rozehřejte olej ve větší pánvi a opékejte cibuli 5-7 minut. Poté přidejte česnek, houby nakrájené na kostky i houbové koření. Lehce osolte a přidejte obě větvičky rozmarýnu. Opékejte na středním ohni, dokud houby nejsou měkké a voda odpařená. Poté sejměte z plotny a nechte chladnout. Větvičky rozmarýnu vyndejte.
  3. Slijte slunečnicová semínka a spolu se všemi zbývajícími ingrediencemi je vložte do větší mixovací nádoby. Přidejte i zchladlé houby a po pulzech směs vymixujte do hladka. Pokud nemáte příliš výkonný mixér, můžete nahrubo nasekanou směs dokončit pomocí tyčového mixéru.
  4. Hotovou paštiku přemístěte do vhodné nádoby a nechte chvíli odležet v lednici. Skvělá je jako náplň do sendvičů nebo jako předkrm: servírujte s oblíbeným pečivem a dobrými olivami.

Daniele děkuji za velmi milý rozhovor a skvělý recept. Navštivte její blog http://www.goodmoodspoon.com/, protože rozhodně stojí za to!

Zdroj fotografií: Daniela Pešová



Eliška Studená

Eliška Studená

Jsem ve fázi hledání sebe a ženy ve mě, vaření mi k tomu poskytuje voňavou a kreativní cestu. Pomáhá mi, já jeho prostřednictvím pomáhám lidem kolem. Objevuji chuť jednoduchých pokrmů, prostých čistých chutí potravin, hledám to pravé ořechové i makové. Ovlivňujeme to, co nám vyjde z rukou, i svou náladou, myslí? Mým cílem je udělat si z jídla meditaci, klid, prožitek, láskyplné dílo. Držte mi palce, ať se to zdaří.

Zanechte komentář



Vaše názory

  • tereza

    pěkné povídání daniely. jen smutné , že autorka ani neví, s kým rozhovor dělá, jelikož jí očividně zkomolila přijmení…

    • Silvie Trebatická

      Terezko, děkujeme za upozornění! Když jsme viděli fotografii půvabné Daniely, tak jsme ji hned viděli na přehlídkových molech a už to bylo…. 🙂 Takové věci by se ale stávat neměly a my jsme moc šťastní za to, že máme tak vnímávé čtenáře jako jsi Ty. Mockrát děkuji!
      Silvie Trebatická,
      šéfredaktorka

  • Eliška Studená

    Taky se omlouvam jak autorka, zaroven chci zduraznit, ze dulezity je rozhovor a samozrejme jsem vedela, s kym rozhovor delam …. 😀 🙂